zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ekologové si dávají \"vlastňáky\"

01.06.2004
Obecné
Ekologové si dávají \ vlastňáky\
Jiří Hanzlíček reaguje na článek Jana Nováka Don Quijote a větrné turbíny, který LN uveřejnily 27. května v rubrice Horizont.

Využívání obnovitelných zdrojů energie je aktuální program pro toto tisíciletí. Bez možností vyprodukovat prognózovaný nárůst spotřeby energie především v rozvojových zemích dojde k ostrým střetům. V současné době jsou naše technologické znalosti dosti chabé, aby jimi bylo možno zvýšit podíl na celosvětové výrobě elektřiny. Jsou však státy, které mohou využívat ve vysokém poměru vodní energii z horských oblastí, geotermální prameny a podobně.
Neplatí to však bohužel pro Českou republiku. Větrné elektrárny vzhledem k našim geografickým podmínkám nemohou být žádným významnějším energetickým přínosem. Jejich hromadná výstavba zničí krajinu a provětrá peněženky občanů, neboť bude dražší než elektřina z klasických zdrojů. Pouhých, a to ještě teoretických 6 procent elektřiny vyrobených z obnovitelných zdrojů představuje výstavbu, podle výkonu jedné elektrárny 0,5 MW, asi 6 tisíc větrných elektráren instalovaných na sloupech vysokých 100 metrů.
Musí být postaveny hlavně v horských oblastech, v nadmořské výšce kolem 750 metrů nad mořem, aby se dosáhlo potřebné rychlosti větru nad 6 metrů za sekundu. Investiční náklady by dosáhly 120 až 150 miliard korun, které by převýšily i náklady na Jadernou elektrárnu Temelín.
Únosnější může být přístup k výstavbě pouhého a energeticky zanedbatelného 1 procenta elektřiny z větrných elektráren, který je vzhledem k našim podmínkám možný. Představuje investici kolem 25 miliard korun a v některých regionech může být významným činitelem.
Souhlasím proto s názorem autora článku, že v těchto případech si samozvaní ekologové dávají góly do vlastní branky. Je potřebné si uvědomit, že dočasný finanční prospěch do obecních pokladen, které především zahraniční investoři slibují, může mít negativní dopad. Státem neřízená hromadná výstavba větrných elektráren by znamenala doslova ekologickou pohromu, nevratný zásah do krajiny, standardů ochrany biosféry včetně omezení turistického ruchu i podnikatelské činnosti na horách.
Vážným ekonomickým argumentem je také nedostatek jejich výkonu. Německo se ukvapenou výstavbou 14 tisíc větrných elektráren dostalo do energetických potíží. Využitelnost větrných elektráren u nás postavených na Mravenečníku v Jeseníkách je pouze kolem 10 procent. Nelze se z toho poučit?
Občana a podnikatele bude zajímat, nakolik by se tento \"experiment\" hromadné výstavby větrných elektráren promítl do cen elektřiny a kdo jej zaplatí. Odhady ukazují, že naplnění 8 procentní indikativní nezávazné kvóty elektřiny z obnovitelných zdrojů od EU pro ČR, vyráběné převážně z větrných elektráren, znamená u občanů a podnikatelů zaplatit v době bezvětří asi o 10 miliard korun ročně navíc.
Zákon na podporu obnovitelných zdrojů energie může být schválen parlamentem do konce roku. Přičemž propagovaná podpora státu může být i určitým způsobem nižší.

O autorovi: poradce ministerstva průmyslu a obchodu pro ekologii
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí