zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Unie má problém s obnovitelnými zdroji

03.06.2004
Obecné
Unie má problém s obnovitelnými zdroji
Evropská unie nestíhá měnit energetickou politiku podle představ z konce devadesátých let minulého století. Závazek, aby se v roce 2010 vyrábělo dvaadvacet procent elektřiny z obnovitelných zdrojů se nedaří plnit. Oznámila to Evropská komise s tím, že velký otazník visí i nad celkovým podílem zelené energie v unii. Ten měl činit 12 procent.
\"Energetický výhled je špatný. Většina zemí nemá šanci dosáhnout většího podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny než osmnáct až devatenáct procent,\" uvedla komisařka pro energetiku Loyola de Palacio. Větší podíl obnovitelných zdrojů by přitom podle komise ušetřil státům stovky miliard eur v ochraně přírody, a pokud by se podařilo dosáhnout jejich dvacetiprocentní podíl na energetice do roku 2020, vznikly by až dva milióny nových pracovních míst.
Podíl obnovitelných zdrojů činí celkově na unijní energetice v současnosti šest procent. 40 procent je podíl ropy, 23 zemního plynu, 15 pevných paliv a 16 pochází z jaderných elektráren.
Zatímco ochránci přírody energetickou politiku členských států unie kritizují, zástupci zavedených energetických společností tvrdí opak: unie se až příliš zaměřuje na dotace zelené energie a vytváří na trhu nerovné podmínky. Názor energetické lobby podporuje i fakt, že Evropská komise předpokládá zvýšení subvencí pro obnovitelné zdroje o deset až patnáct miliard eur v příštích patnácti letech. Zelená energie má dostat daňové úlevy a státy by ji měly i dotovat, aby ji domácnosti odebíraly.
\"Konkurence v energetickém sektoru musí mít pravidla. Komise ale tlačí členské státy, aby tržní principy pošlapávaly,\" tvrdí organizace EURELECTRIC zastupující v Bruselu elektrárenské společnosti.
Podle komise splní dvaadvacetiprocentní podíl obnovitelných zdrojů ve výrobě elektřiny jen čtyři země - Německo, Dánsko, Finsko a Španělsko. Naopak Řecko a Portugalsko bude mít s podílem problém i v roce 2015. Obnovitelné zdroje by měly podle sníženého odhadu činit celkově v energetice Evropské unie k roku 2010 jen deset procent.
V čem je problém? Podle Giulia Volpiho, manažera Světového fondu pro přírodu WWF, unie nedostatečně podporuje zpracování biomasy. Energie z větru, slunce nebo přílivových vln je zatím příliš drahá a prvotní investice jsou zvláště u elektráren v moři příliš vysoké, než aby se dal čekat rychlý efekt. Biomasy je ale všude hodně.
\"Podíl biomasy na energetice Evropské unie zatím činí jen jedno procento. Během dvaceti let by se ale dal zvýšit na patnáct procent. Farmáři, lesní podniky a města by mohly získat vedlejší příjmy z dalšího zpracování této energetické směsi,\" tvrdí Volpi.
\"Pokud se mají obnovitelné zdroje podílet ze dvaceti procent na unijní energetice v roce 2020, nelze se obejít bez biomasy,\" dodává.
Britský královský institut pro znečišťování ovzduší navíc uvádí, že zvýšení podílu biomasy na unijní energetice by vytvořilo dvě stě až tři sta tisíc pracovních míst zvláště v zemědělském sektoru. Zvýšení výroby biomasy by si podle institutu vyžádalo reformu společné agrární politiky. Věnovat by se jí mohly země se zaostalým zemědělstvím jako Polsko.
V současnosti je nejúspěšnější náhradou klasických energetických zdrojů při výrobě elektřiny vítr s 2,4 procenta podílu na trhu. Na rozdíl od biomasy ale nemá tak růstový potenciál. Nejrozšířenější je větrná energie v Německu, Španělsku, Dánsku a Nizozemsku. Minimálně se ale prosadila ve Francii, Belgii, Itálii nebo Řecku.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
ABF
8
2. 2018
8-10.2.2018 - Veletrh, výstava
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí