zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Rozpaky nad Ambrozkovým alokačním plánem

07.06.2004
Ovzduší
Rozpaky nad Ambrozkovým alokačním plánem

Ekologické organizace dnes s rozpaky komentovaly návrh národního plánu pro obchodování s exhalacemi oxidu uhličitého, hlavní příčiny globálních změn podnebí. Rekordní české znečištění se podle něj za určitých podmínek může namísto poklesu naopak ještě zvýšit.

Dosavadní exhalace ze sektorů, kterých se takzvaný alokační plán týká, činily 88,8 milionu tun ročně. Hnutí DUHA a Centrum pro dopravu a energetiku prosazují, aby plán pro začátek výslovně požadoval snížení celkového znečištění na 85 milionů tun, tedy o 4 procenta.

Plán ale naopak umožňuje, aby v příštích třech letech dosáhlo až 91,6 milionu tun. Ovšem z toho necelých 6 milionů tvoří takzvaná bonusová alokace, na kterou mají nárok podniky, jež v minulosti dobrovolně investovaly do čistých technologií. Není jisté, zda tato rezerva bude celá vyčerpána.

Česká republika nese zvlášť velkou odpovědnost za snižování exhalací, protože patří k nejhorším znečišťovatelům v Evropě i na světě. V posledním srovnání (2001) způsobovala nejvyšší exhalace oxidu uhličitého na obyvatele z 25 zemí nové EU.

Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA řekl:

„Globální změny podnebí ohrožují stamiliony lidí. Patříme mezi nejhorší znečišťovatele v Evropě i na světě. Vláda ale zatím rozpačitě přešlapuje na místě. Ambrozkův návrh může rekordní české exhalace dokonce ještě zvýšit.“

Klára Sutlovičová z Centra pro dopravu a energetiku řekla:

„Čekali jsme, že ministrovo číslo dá podnikům jasný signál, že s naším obrovským znečišťováním je konec. Takhle to ale vypadá, že snížení českého příspěvku k nejvážnějšímu ekologickému problému se opět odkládá na neurčito.“

Kontakt:  Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA, telefon 604 202 470, email vojtech.kotecky@hnutiduha.cz
Klára Sutlovičová, CDE, telefon 605 276 909, email cde@ecn.cz

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí