V tomto článku se budu zabývat způsoby využití stávajících dat uložených v GIS k tvorbě odvozených datových vrstev.
Rajónová mapa slouží k mnoha účelům
Grafický informační systém (GIS) je soubor nejrůznějších informací, které je možno lokalizovat v prostoru, například to jsou digitální mapy složené z několika vrstev údajů (výškopis, silniční a vodní síť, městská zástavba atd.).
ZPŮSOBY VYUŽITÍ
Pomineme-li aktualizaci již vložených dat a občasné doplnění systému o novou vrstvu primárních dat, slouží GIS většinou k následujícím účelům:
mapový nástroj - zobrazování jednotlivých kombinací vrstev a jejich případný tisk (úloha typu: zobraz a vytiskni vrstvu vrtů a vrstvu hranic katastrálních území),
vyhledávací nástroj - jednoduché výběry podle atributů (úloha typu: najdi vrt s evidenčním číslem VV-005),
prostorové vyhledávání - výběr objektů, které splňují nějaké prostorové kritérium (úloha typu: najdi všechny vrty, které se nacházejí 100 m od řeky),
mezivrstevní vyhledávání - výběr objektů z jedné vrstvy na základě definované podmínky v jiné vrstvě (úloha typu: vyber parcely /vrstva parcel/, přes které vede biokoridor B /vrstva biokoridorů/).
Systémový nástroj
Komplexnější a interaktivní systémový nástroj je rajónová mapa. Jde o grafické znázornění (většinou pomocí barevné škály) vlivu zájmového jevu ve sledované oblasti. Při výběru zájmového jevu nás omezuje pouze naše fantazie a dostupná data. Čím více údajů souvisejících se sledovaným vlivem, tím přesnější bude výsledná rajónová mapa.
Ta může sloužit k mnoha účelům. Nejzajímavější však jsou:
1. Ohrožení obyvatelstva průmyslovou havárií (hustota obyvatel, reliéf terénu, podzemní voda, povrchová voda, směr a síla větrů, vegetační pokryv).
2. Zatížení životního prostředí (komunikace, průmysl, skládky, poddolovaná území, lomy, vegetace, biokoridory, chráněná území, vegetační pokryv, půdní typy, geologie).
3. Ohrožení obyvatelstva záplavami (hustota obyvatel, reliéf terénu, povrchová voda, podzemní voda, geologie, hydrogeologie, klimatické údaje, vegetační pokryv).
4. Ohrožení obyvatelstva kriminalitou (hustota obyvatel, lokalizace policejních stanic, kamerový systém, kvalita pouličního osvětlení, typ městské zástavby, sociální skladba obyvatelstva, nádraží, stadiony, noční kluby).
5. Nebezpečí lesních požárů (vegetační pokryv, reliéf terénu, směr větrů, klimatické údaje, vodní zdroje, silnice, železnice).
6. Volební preference (sociální skladba obyvatelstva, výsledky minulých voleb, příjmy obyvatelstva, nezaměstnanost, infrastruktura, demografické údaje, průmysl, kvalita životního prostředí).
7. Lokalizace nového supermarketu (hustota obyvatel, komunikace, ceny pozemků, síť supermarketů, demografické údaje, infrastruktura).
(V závorce je vždy uveden příklad možných souvisejících dat - pozn. autora.)
K hlavním výhodám patří možnost (po přípravě dat) uskutečnit velmi rychle různé analýzy s rozdílně nastavenými podmínkami. Lze spojit spolu zdánlivě nesouvisející data. Získá se prostorové vyjádření sledovaného jevu. V GIS vznikne nová vrstva, která se dá použít pro další rozbory, například najdi místo v chráněné krajinné oblasti (vrstva CHKO), které bude nejvíce zasažené stavbou dálnice (vrstva rajónová mapa - vliv stavby na životní prostředí).
Při tvorbě rajónové mapy je třeba věnovat velkou pozornost pořizování dat. Mnohé jevy, které bychom chtěli zahrnout do analýzy, je nutno nejdříve digitalizovat. Dále se musí zajistit správné vyjádření vztahů tematických vrstev ke sledovanému jevu. Velkou pozornost je třeba věnovat formulování závěrů analýzy, tj. stanovení stupnice (legendy) pro vyhodnocení výsledku analýzy (např. stanovit na 100bodové stupnici, že k vážnému ohrožení životního prostředí dochází od hodnoty 80). Výhodou může být fakt, že samotná tvorba rajónové mapy (po přípravě všech vstupních dat) je poměrně rychlá a lze ji opakovaně uskutečnit s různě nastavenými podmínkami.
Praktický pŘÍKLAD
Jako příklad může sloužit výřez rajónové mapy nebezpečí svahových pohybů (sesuvů) na obrázku. V zájmové oblasti probíhal intenzívní geologický a inženýrsko-geologický průzkum, který měl vytipovat území ohrožené sesuvy. Úkolem bylo shrnout množství získaných dat do jedné přehledné rajónové mapy. Do výpočtu vstupovalo mnoho tematických vrstev. Pro stanovení nebezpečí sesuvu se ukázala jako hlavní tato data: reliéf terénu (směr a sklon svahů, vzdálenost od hřbetnice), geologická stavba území (druh horniny, zvětrání horniny), tektonika (stupeň porušení, vzdálenost od tektonických linií), podzemní a povrchová voda (hladina podzemní vody, vzdálenost od vodní sítě).
AUTOR: Vladimír Prokop
Kap, spol. s r. o.
ZPŮSOBY VYUŽITÍ
Pomineme-li aktualizaci již vložených dat a občasné doplnění systému o novou vrstvu primárních dat, slouží GIS většinou k následujícím účelům:
mapový nástroj - zobrazování jednotlivých kombinací vrstev a jejich případný tisk (úloha typu: zobraz a vytiskni vrstvu vrtů a vrstvu hranic katastrálních území),
vyhledávací nástroj - jednoduché výběry podle atributů (úloha typu: najdi vrt s evidenčním číslem VV-005),
prostorové vyhledávání - výběr objektů, které splňují nějaké prostorové kritérium (úloha typu: najdi všechny vrty, které se nacházejí 100 m od řeky),
mezivrstevní vyhledávání - výběr objektů z jedné vrstvy na základě definované podmínky v jiné vrstvě (úloha typu: vyber parcely /vrstva parcel/, přes které vede biokoridor B /vrstva biokoridorů/).
Systémový nástroj
Komplexnější a interaktivní systémový nástroj je rajónová mapa. Jde o grafické znázornění (většinou pomocí barevné škály) vlivu zájmového jevu ve sledované oblasti. Při výběru zájmového jevu nás omezuje pouze naše fantazie a dostupná data. Čím více údajů souvisejících se sledovaným vlivem, tím přesnější bude výsledná rajónová mapa.
Ta může sloužit k mnoha účelům. Nejzajímavější však jsou:
1. Ohrožení obyvatelstva průmyslovou havárií (hustota obyvatel, reliéf terénu, podzemní voda, povrchová voda, směr a síla větrů, vegetační pokryv).
2. Zatížení životního prostředí (komunikace, průmysl, skládky, poddolovaná území, lomy, vegetace, biokoridory, chráněná území, vegetační pokryv, půdní typy, geologie).
3. Ohrožení obyvatelstva záplavami (hustota obyvatel, reliéf terénu, povrchová voda, podzemní voda, geologie, hydrogeologie, klimatické údaje, vegetační pokryv).
4. Ohrožení obyvatelstva kriminalitou (hustota obyvatel, lokalizace policejních stanic, kamerový systém, kvalita pouličního osvětlení, typ městské zástavby, sociální skladba obyvatelstva, nádraží, stadiony, noční kluby).
5. Nebezpečí lesních požárů (vegetační pokryv, reliéf terénu, směr větrů, klimatické údaje, vodní zdroje, silnice, železnice).
6. Volební preference (sociální skladba obyvatelstva, výsledky minulých voleb, příjmy obyvatelstva, nezaměstnanost, infrastruktura, demografické údaje, průmysl, kvalita životního prostředí).
7. Lokalizace nového supermarketu (hustota obyvatel, komunikace, ceny pozemků, síť supermarketů, demografické údaje, infrastruktura).
(V závorce je vždy uveden příklad možných souvisejících dat - pozn. autora.)
K hlavním výhodám patří možnost (po přípravě dat) uskutečnit velmi rychle různé analýzy s rozdílně nastavenými podmínkami. Lze spojit spolu zdánlivě nesouvisející data. Získá se prostorové vyjádření sledovaného jevu. V GIS vznikne nová vrstva, která se dá použít pro další rozbory, například najdi místo v chráněné krajinné oblasti (vrstva CHKO), které bude nejvíce zasažené stavbou dálnice (vrstva rajónová mapa - vliv stavby na životní prostředí).
Při tvorbě rajónové mapy je třeba věnovat velkou pozornost pořizování dat. Mnohé jevy, které bychom chtěli zahrnout do analýzy, je nutno nejdříve digitalizovat. Dále se musí zajistit správné vyjádření vztahů tematických vrstev ke sledovanému jevu. Velkou pozornost je třeba věnovat formulování závěrů analýzy, tj. stanovení stupnice (legendy) pro vyhodnocení výsledku analýzy (např. stanovit na 100bodové stupnici, že k vážnému ohrožení životního prostředí dochází od hodnoty 80). Výhodou může být fakt, že samotná tvorba rajónové mapy (po přípravě všech vstupních dat) je poměrně rychlá a lze ji opakovaně uskutečnit s různě nastavenými podmínkami.
Praktický pŘÍKLAD
Jako příklad může sloužit výřez rajónové mapy nebezpečí svahových pohybů (sesuvů) na obrázku. V zájmové oblasti probíhal intenzívní geologický a inženýrsko-geologický průzkum, který měl vytipovat území ohrožené sesuvy. Úkolem bylo shrnout množství získaných dat do jedné přehledné rajónové mapy. Do výpočtu vstupovalo mnoho tematických vrstev. Pro stanovení nebezpečí sesuvu se ukázala jako hlavní tato data: reliéf terénu (směr a sklon svahů, vzdálenost od hřbetnice), geologická stavba území (druh horniny, zvětrání horniny), tektonika (stupeň porušení, vzdálenost od tektonických linií), podzemní a povrchová voda (hladina podzemní vody, vzdálenost od vodní sítě).
AUTOR: Vladimír Prokop
Kap, spol. s r. o.
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
