Vlivy nevytříděného odpadu na životní prostředí
Ve směsném komunálním odpadu se objevují látkové složky, které mají toxický či jiný nepříznivý vliv na živé složky přírody.
Jedná se zejména o odpady s obsahem barev, organická rozpouštědla, kyseliny, zásady, fotochemikálie, pesticidy, zářivky či jiný odpad s obsahem rtuti, baterie a akumulátory, vyřazená elektrická a elektronická zařízení či náplně s obsahem PCB a jiné.
Některé látky působí přímo jako biocid a zabíjejí vše živé, co se dostane do jeho kontaktu (např. organická rozpouštědla, kyseliny či zásady).
Velkým problémem jsou tzv. rizikové chemické prvky - rtuť, olovo, kadmium a další. Tyto látky zůstávají v přírodě jako zbytky cizorodých látek na věčné časy. Buď se hromadí v tkáních organismů živočichů či rostlin a dostávají se tak do potravních řetězců včetně potravního řetězce člověka, nebo jsou tyto prvky v přírodě dále rozptylovány a ředěny.
U látek, jakými jsou polychlorované bifenyly (PCB) nebo jiné chlorované fenyly, dochází též k hromadění v tkáních organismů - biologický poločas jejich rozpadu je cca 30 let.
Doba rozpadu u látek, které nepůsobí toxicky na prostředí ( např.plasty), je cca 30 let. Lze obecně říci, že řízená skládka komunálního odpadu splyne s prostředím do 50 let. Je pochopitelné, že při skládkování může dojít k neřízené chemické reakci, kde se shodou okolností dostanou k sobě látky, které mezi sebou reagují. Může dojít ke vzniku i látek nebezpečných životnímu prostředí. Každá skládka je potenciální časovanou bombou. Z toho hlediska město Mělník velkou část zbytkového odpadu likviduje ve spalovně komunálního odpadu v Liberci. Tato spalovna využívá získané teplo k vytápění a dále k výrobě elektrické energie.
MVDr.Ctirad Mikeš, vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství MÚ Mělník
www.politikon.cz