Bezcenný kouř se mění ve výhodný artikl

Téměř devadesát miliónů korun navíc získá příští rok Elektrárna Počerady, pokud vypustí do ovzduší o 273 tisíc tun méně oxidu uhličitého. Přesně o tolik snížil podnik emise v roce 2003, ale nic z toho neměl. To se příští rok změní.
V roce 2005 v unii začne obchodování s emisemi oxidu uhličitého.
Tři sta padesát tuzemských firem, které nejvíce znečišťují ovzduší, dostane od státu limit emisí, které může vypustit. Na každou tunu získají podniky povolenku, jejíž hodnota se bude pohybovat podle nabídky a poptávky na trhu. Pokud firma vypustí méně oxidu, zbylé povolenky může prodat.
A že o ně bude zájem, o tom jsou odborníci přesvědčeni. Již nyní se Ministerstvo životního prostředí, které o množství emisí začne dnes rozhodovat, pře s podniky, jaký celkový objem oxidů budou moci vyprodukovat.
Firmy žádají 110 miliónů tun, ministerstvo navrhuje 91,6 miliónu tun. Nyní průmysl vypouští 89 miliónů tun oxidu uhličitého ročně.
Pokud bude v systému méně povolenek, budou muset firmy při výkyvech spotřeby nebo při zakládání nových podniků povolenky kupovat v zahraničí nebo platit pokuty. To průmysl považuje za konkurenční nevýhodu proti ostatním zemím unie.
\"Menší počet by znamenal snížení konkurenceschopnosti českých podniků, zvláště k zemím mimo unii,\" soudí Jan Gemrich se Svazu výrobců cementu.
\"Česko nikdy nebude rájem turistických kanceláří a burzovních makléřů, zato má bohatou průmyslovou tradici a mozky, na tom může úspěšně stavět svou konkurenceschopnost v unii. Energetická náročnost průmyslu se musí zohlednit,\" řekl generální ředitel Brano Group Pavel Juříček.
Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že průmyslová tradice, vývoj i možný vznik nových podniků do návrhu již zahrnulo.
Vyšší počet povolenek podle něj nelze schválit, protože Brusel by to mohl považovat za nedovolenou veřejnou podporu. Navíc Česko patří v unii mezi země vypouštějící nejvíce emisí na obyvatele.
Prodejem povolenek by přitom podniky mohly získat miliardy korun potřebných na investice. Jen v Česku představuje objem obchodu 15 až 50 miliard korun ročně.
Peníze z prodeje povolenek by mohly podniku sloužit například pro investice do zařízení snižujících emise. Na konci roku však musí předložit tolik povolenek, kolik emisí za rok vypustil.
Za každou tunu vypuštěnou bez povolenky budou pokuty. V prvé fázi 40 eur, od roku 2008 se počítá s pokutou až sto eur.
Systém obchodování vychází z Kjótského protokolu, podle něhož se některé země zavázaly, že do roku 2012 sníží celkové emise skleníkových plynů o osm procent ve srovnání s rokem 1990. Česko již má limit splněný, dokonce má ještě o sedmnáct procent emisí méně, zatímco některé země emitují více, než jim závazek dovoluje.
Evropská unie proto přijala tak zvaný Burden Sharing Agreement, podle něhož se celkový osmiprocentní cíl přerozdělí mezi země tak, aby se zohlednila jejich výkonnost. Nové státy unie tak mají de facto povolený růst emisí, ostatní musí snižovat. Nejvyšší redukce mají před sebou Lucembursko, Dánsko a Německo, které budou povolenky potřebovat.