Emise rozhodnou o prosperitě průmyslu
Průmysl by v příštím roce mohl získat 15 až 50 miliard korun v obchodování s
emisemi skleníkových plynů, které v lednu spustí Evropská unie. Kolik to
skutečně bude, závisí však na rozhodnutí Ministerstva životního prostředí. To má
stanovit, kolik emisí mohou podniky vypouštět a jaké množství takzvaných
emisních povolenek podnikům stát vystaví.
Pro první obchodovací období, tedy pro roky 2005 až 2007, ministerstvo navrhuje
celkem 274,8 miliónu povolenek. Každá na jednu tunu emisí oxidu uhličitého a
každá v počáteční hodnotě pět eur. Na jeden rok tak pro průmysl vychází 91,6
miliónu povolenek. Číslo kopíruje průměrnou produkci vybraných 430 zařízení v
letech 1999 až 2001, která činila 89 miliónů tun, a zahrnuje prognózy tempa
růstu průmyslových odvětví.
\"Náš návrh je založen na realistickém odhadu potřeb podniků,\" uvedl autor
ministerského záměru Tomáš Chmelík. Součástí projektu jsou i rezervy pro nové
podniky a takzvané bonusy pro firmy, které v minulosti již snížily své emise a
nyní provozují čisté technologie.
Do systému obchodování budou zařazeny podniky, které ročně emitují více jak 20
tisíc tun oxidu uhličitého. V Česku se to týká 350 firem především z oblasti
energetiky, ale také petrochemických podniků, cementáren, vápenek a železáren.
Průmysl považuje navržený limit za příliš nízký, optimální mezí je 110 miliónů
povolenek každý rok. Nízká je i jednoprocentní rezerva pro nové podniky, nutné
je prý zvýšení na pět procent.
\"Návrh Ministerstva životního prostředí znamená snížení konkurenceschopnosti
českých podniků vůči sousedním zemím, přesun výroby z Česka do zahraničí, přesun
investic do zemí s příznivějšími podmínkami a celkovou stagnaci českého průmyslu
na dlouhou dobu,\" uvedl předseda představenstva České asociace petrolejářského
průmyslu a obchodu Ivan Ottis.
Podle Libora Prokopce ze Svazu výrobců vápna by množství povolenek nemělo
záviset na libovůli ministerstev zemí unie, ale na jednom kritériu, kterým je
takzvaný Kjótský protokol. Ten ukládá zúčastněným zemím snížit emise
skleníkových plynů do roku 2012 na úroveň roku 1990, sníženou o osm procent.
Česko předloni vypustilo do ovzduší celkem 119 miliónů tun, což je o čtvrtinu
méně, než v roce 1990. Pokud by se mělo striktně držet Kjótského protokolu,
mohlo by do ovzduší vypouštět ročně téměř 150 miliónů tun oxidu uhličitého.
\"Kjótský protokol jako jediné kritérium přijali v Polsku, na Slovensku i v
Německu, tyto země vydávají emisní povolenky v maximálním možném množství. Pokud
bude Česko na sebe přísnější, než Evropa požaduje, všichni na to doplatíme,\"
dodal Prokopec..
Ministerstvo životního prostředí odmítá zvýšit množství povolenek, protože
Brusel by je mohl zrušit.
\"Chápeme, že Česko je na rozdíl od Slovenska nebo Maďarska zatížené tradicí
energeticky náročné průmyslové výroby a tento faktor jsme v návrhu vzali v
úvahu. Vyšší počet povolenek by ale mohla Evropská komise považovat za
nedovolenou veřejnou podporu,\" vysvětlil Chmelík.
Argument o nedovolené podpoře považuje Petr Linhart z Teplárenského sdružení za
příliš opatrnický. \"Všechny státy zkoušejí maximum, proč se má Česko krčit? Na
snížení limitů je dost času poté, kdyby Brusel maximum nepovolil,\" řekl.
Průmysl by v příštím roce mohl získat 15 až 50 miliard korun v obchodování s emisemi skleníkových plynů, které v lednu spustí Evropská unie. Kolik to skutečně bude, závisí však na rozhodnutí Ministerstva životního prostředí. To má stanovit, kolik emisí mohou podniky vypouštět a jaké množství takzvaných emisních povolenek podnikům stát vystaví.
Pro první obchodovací období, tedy pro roky 2005 až 2007, ministerstvo navrhuje celkem 274,8 miliónu povolenek. Každá na jednu tunu emisí oxidu uhličitého a každá v počáteční hodnotě pět eur. Na jeden rok tak pro průmysl vychází 91,6 miliónu povolenek. Číslo kopíruje průměrnou produkci vybraných 430 zařízení v letech 1999 až 2001, která činila 89 miliónů tun, a zahrnuje prognózy tempa růstu průmyslových odvětví.
\"Náš návrh je založen na realistickém odhadu potřeb podniků,\" uvedl autor ministerského záměru Tomáš Chmelík. Součástí projektu jsou i rezervy pro nové podniky a takzvané bonusy pro firmy, které v minulosti již snížily své emise a nyní provozují čisté technologie.
Do systému obchodování budou zařazeny podniky, které ročně emitují více jak 20 tisíc tun oxidu uhličitého. V Česku se to týká 350 firem především z oblasti energetiky, ale také petrochemických podniků, cementáren, vápenek a železáren. Průmysl považuje navržený limit za příliš nízký, optimální mezí je 110 miliónů povolenek každý rok. Nízká je i jednoprocentní rezerva pro nové podniky, nutné je prý zvýšení na pět procent.
\"Návrh Ministerstva životního prostředí znamená snížení konkurenceschopnosti českých podniků vůči sousedním zemím, přesun výroby z Česka do zahraničí, přesun investic do zemí s příznivějšími podmínkami a celkovou stagnaci českého průmyslu na dlouhou dobu,\" uvedl předseda představenstva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Ivan Ottis.
Podle Libora Prokopce ze Svazu výrobců vápna by množství povolenek nemělo záviset na libovůli ministerstev zemí unie, ale na jednom kritériu, kterým je takzvaný Kjótský protokol. Ten ukládá zúčastněným zemím snížit emise skleníkových plynů do roku 2012 na úroveň roku 1990, sníženou o osm procent. Česko předloni vypustilo do ovzduší celkem 119 miliónů tun, což je o čtvrtinu méně, než v roce 1990. Pokud by se mělo striktně držet Kjótského protokolu, mohlo by do ovzduší vypouštět ročně téměř 150 miliónů tun oxidu uhličitého.
\"Kjótský protokol jako jediné kritérium přijali v Polsku, na Slovensku i v Německu, tyto země vydávají emisní povolenky v maximálním možném množství. Pokud bude Česko na sebe přísnější, než Evropa požaduje, všichni na to doplatíme,\" dodal Prokopec..
Ministerstvo životního prostředí odmítá zvýšit množství povolenek, protože Brusel by je mohl zrušit.
\"Chápeme, že Česko je na rozdíl od Slovenska nebo Maďarska zatížené tradicí energeticky náročné průmyslové výroby a tento faktor jsme v návrhu vzali v úvahu. Vyšší počet povolenek by ale mohla Evropská komise považovat za nedovolenou veřejnou podporu,\" vysvětlil Chmelík.
Argument o nedovolené podpoře považuje Petr Linhart z Teplárenského sdružení za příliš opatrnický. \"Všechny státy zkoušejí maximum, proč se má Česko krčit? Na snížení limitů je dost času poté, kdyby Brusel maximum nepovolil,\" řekl.
Emise skleníkových plynů (CO2 ekv) ve světě
v tunách na obyvatele v roce 1999 2000 změna 2000/1999 (%)
USA 24,5 25,5 4
Kanada 22,0 23,8 8
Irsko 15,3 17,8 16
Velká Británie 13,0 16,2 25
Belgie 14,2 14,9 5
Česko 18,5 14,3 -23
Lucembursko 35,5 13,0 -63
Dánsko 13,0 12,6 -3
Řecko 10,6 12,5 18
Německo 15,5 12,2 -21
EU 15 11,5 10,8 -6
Polsko 14,8 10,0 -32
Rakousko 10,0 9,7 -3
Slovensko 13,5 8,6 -36
Portugalsko 6,0 8,0 18
Maďarsko 9,5 8,0 -16
Švédsko 7,8 7,5 -4
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
Emise některých společností za rok 2002
tun CO2 hodnota povolenek**
(v miliónech korun)
Elektrárna Opatovice 770 685 250,5
Českomoravský cement,
cementárna Radotín 445 066 144,6
Holcim Česko, cementárna Prachovice 182 670 59,4
Pražská teplárenská, teplárna Malešice 60 080 19,5
Pražská teplárenská, teplárna Veleslavín 16 440 5,3
** při 10 eur/t a kursu 1 euro = 32,50 Kč Zdroj: Český hydrometeorologický ústav
Pro první obchodovací období, tedy pro roky 2005 až 2007, ministerstvo navrhuje celkem 274,8 miliónu povolenek. Každá na jednu tunu emisí oxidu uhličitého a každá v počáteční hodnotě pět eur. Na jeden rok tak pro průmysl vychází 91,6 miliónu povolenek. Číslo kopíruje průměrnou produkci vybraných 430 zařízení v letech 1999 až 2001, která činila 89 miliónů tun, a zahrnuje prognózy tempa růstu průmyslových odvětví.
\"Náš návrh je založen na realistickém odhadu potřeb podniků,\" uvedl autor ministerského záměru Tomáš Chmelík. Součástí projektu jsou i rezervy pro nové podniky a takzvané bonusy pro firmy, které v minulosti již snížily své emise a nyní provozují čisté technologie.
Do systému obchodování budou zařazeny podniky, které ročně emitují více jak 20 tisíc tun oxidu uhličitého. V Česku se to týká 350 firem především z oblasti energetiky, ale také petrochemických podniků, cementáren, vápenek a železáren. Průmysl považuje navržený limit za příliš nízký, optimální mezí je 110 miliónů povolenek každý rok. Nízká je i jednoprocentní rezerva pro nové podniky, nutné je prý zvýšení na pět procent.
\"Návrh Ministerstva životního prostředí znamená snížení konkurenceschopnosti českých podniků vůči sousedním zemím, přesun výroby z Česka do zahraničí, přesun investic do zemí s příznivějšími podmínkami a celkovou stagnaci českého průmyslu na dlouhou dobu,\" uvedl předseda představenstva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Ivan Ottis.
Podle Libora Prokopce ze Svazu výrobců vápna by množství povolenek nemělo záviset na libovůli ministerstev zemí unie, ale na jednom kritériu, kterým je takzvaný Kjótský protokol. Ten ukládá zúčastněným zemím snížit emise skleníkových plynů do roku 2012 na úroveň roku 1990, sníženou o osm procent. Česko předloni vypustilo do ovzduší celkem 119 miliónů tun, což je o čtvrtinu méně, než v roce 1990. Pokud by se mělo striktně držet Kjótského protokolu, mohlo by do ovzduší vypouštět ročně téměř 150 miliónů tun oxidu uhličitého.
\"Kjótský protokol jako jediné kritérium přijali v Polsku, na Slovensku i v Německu, tyto země vydávají emisní povolenky v maximálním možném množství. Pokud bude Česko na sebe přísnější, než Evropa požaduje, všichni na to doplatíme,\" dodal Prokopec..
Ministerstvo životního prostředí odmítá zvýšit množství povolenek, protože Brusel by je mohl zrušit.
\"Chápeme, že Česko je na rozdíl od Slovenska nebo Maďarska zatížené tradicí energeticky náročné průmyslové výroby a tento faktor jsme v návrhu vzali v úvahu. Vyšší počet povolenek by ale mohla Evropská komise považovat za nedovolenou veřejnou podporu,\" vysvětlil Chmelík.
Argument o nedovolené podpoře považuje Petr Linhart z Teplárenského sdružení za příliš opatrnický. \"Všechny státy zkoušejí maximum, proč se má Česko krčit? Na snížení limitů je dost času poté, kdyby Brusel maximum nepovolil,\" řekl.
Emise skleníkových plynů (CO2 ekv) ve světě
v tunách na obyvatele v roce 1999 2000 změna 2000/1999 (%)
USA 24,5 25,5 4
Kanada 22,0 23,8 8
Irsko 15,3 17,8 16
Velká Británie 13,0 16,2 25
Belgie 14,2 14,9 5
Česko 18,5 14,3 -23
Lucembursko 35,5 13,0 -63
Dánsko 13,0 12,6 -3
Řecko 10,6 12,5 18
Německo 15,5 12,2 -21
EU 15 11,5 10,8 -6
Polsko 14,8 10,0 -32
Rakousko 10,0 9,7 -3
Slovensko 13,5 8,6 -36
Portugalsko 6,0 8,0 18
Maďarsko 9,5 8,0 -16
Švédsko 7,8 7,5 -4
Zdroj: Ministerstvo životního prostředí
Emise některých společností za rok 2002
tun CO2 hodnota povolenek**
(v miliónech korun)
Elektrárna Opatovice 770 685 250,5
Českomoravský cement,
cementárna Radotín 445 066 144,6
Holcim Česko, cementárna Prachovice 182 670 59,4
Pražská teplárenská, teplárna Malešice 60 080 19,5
Pražská teplárenská, teplárna Veleslavín 16 440 5,3
** při 10 eur/t a kursu 1 euro = 32,50 Kč Zdroj: Český hydrometeorologický ústav
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích