zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zamořené pozemky v Nové Vsi prý pitnou vodu neohrožují

18.06.2004
Geologie
Zamořené pozemky v Nové Vsi prý pitnou vodu neohrožují
Ostrava Ostravští radní si nevědí rady s chemicky zamořeným areálem nedaleko zdroje pitné vody v Nové Vsi. Pozemky po bývalých Urxových závodech jsou do hloubky 20 metrů zamořeny nebezpečnými látkami a hrozí nebezpečí, že znečištění může prosáknout až k pramenům. Kvalitu vody pro obyvatele města by to však nemělo ani do budoucna ohrozit, řekla mluvčí Ostravských vodáren a kanalizací (OVAK) Radka Jestříbková. Ohrožený zdroj v Nové Vsi pokrývá 19 procent spotřeby obyvatel Ostravy. \"Praxí je dlouhodobě prokázáno, že kvalita vody se nemění. Potvrzuje to řada odborných posudků a stovky analýz surových vod. Riziko, o kterém se ví již desítky let, nelze považovat za větší oproti letům minulým,\" vysvětlila Jestříbková. OVAK nyní provozují v areálu bývalých Urxových závodů na základě nařízení úřadů na nezbytně nutnou dobu hydraulickou bariéru. Voda ze všech podzemních ostravských zdrojů tvoří 30 procent spotřeby města, zbytek OVAK nakupují od Severomoravských vodovodů a kanalizací (SmVaK). \"Vlastní rozbory i analýzy nezávislých laboratoří potvrzují vysokou kvalitu námi dodávané vody z přehradních nádrží v Beskydech a Jeseníkách. Trvale splňuje nároky kladené na vodu kojeneckou,\"řekl generální ředitel SmVaK Miroslav Kyncl. Podle něj není problém v případě potřeby množství vody dodávané do Ostravy zvýšit. V Rütgersových, později Urxových závodech se od konce 19. století vyráběl z koksárenských dehtů benzol a dehet. Posledním vlastníkem továrny byla společnost Deza, která v roce 2000 zastavila výrobu, zbourala budovy a vyčistila pozemky pod nimi. Pozemky na zbylých dvou třetinách areálu však zůstaly znečištěné. Areál už dříve koupily Vítkovice, které pozemky v roce 1997 prodaly firmě Lahos. Současný majitel buduje na pozemku vlastní infrastrukturu a chystá se stavět. K odstranění ekologických škod jej nic nenutí. Podle náměstka ostravského primátora Mirka Jašurka by bylo nejlepší, kdyby Lahos pozemky prodal městu, které by požádalo stát o peníze na jejich sanaci. To ale majitel Lahosu Josef Liška odmítá. \"To by město muselo koupit celou mou firmu, abych nepřišel o prostředky, které jsem do areálu investoval,\"řekl Liška. Projekt DANCEE, který pro Ostravu a ministerstvo životního prostředí zpracoval tým odborníků z grantu dánské vlády, vyčíslil náklady na kompletní vyčištění pozemků na 6,4 miliardy korun. Vhodnější by podle závěrů projektu bylo postavit kolem znečištěných pozemků záchytný drén za 12 až 30 milionů korun.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí