Paříž se dusí, Pařížané mizí
Stačí jen krátká procházka po širokých bulvárech a cítíte to: Paříž je výjimečná
metropole, kde si odškrtáváte zajímavé výstavy, nejelegantnější butiky a
lenošení v příjemných bistrech.
Jenže: pokud tam zůstanete déle, pohled na Eiffelovku může zevšednět. Město z
turistických brožur najednou odhalí šmouhy na jinak dokonalé fasádě.
Nedá se přehlédnout podoba s Prahou. Obdivované Hradčany vzápětí přebije účet od
taxikáře, na návštěvu Notre-Dame zase zapomenete při obhlídce odpudivých toalet
některé z pařížských kaváren.
\"Nemohla jsem vůbec uvěřit, že to místo má sloužit k opláchnutí rukou,\" řekla
nedávno agentuře Reuters Stacey, šestadvacetiletá americká turistka, po návštěvě
jedné z restaurací. \"Byl to opravdu hrozný zážitek, myslela jsem si zprvu, že
jsem vešla do špatných dveří,\" stěžovala si. Později už vyhledávala jen své
oblíbené restaurační řetězce.
Přišla o hodně: sebetlustší hamburger se totiž určitě nevyrovná delikatesám
skvělé francouzské kuchyně.
\"Nakonec je to možná v pořádku,\" míní britský obchodník Steve Woodcroft, který
pobývá dlouhodobě v Paříži. \"Prostě se vám najednou jen to vysněné město z
průvodců vtěsná do reality.\"
Jsou i jiné příklady, ilustrující dvojí tvář francouzské metropole. V Paříži
stejně jako v Praze najdete příjemné parky. Zbytek dne se ale prodíráte
neprůjezdnými ulicemi, které zahltily výfuky tisíců aut. Vyjet si ve všední den
do ulic na kole vyžaduje velkou dávku otrlosti.
\"Pařížská radnice se už léta snaží podporovat ekologickou dopravu, ale bez
valného úspěchu,\" konstatoval nedávno titulek deníku Le Monde.
Proto nemálo Pařížanů své město opouští. Každoročně se stěhuje z Paříže 160
tisíc lidí. Není to na první pohled tolik vidět, mnoho nových obyvatel současně
přichází.
\"Rozhodně nelituji, že jsem Paříž opustila,\" říká Jacqueline Valoisová,
sedmačtyřicetiletá programátorka, která nyní žije v poklidné Normandii. \"Město
mi vůbec nechybí, oddychla jsem si především od hluku, výfukových plynů i
vysokých cen v obchodech,\" pochvaluje si změnu. Teď se dívá na nekonečnou
hladinu Atlantiku a je jí dobře.
Ke změně prostředí už pomáhají Pařížanům specializované firmy. \"Je mnohem těžší
dělat obchody mimo Paříž, jste najednou ode všeho dění vzdáleni,\" míní
padesátiletý podnikatel Francois Leclerc, který se odstěhoval z Paříže před
deseti lety.
V průběhu 90. let opustil Paříž a její blízké okolí Ile-de-France rekordní počet
lidí. Podle agentury Reuters činil tamní úbytek obyvatelstva až 570 tisíc lidí.
Údaje za současnou dekádu se zatím jen odhadují. Demografové nabízejí
pravděpodobné číslo okolo jednoho miliónu obyvatel, kteří opustí v letech 2000
až 2010 metropoli.
Jejich přesun není možná úplně harmonický. \"Místní lidé se usmívali jen do
chvíle, než zjistili, odkud přiházíme,\" říká Valoisová. \"Pak s námi přestali
mluvit, protože si zaškatulkovali všechny Pařížany jako arogantní hlupáky.\"
Po čase se tedy mnoho lidí vrací zpět, do metropole.
\"Měla jsem pocit, že mi něco chybí,\" říká paní Valoisová. \"Nakonec jsem
postrádala i ten hluk v ulicích.\"
Pařížanům, kteří v městě zůstávají, slibuje radnice zlepšení ve všech oblastech,
na které si až dosud stěžovali. Tak například cyklistické stezky se rozrostou na
300 kilometrů, dokončeny mají být v roce 2010.
Stačí jen krátká procházka po širokých bulvárech a cítíte to: Paříž je výjimečná metropole, kde si odškrtáváte zajímavé výstavy, nejelegantnější butiky a lenošení v příjemných bistrech.
Jenže: pokud tam zůstanete déle, pohled na Eiffelovku může zevšednět. Město z turistických brožur najednou odhalí šmouhy na jinak dokonalé fasádě.
Nedá se přehlédnout podoba s Prahou. Obdivované Hradčany vzápětí přebije účet od taxikáře, na návštěvu Notre-Dame zase zapomenete při obhlídce odpudivých toalet některé z pařížských kaváren.
\"Nemohla jsem vůbec uvěřit, že to místo má sloužit k opláchnutí rukou,\" řekla nedávno agentuře Reuters Stacey, šestadvacetiletá americká turistka, po návštěvě jedné z restaurací. \"Byl to opravdu hrozný zážitek, myslela jsem si zprvu, že jsem vešla do špatných dveří,\" stěžovala si. Později už vyhledávala jen své oblíbené restaurační řetězce.
Přišla o hodně: sebetlustší hamburger se totiž určitě nevyrovná delikatesám skvělé francouzské kuchyně.
\"Nakonec je to možná v pořádku,\" míní britský obchodník Steve Woodcroft, který pobývá dlouhodobě v Paříži. \"Prostě se vám najednou jen to vysněné město z průvodců vtěsná do reality.\"
Jsou i jiné příklady, ilustrující dvojí tvář francouzské metropole. V Paříži stejně jako v Praze najdete příjemné parky. Zbytek dne se ale prodíráte neprůjezdnými ulicemi, které zahltily výfuky tisíců aut. Vyjet si ve všední den do ulic na kole vyžaduje velkou dávku otrlosti.
\"Pařížská radnice se už léta snaží podporovat ekologickou dopravu, ale bez valného úspěchu,\" konstatoval nedávno titulek deníku Le Monde.
Proto nemálo Pařížanů své město opouští. Každoročně se stěhuje z Paříže 160 tisíc lidí. Není to na první pohled tolik vidět, mnoho nových obyvatel současně přichází.
\"Rozhodně nelituji, že jsem Paříž opustila,\" říká Jacqueline Valoisová, sedmačtyřicetiletá programátorka, která nyní žije v poklidné Normandii. \"Město mi vůbec nechybí, oddychla jsem si především od hluku, výfukových plynů i vysokých cen v obchodech,\" pochvaluje si změnu. Teď se dívá na nekonečnou hladinu Atlantiku a je jí dobře.
Ke změně prostředí už pomáhají Pařížanům specializované firmy. \"Je mnohem těžší dělat obchody mimo Paříž, jste najednou ode všeho dění vzdáleni,\" míní padesátiletý podnikatel Francois Leclerc, který se odstěhoval z Paříže před deseti lety.
V průběhu 90. let opustil Paříž a její blízké okolí Ile-de-France rekordní počet lidí. Podle agentury Reuters činil tamní úbytek obyvatelstva až 570 tisíc lidí.
Údaje za současnou dekádu se zatím jen odhadují. Demografové nabízejí pravděpodobné číslo okolo jednoho miliónu obyvatel, kteří opustí v letech 2000 až 2010 metropoli.
Jejich přesun není možná úplně harmonický. \"Místní lidé se usmívali jen do chvíle, než zjistili, odkud přiházíme,\" říká Valoisová. \"Pak s námi přestali mluvit, protože si zaškatulkovali všechny Pařížany jako arogantní hlupáky.\"
Po čase se tedy mnoho lidí vrací zpět, do metropole.
\"Měla jsem pocit, že mi něco chybí,\" říká paní Valoisová. \"Nakonec jsem postrádala i ten hluk v ulicích.\"
Pařížanům, kteří v městě zůstávají, slibuje radnice zlepšení ve všech oblastech, na které si až dosud stěžovali. Tak například cyklistické stezky se rozrostou na 300 kilometrů, dokončeny mají být v roce 2010.
Jenže: pokud tam zůstanete déle, pohled na Eiffelovku může zevšednět. Město z turistických brožur najednou odhalí šmouhy na jinak dokonalé fasádě.
Nedá se přehlédnout podoba s Prahou. Obdivované Hradčany vzápětí přebije účet od taxikáře, na návštěvu Notre-Dame zase zapomenete při obhlídce odpudivých toalet některé z pařížských kaváren.
\"Nemohla jsem vůbec uvěřit, že to místo má sloužit k opláchnutí rukou,\" řekla nedávno agentuře Reuters Stacey, šestadvacetiletá americká turistka, po návštěvě jedné z restaurací. \"Byl to opravdu hrozný zážitek, myslela jsem si zprvu, že jsem vešla do špatných dveří,\" stěžovala si. Později už vyhledávala jen své oblíbené restaurační řetězce.
Přišla o hodně: sebetlustší hamburger se totiž určitě nevyrovná delikatesám skvělé francouzské kuchyně.
\"Nakonec je to možná v pořádku,\" míní britský obchodník Steve Woodcroft, který pobývá dlouhodobě v Paříži. \"Prostě se vám najednou jen to vysněné město z průvodců vtěsná do reality.\"
Jsou i jiné příklady, ilustrující dvojí tvář francouzské metropole. V Paříži stejně jako v Praze najdete příjemné parky. Zbytek dne se ale prodíráte neprůjezdnými ulicemi, které zahltily výfuky tisíců aut. Vyjet si ve všední den do ulic na kole vyžaduje velkou dávku otrlosti.
\"Pařížská radnice se už léta snaží podporovat ekologickou dopravu, ale bez valného úspěchu,\" konstatoval nedávno titulek deníku Le Monde.
Proto nemálo Pařížanů své město opouští. Každoročně se stěhuje z Paříže 160 tisíc lidí. Není to na první pohled tolik vidět, mnoho nových obyvatel současně přichází.
\"Rozhodně nelituji, že jsem Paříž opustila,\" říká Jacqueline Valoisová, sedmačtyřicetiletá programátorka, která nyní žije v poklidné Normandii. \"Město mi vůbec nechybí, oddychla jsem si především od hluku, výfukových plynů i vysokých cen v obchodech,\" pochvaluje si změnu. Teď se dívá na nekonečnou hladinu Atlantiku a je jí dobře.
Ke změně prostředí už pomáhají Pařížanům specializované firmy. \"Je mnohem těžší dělat obchody mimo Paříž, jste najednou ode všeho dění vzdáleni,\" míní padesátiletý podnikatel Francois Leclerc, který se odstěhoval z Paříže před deseti lety.
V průběhu 90. let opustil Paříž a její blízké okolí Ile-de-France rekordní počet lidí. Podle agentury Reuters činil tamní úbytek obyvatelstva až 570 tisíc lidí.
Údaje za současnou dekádu se zatím jen odhadují. Demografové nabízejí pravděpodobné číslo okolo jednoho miliónu obyvatel, kteří opustí v letech 2000 až 2010 metropoli.
Jejich přesun není možná úplně harmonický. \"Místní lidé se usmívali jen do chvíle, než zjistili, odkud přiházíme,\" říká Valoisová. \"Pak s námi přestali mluvit, protože si zaškatulkovali všechny Pařížany jako arogantní hlupáky.\"
Po čase se tedy mnoho lidí vrací zpět, do metropole.
\"Měla jsem pocit, že mi něco chybí,\" říká paní Valoisová. \"Nakonec jsem postrádala i ten hluk v ulicích.\"
Pařížanům, kteří v městě zůstávají, slibuje radnice zlepšení ve všech oblastech, na které si až dosud stěžovali. Tak například cyklistické stezky se rozrostou na 300 kilometrů, dokončeny mají být v roce 2010.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích