zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Moře je obrovská lékárna, od které ztrácíme klíče

25.06.2004
Příroda
Moře je obrovská lékárna, od které ztrácíme klíče
Zhruba čtvrtina moderních léčiv vychází z přírodních produktů obsažených v suchozemských živočiších a rostlinách. Mořské prostředí přitom představuje další obrovský zdroj antibiotik, analgetik či protirakovinných léků. Každým dnem je však o něco chudší.
AUTOR: Bořek Otava

Daleko pestřejší zastoupení živočišných a rostlinných druhů v oceánech než na souši logicky plyne z toho, že se tam život vyvíjel podstatně déle. Dosud však o něm víme žalostně málo. A než se podaří zjistit víc, může podstatná část živého bohatství oceánů zmizet.
Vědci dosud stačili popsat jen několik set tisíc druhů mořských živočichů a rostlin. Pokud jde o mikroorganismy, jsou na samém počátku. Dokládá to zkušenost známého amerického genetika Craiga Ventera, který v rámci studie globálního genetického bohatství oceánů odebíral vzorky v Sargasovém moři v západním Atlantiku. Lokalitu si v zájmu zjednodušení zvolil proto, že má nedostatek planktonu a druhová pestrost je tam chudá. Užasl, když objevil 1800 druhů včetně 150 ještě nepoznaných a 1,2 miliónu nových genů.. \"To je neuvěřitelně vysoké číslo. Moře není tak jednoduché, jak vypadá,\" řekl Venter deníku Financial Times.

Koráli vedou chemický boj
Mořští živočichové přitahují pozornost vědců proto, že si ve tvrdém prostředí vyvinuli spousty lstí, které jim poskytují výhody v boji o přežití. Vědci se snaží zjistit, jak fungují jejich buňky, a využít toho pro vývoj nových léčiv.
Přímo farmaceutické poklady leží mezi korály Velkého bradlového útesu u severovýchodního pobřeží Austrálie - největšího živého útvaru na planetě. Pro potápěče je to podmořský ráj, ale mořské houby, koráli a další tvorové tam vedou chemickou válku o přežití.
Pestrobarevní, křehcí, přisedlí či pomalí bezobratlí živočichové postrádají na útesu fyzickou ochranu. Chrání proto sebe i své území jedněmi z nejprudších jedů na světě. Tyto složité chemické látky se vyvíjely a zdokonalovaly milióny let. Není proto divu, že je vědci považují za velmi slibné zdroje nejen nových léčiv, ale také zemědělských a zdravotnických výrobků.
Švýcarský farmaceutický koncern Roche už v sedmdesátých letech vedl na Velkém bradlovém útesu výzkumy. Tehdy neuspěl. Se zdokonalováním analytických metod se však začaly otevírat podmořské poklady. Jen pro léčbu rakoviny se teď na lidech ověřuje nejméně deset léků.
Přední postavení v oblasti \"korálové\" farmacie náleží Australskému institutu pro námořní vědy (AIMS) z Queenslandu, kolem jehož pobřeží se v délce přes 2000 kilometrů táhne proslulý korálový útes. AIMS nashromáždil vzorky 20 tisíc mořských živočichů a rostlin a jen washingtonskému Národnímu institutu rakoviny dodává za rok 5000 vzorků k protirakovinnému výzkumu.
Podmořský korálový svět nabízí totiž látky s nepřeberným množstvím aplikací. Tak například pestrobarevní mořští šneci se svými kuželovitými ulitami vypadají docela nevinně. Přesto vytvářejí směs jedovatých látek a svým žahadlem dokáží vyřadit nervosvalový systém své oběti. Některé druhy mají tolik jedu, že stačí na usmrcení člověka.
Na druhé straně však obsahují látky, díky nimž bude možné vyvinout léky na tlumení bolesti tisíckrát účinněji než morfium. A s podstatnou předností - nebudou vytvářet závislost ani po dlouhodobějším užívání.
Ke slibným projektům s licencí AIMS patří selektivní herbicidy na bázi korálů, které ničí plevel, nikoli úrodu. Milovníky pláží zase potěší \"korálová\" opalovací kosmetika vyvinutá společností Sunscreen Technologies ze Sydney.
Korálový původ má také přenosné čidlo toxických látek. Vědci jej původně odvodili z proteinu stonožky, který se váže na jedovaté látky obsažené v mořských potravinách a vodě. Jejich čistotu má prověřovat přesněji než kterýkoli jiný test.

Než bude pozdě
Sporadicky se tedy daří dovést výzkum k praktickému využití, ale sotva tušené nevyužité zdroje podmořské lékárny se mohou vytratit, než je vědci alespoň zmapují. Proti jejich snaze působí rybolov, klimatické změny a znečištění, které narušují potravinové řetězce v oceánech, a tak snižují pestrost druhů.
Tak například nadměrný rybolov v některých oblastech vyhubil velké dravce, jako jsou žraloci, a potravinový řetězec se zredukoval málem na mikrobiální úroveň. Cizí druhy zavlečené ve vyrovnávacích nádržích lodí mění dynamiku místních ekosystémů. Globální změny klimatu také zasáhnou do kyselosti mořské vody, což opět postihne mořské rostliny i živočichy. Nikdo ovšem přesně neví, jak a kdy se všechny tyto změny promítnou. Jisté je ale jedno: čas pracuje proti člověku, který otálí.
Doba potřebná k vývoji nových léčiv se totiž stále prodlužuje a náklady rostou. Tak slibné mořské organismy se nesnadno sbírají, syntetizují a vyrábějí. Velké farmaceutické firmy proto stále váhají s investicemi do vývoje, protože nemohou spoléhat na plynulé dodávky. Přiklánějí se proto ke kombinatorní chemii, která probíhá v laboratořích a jejíž produkty se snáze vyrábějí. To však může být závažný omyl, neboť jejich molekulární novinky ne vždy mohou soupeřit s možnostmi přírodních chemických látek.
Šéf mořské biotechnologie z AIMS Chris Battershill to vidí takto: \"Mořská houba může mít tisíce mikrobů, které se vyvíjely milióny let. To je chemie na takové úrovni, kterou nelze zopakovat. Lze ji pouze ztratit.\"
[*]
Autor je redaktorem Českého rozhlasu 2 - Praha
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
12
9. 2017
12-14.9.2017 - Veletrh, výstava
Birmingham
22
9. 2017
22-24.9.2017 - Seminář, školení
Ekodomov, V Podbabě 29B, Praha 6
26
9. 2017
26-28.9.2017 - Konference
Duisburg
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí