zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

KAM S NÍM 2004

25.06.2004
Odpady
KAM S NÍM 2004

Upozornění: Pokud jste už někdy využili služby sběrného dvora, nečtěte níže uvedený text! Napsal jsem ho pro ty, kteří ještě o úžasné a úplně prosté instituci nic neslyšeli a nevědí, kam s věcmi, které jim doma překážejí a popelnice je na ně malá.

Upozornila mě na něj sousedka. Kladla si - stran jakési skříňky, nejednalo se o gauč - nerudovskou otázku, kam s ním. Dala nakonec šifonérek do sběrného dvora. A nadšeně o něm povídala celý večer - jak to funguje.
Novodobá historie dvora v Proboštské ulici je historií odpadu. Za bolševika tam byli především popeláři. A pouliční počisťovači. Hned vedle je kostel, proto tam pravděpodobně soudruzi provozovnu umístili. V roce 2001 vznikl v Proboštské sběrný dvůr, jeden ze šesti, které jsou momentálně v Praze v provozu.

TŘÍDIT, ČI NETŘÍDIT?

Čím méně odpadu pro komunální spalovny vzniká, tím menší jsou energetické náklady na jeho likvidaci. Kompostování biologických (netoxických) odpadů či skládkování inertního materiálu stojí nesrovnatelně méně než jeho spálení ve spalovně. I když bude sebemodernější spalovna komunálního odpadu splňovat sebepřísnější emisní limity, vždy bude třeba spousta energie, pomocí které se odpad spaluje. Při třídění hned na začátku odpadového řetězce vzniká řada druhotných surovin (kovy, sklo, papír), které lze dokonce prodávat.
Přestože se kontejnery na tříděný odpad (sklo, papír) objevují v ulicích čím dál častěji, odpad třídí především intelektuálové a ekologičtí aktivisté. Neexistuje totiž (alespoň u domů se společnými popelnicemi na komunální odpad) žádný přímý ekonomický tlak, jenž by nutil lidi odpad třídit. Trochu jiná situace je u odpadu, který se do běžné popelnice nevejde. I tupější část populace pomalu začíná chápat, že hodit kanape do škarpy je prasárna, a navíc se to nesmí a můžete mít opletačky. Dostatečně skrytá škarpa navíc bývá dost daleko, ergo se prodraží doprava. Proto zde ekonomický tlak existuje - v oné věčné otázce kam s ním?

EKONOMICKÝ SAMOSPÁD

To, co je na sběrném dvoře nejzajímavější, je, že je pro občany ZADARMO! Svůj odpad prostě přivezou a za odstranění neplatí nic. S výjimkou pneumatik (pětadvacet korun za kus) a stavební sutě (limit jedna rodina / jeden krychlový metr měsíčně zdarma).
Když před třemi lety dvůr začínal, odvážely se kontejnery, do kterých odpad třídí, třikrát týdně. Nyní je musejí měnit denně včetně sobot a nedělí. Přestože například sklo je zpeněžitelná druhotná surovina, není samozřejmě dvůr schopen fungovat bez přílivu peněz zvenčí. Magistrát jeho provoz platí z toho, co vybere za odvoz popelnic. Ti, kteří odpad netřídí, a tím přispívají k větší zátěži prostředí, dotují ty, již se chovají racionálně a odpad třídí.
V roce 2002 bylo ve sběrném dvoře Proboštská občany odevzdáno například: 852 tun stavebního odpadu, 69 tun dřeva, 30 tun kovů a 13 tun elektrošrotu. Celkem - včetně dalších položek, jako je papír, zelený odpad ze zahrad a podobně - 2094 tun vytříděného odpadu ... O rok později už to bylo 2120 tun, letos se očekává nárůst zase o pár desítek tun. Prostě systém funguje.

KANAPÁTKA A SPOL

Ředitel - \" vedoucí provozovny speciálních služeb 111 0000 Pražských služeb, a. s.\" - se jmenuje Jiří Jansa a provedl mě dvorem během tří minut. Ono není moc co vysvětlovat - kromě kontejnerů na nebezpečný odpad (barvy a podobně) je všechno vidět okem a ony kontejnery mi vlastnoručně otevřel, abych viděl i tam.
Pak mne pan ředitel ponechal osudu a já sledoval lidi. Tu přišli s kanapátkem, fůrou trávy, pytlem plným čehosi. Nemají nic společného s ekologickým aktivismem, ale už je nenapadne vyvézt kanape, prkna nebo starou televizi do lesa.
Přijedou, jeden z chlapů, co ve dvoře pracují, si zapíše číslo auta, koukne se, co vezou, ukáže, kam to mají dát, občané tak ochotně učiní a je vytříděno. Odpadu, který bude potřeba draze spálit, je řádově méně. Do dvora se nesmí vjet s náklaďákem a čísla aut se zapisují ze dvou důvodů. Jednak, aby dvůr nezačali načerno užívat podnikatelé k likvidaci svého odpadu, to zařízení je pro občany, ne pro firmy. Za druhé - ve statistikách se pak dobře vyjímá: 2002 - 8021 návštěv, 2003 - 9005 návštěv ... Při srovnání dvora - zařízení ouředního, etablovaného, oficiálního odpadářství - s nejrůznějšími aktivitami zelenkavých ekotajtrlíků si uvědomíte, že sběrný dvůr je proti pořádné blokádě záležitostí neromantickou a neaktivistickou až běda, je všední jak úterý. Ale provozování malého a lokálního sběrného dvora, který je zdánlivě jen roztomilou marginálií, je výrazným a pozoruhodně efektivním nástrojem ochrany přírody.

TEXT A FOTO JIŘÍ X. DOLEŽAL
Zdroj: Reflex

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí