Firmy by měly platit za zkušební těžbu

Ministerstvo životního prostředí chce, aby firmy, které začnou v tuzemsku zkušebně těžit ropu nebo zemní plyn, odváděly pět procent z tržeb získaných za prodej těchto surovin.
V tuzemsku těží ropu a zemní plyn především Moravské naftové doly. Ty loni vytěžily rekordní množství ropy, a to přes tři sta padesát tisíc metrů krychlových. Průzkumné práce provádí v Kančí oboře u Břeclavi také Česká naftařská společnost, povolení zahájit pravidelnou těžbu ale zatím nezískala.
Peníze ze zkušební těžby ropy a plynu by sloužily výhradně k likvidaci starých nepoužívaných vrtů, kterých je na jihu Moravy ještě asi dvě stě. Na jejich likvidaci je třeba přibližně tři sta miliónů korun.
Povinnost odvádět peníze z tržeb za ropu a zemní plyn vytěžené při zkušebních a průzkumných vrtech a sondách v geologickém zákoně není, ministerský návrh zatím poslanci pustili do druhého čtení. Ministerstvo navrhuje, aby firmy za vytěženou a prodanou ropu povinně platily jednou za rok pět procent z tržeb. Peníze by byly účelově vázány ve Státním fondu životního prostředí na likvidaci škod na životním prostředí způsobených vyhledáváním, průzkumem nebo dobýváním ložisek ropy nebo hořlavého zemního plynu.
Moravské naftové doly, dominantní společnost těžící v tuzemsku ropu a plyn, které už v minulosti odváděly pět procent z tržeb při průzkumných pracích, tvrdí, že jim návrh zákona nevadí.
\"Dělali jsme to nad rámec zákona, tyto peníze byly ze sedmdesáti pěti procent odváděny obcím, na jejichž katastrálním území se průzkumné práce uskutečnily, dvacet pět procent získal stát,\" uvedla mluvčí Moravských naftových dolů Marie Pressburgerová. Zástupci České naftařské jsou tento týden na dovolené, a proto návrh ministerstva nemohli komentovat.
Moravské naftové doly loni zlikvidovaly čtrnáct nebezpečných vrtů a sond. Stále však zbývá odstranit několik desítek starých vrtů a sond. \"Ty hlavní už jsou zajištěné, v okolí obce jsou však ještě další\", uvedl starosta Lanžhota František Hrnčíř.
Část ze starých vrtů je přitom v prameništi pitné vody v Podluží a kolem řek Moravy a Dyje. Při likvidaci se každý vrt utěsní a poté se odstraní zbytky technologie, beton a kontaminovaná zemina.
Peníze na likvidaci vrtů odvádějí firmy také ze zisků z pravidelné těžby, přispívá též Ministerstvo průmyslu a životního prostředí.
Především na jihu a východě Moravy jsou zásoby ropy na desítky let. Průzkum a příprava těžby je ale drahou záležitostí. Moravské naftové doly loni do průzkumu potencionálních ložisek ropy a zemního plynu v tuzemsku investovaly přes čtyři sta miliónů korun, Česká naftařská náklady nezveřejnila. Moravské naftové doly mají na jihu Moravy několik desítek licencí na průzkum a těžbu obou surovin.
Nyní se jedná o zahájení pravidelné těžby na ložiscích v Kančí oboře u Břeclavi na okraji Lednicko-valtického areálu, který je biosférickou rezervací UNESCO. Tam jsou vydatné zásoby ropy i plynu, které chtějí těžit jak Moravské naftové doly, tak Česká naftařská. Ta například v dokumentu pro posuzování vlivu na životní prostředí uvedla, že ve třech ložiscích u Břeclavi jsou zásoby surovin v hloubce přes jeden kilometr na deset let těžby a firma počítá, že vytěží asi padesát tun denně.
O pravidelné těžbě se zatím nerozhodlo. Ministerstvo životního prostředí, které navíc oblast předpokládané těžby zařadilo mezi navrhované chráněné oblasti Natura, čeká na to, jak dopadnou posudky vlivu na životní prostředí. Své konečné stanovisko nevydaly ani břeclavské Vodovody a kanalizace, neboť oblast je zásobárnou kvalitní pitné vody. Konečné slovo ale bude mít Báňský úřad.