Pátek, 29. března 2024

Čistý vzduch ano, práce ne

Čistý vzduch ano, práce ne
Nadějí postupně vylidňovaného Jeseníku je lázeňství, cestovní ruch a vztahy s Polskem.

Milada Žbiková (nar. 1927) Jeseník miluje. \"Je tu moc hezky, jsem tu doma, nikam jinam bych už nechtěla,\" prohlašuje. Někdy se ale cítí osaměle. Byla učitelkou a ředitelkou mateřské školy, působila na základní škole a v domě dětí, nakonec pracovala jako vychovatelka v internátě. Od roku 1968 až do 80. let vedla turistický oddíl Paprsek, jezdila s ním na výpravy a tábory. Její svěřenci ji zbožňovali, mnozí jí dodnes píšou, ale už se s nimi moc nevídá. \"Mladí zůstávají v Jeseníku, jen pokud tu najdou práci. A té je málo,\" vysvětluje Žbiková.

Město opouštějí hlavně schopní a vzdělaní. Vnuk paní Žbikové je docela úspěšný mladý muž; něco znamená ve světě podnikání, proslul i jako hudebník. Jeho jméno se často objevuje v médiích. Žije v Praze.

Místostarosta Jan Chytil (Nezávislí) potvrzuje, že odchod mladých, pracovitých a nadaných lidí je pro Jeseník těžkou ranou. Počet obyvatel stále klesá. Před třinácti lety, než se oddělila sousední Česká Ves, jich bývalo přes patnáct tisíc. Nyní asi 12 700.. Za posledních šest let poklesl počet obyvatel zhruba o pět set.

NÍZKÉ MZDY. \"I mé děti se přestěhovaly do hlavního města, kde se jim vede celkem dobře,\" konstatuje Chytil. Na Jesenicku je podle něj průměrný hrubý plat pouhých jedenáct tisíc korun, což představuje nejnižší úroveň nejen v Olomouckém kraji, ale i v celé republice. Míra nezaměstnanosti se nyní pohybuje kolem šestnácti procent - proti zimním měsícům trochu klesla, ale nejspíš jde jen o obvyklý sezonní výkyv. Na jedno volné místo tady připadá asi třicet uchazečů. Často jde o lidi, kteří dříve pracovali v dnes již uzavřených rudných dolech či v navazujícím průmyslu. Ti nic jiného neumějí a jen těžko se přizpůsobují novým požadavkům.

V Jeseníku jsou čtyři střední školy včetně gymnázia, detašované pracoviště soukromé Vysoké školy podnikání a potravinářské učiliště. \"Školy máme kvalitní, jejich absolventi bývají dobře připraveni pro další studium i praxi. Celkem snadno nacházejí uplatnění, ale musí jít do vnitrozemí,\" stěžuje si Chytil.

Problémem regionu je podle místostarosty špatné automobilové spojení. Úzké horské silnice se v zimě dají mnohdy projet jen s velkými obtížemi. Dobře funguje železniční doprava, jenže o tu dnešní podnikatelé nemají velký zájem.

Často se mluví o tunelu pod nedalekým Červenohorským sedlem, ale Chytil se domnívá, že pokud se vůbec začne stavět, je to hudba vzdálené budoucnosti. Někteří lidé se navíc obávají, že by stavba způsobila značné ekologické škody.

Kvůli nevyhovující dopravní situaci se radnice nepouští ani do budování velké průmyslové zóny, i když vhodný pozemek se málem vnucuje. Zóna by mohla vzniknout na místě, kde sovětská armáda mívala muniční sklady a cvičiště. Zastupitelé se však bojí, že by si město na vybudování nezbytné infrastruktury muselo vzít velký úvěr. A jak by ho splácelo, kdyby investoři nepřišli?

DOTACE NEBUDOU. \"Bezpochyby jsme hospodářsky slabý a strukturálně postižený region, ale při přidělování státních dotací nám to není moc platné,\" stěžuje si místostarosta. Jesenická radnice letos neuspěla ani s jednou žádostí o dotaci z vládního programu na podporu cestovního ruchu. Výběrová komise dala přednost větším lázeňským městům, zejména z Karlovarska. \"Stejně špatně jsme dopadli se žádostmi o dotace pro hospodářsky slabé a strukturálně postižené oblasti,\" doplňuje Chytil.

Starostu Jiřího Krátkého (ČSSD) tyto neúspěchy zlobí: \"Na větší hromadu se zřejmě lépe přidává,\" posteskl si v místních novinách. Podle jeho názoru není Jesenicko pro politiky a ministerské úředníky zajímavé, protože vzhledem k počtu obyvatel tam nelze nasbírat dost hlasů. Město žádalo o peníze na opravu historické kaple, rekonstrukce místních komunikací, mostu, stadionu a sportovní haly. Většinu z těchto projektů teď bude muset odsunout.

Podle místostarosty Chytila se dotace v Praze letos rozdělovaly \"trochu chaoticky\". Mrzí ho, že nebyla předem stanovena jasná kritéria. \"Doufám, že příští rok bude zase lepší, že se předem stanoví a budou dodržovat jasná pravidla,\" dodává.

I místostarosta poukazuje na mizivou politickou váhu Jesenicka. Z celého okresu se pouze pět lidí dostalo do krajského zastupitelstva, které má padesát pět členů. \"Naše zastoupení by bylo třeba v podzimních krajských volbách posílit,\" soudí Chytil.. Jenže politické strany sestavují kandidátky obvykle tak, že na přední místa umístí lidi z oblastí s větším volebním potenciálem. V celém okrese Jeseník přitom žije jen asi 42 tisíc obyvatel, což je počet, jakého jinde často dosahuje samotné okresní město. A tak okres nemá žádného vlastního zástupce ani v Poslanecké sněmovně.

Dary přírody. Jeseník se pyšní hlavně čistým vzduchem a nádhernou okolní přírodou. Svou budoucnost proto jednoznačně spatřuje v lázeňství a cestovním ruchu. \"Rudné doly a mamutí průmyslové podniky už tady asi nikdy nebudou,\" zdůrazňuje Chytil. Dnes jsou největším zaměstnavatelem v Jeseníku Priessnitzovy léčebné lázně, které mají asi tři sta padesát pracovníků.

Lázně se nacházejí na kopci nad městem. Kapacita čítá asi 900 lůžek. Většinou bývá téměř obsazeno. V klimatických lázních se léčí netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, duševní poruchy (zejména neurózy), kožní onemocnění, nemoci oběhového ústrojí, choroby z poruch látkové výměny a žláz s vnitřní sekrecí. V sousedství stojí i Vojenská lázeňská léčebna.

Jeseník sází rovněž na vztahy s blízkým Polskem. \"Máme partnerské smlouvy s Nysou a Glucholazy,\" popisuje Chytil, \"a velmi dobře vycházíme s Opolským vojvodstvím.\"

Jeseničtí zastupitelé se ve spolupráci se svými polskými kolegy už léta snaží o zlepšení dopravního spojení se severními sousedy. Pro budoucí mnohem snadnější cestování existuje základní předpoklad: Vlak z Jeseníku do Krnova jede přibližně patnáct kilometrů přes polské území. Jde o takzvanou peážní trať, za jejíž využívání musí Česká republika platit Polsku asi osmnáct milionů korun ročně. Dosud vlak přes Polsko pouze projíždí. \"Samozřejmě chceme, aby se v Glucholazích mohlo vystupovat a nastupovat. To by českým občanům umožnilo cestovat dál do Polska a Polákům zase navštěvovat ČR. Před měsícem tu zasedala přípravná mezivládní komise. Podle jejího názoru by k nové úpravě mohlo dojít od prosincové změny jízdního řádu,\" těší se místostarosta.

MAŽORETKY A PIVO. Město láká návštěvníky i na četné kulturní, sportovní a zábavné akce. V Jeseníku se každoročně koná například vrcholná soutěž českých mažoretek, mezinárodní festival smyčcových orchestrů, mezinárodní festival dechových hudeb, mezinárodní sochařské sympozium a také populární dny letní zábavy (což je zřejmě krycí název pro někdejší slavnosti piva, hojně navštěvované také Poláky).

\"Tady nechcípl pes,\" zdůrazňuje Chytil. \"Jenže televizi naše město zajímá, jen když tu napadnou dva metry sněhu, které nás odříznou od světa. A novináři z celostátních deníků o nás píšou většinou jen tehdy, když se tady poperou Romové se skiny..\"

Představitelé Jeseníku přesto doufají, že nejhorší úbytek obyvatel už mají za sebou. Zatímco před rokem 2000 se ve městě rodilo méně než sto dětí ročně, předloni tento počet poprvé přesáhl stovku a loni už spatřilo světlo světa sto deset novorozenců. Poprvé po dlouhé době tak počet narozených převýšil počet zemřelých.

Všechno nejlepší přeje svému městu i paní Žbiková. \"Kam ses to holka odstěhovala, trápil se v roce 1955 můj táta. Ale pak, když za námi jezdil, uznal, že je tady nádherně,\" říká žena, která celý život zasvětila jesenickým dětem a mládeži.

AUTOR: PETR KORBEL

První na světě

Jeseník je hlavní středisko lázeňství v českém Slezsku a důležité turistické centrum. Město bylo založeno ve 13. století a procházela jím významná obchodní stezka z Moravy. V 17. století zde probíhaly inkviziční procesy. Za oběť jim padlo přes sto jesenických žen, které byly obviněny z kouzelnictví a čarodějných rejdů. Po rozdělení Slezska se město ocitlo na periférii státu a jeho hospodářský význam poklesl. V roce 1822 zde Vincenz Priessnitz založil první vodoléčebný ústav na světě. Lázně leží ve výšce 620 metrů nad mořem.

V samotném městě je možné navštívit například Okresní vlastivědné muzeum (Vodní tvrz), v lázních pak Muzeum Vincenze Priessnitze. Turistických cílů v okolních horách je bezpočet.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů