Pátek, 29. března 2024

Kam s elektrotechnickým odpadem?

Ekologická likvidace odpadů elektrických a elektronických odpadů (vysloužilé mobilní telefony, počítače, domácí spotřebiče a další zařízení obsahující elektrotechnické součástky) dnes představuje poměrně vážný problém.
Kam s elektrotechnickým odpadem?
Společnost Kovohutě Příbram s dlouhou tradicí ve výrobě olova a stříbra a později v recyklaci olověných odpadů, se v posledních letech stále aktivněji zajímá i o recyklaci odpadů s obsahem drahých kovů a elektrošrotu.

Zpracování odpadů s obsahem drahých kovů (stříbro, zlato, palladium, platina) se u nás zabývá přibližně deset firem. Příbramská technologie zpracování OEEZ (odpadních elektrických a elektronických zařízení) cestou olova, tedy pyrometalurgicky, a následné získávání drahých kovů rafinací je ve světě ojedinělá.

Recyklace odpadů olova

Hlavní aktivitou Kovohutí Příbram je recyklace odpadů olova, z nichž převážnou většinu tvoří vyřazené olověné akumulátory a další odpady z tavení olova či výrobků obsahujících olovo. Moderní technologií pořízenou podle know how německé firmy Varta zpracovává firma ekologicky šetrným způsobem asi 30 000 t nebezpečných odpadů olova ročně. S využíváním stávajícího zařízení a moderní technologie jsou recyklační aktivity společnosti rozšiřovány i o recyklaci odpadů s obsahem drahých kovů.

Dělení elektrošrotu

Odpady s obsahem drahých kovů (tedy i desky tištěných spojů) jsou vykupovány (v největší míře z demontážních středisek) a jak pro účely obchodu, tak pro účely zpracování jsou tyto odpady rozděleny do několika skupin. Nejdůležitějším faktorem pro dělení je obsah plastů (organiky), homogenita a samozřejmě i obsah drahých kovů v dodaném materiálu. Od těchto parametrů se odvíjí metody vzorkování suroviny i jejího následného zpracování.

Cesta olova

Desky tištěných spojů jsou zpracovávány cestou olova a to tak, že při recyklaci olověných odpadů v šachtové peci ve speciálních kampaních je tento materiál přidáván do běžné vsázky šachtové pece a protože olovo výborně rozpouští drahé kovy, je produktem šachtové pece surové olovo s obsahem stříbra a ostatních drahých kovů. Tyto je poté možno z olova odrafinovat pomocí zinku za vzniku produktu - zvláštní pěny obsahující zhruba 2 % drahých kovů, zinek a olovo. Obsažený zinek se poté oddělí v destilační peci k opětné rafinaci drahých kovů a zbývající surovina pokračuje do procesu pece anglické, kde se po roztavení vháněním kyslíku lázeň zbavuje nečistot (oxiduje se olovo a ostatní příměsi, zatímco drahé kovy zůstávají ve formě kovové. Tím dochází k nárůstu obsahu drahých kovů v lázni. V průběhu tavícího procesu se poté přidávají materiály s vyšším obsahem drahých kovů (stěry, slitky) a za stálého vhánění kyslíku dojde až k takovému dočištění lázně, že celkový obsah ! drahého kovu je kolem 98 % (stříbro s obsahem zlata, palladia a platiny).

Z anglické pece se kov odlévá buď přímo do anod k následné elektrolytické rafinaci a nebo je slitina odlita do bločků na prodej.

Zpracování amortizačních odpadů cestou olova je ve světě ojedinělé a má nesporné množství výhod. Na druhé straně při tomto způsobu zpracování dochází ke ztrátě obsažené mědi, která v tomto procesu přechází do kamínku (produktu šachtové pece), který je ukládán na skládku. Samozřejmě ani výtěžnost drahého kovu není stoprocentní a rovněž dochází k určitým ztrátám.

Diverzifikace činností

Vlivem delší životnosti autobaterií lze v delším časovém horizontu předpokládat pokles objemu základní suroviny - vyřazených olověných akumulátorů k recyklaci. Současně s poklesem používání drahých kovů v průmyslu (miniaturizací elektronických součástek, změnami technologie výroby desek tištěných spojů apod.) i suroviny drahých kovů obsahují stále menší množství především stříbra. Kovohutě Příbram, a. s., proto chtějí rozšířit své aktivity také na zpracování vyřazených elektrických a elektronických zařízení.

Základní pravidla evropské legislativy

Díky vstupu ČR do EU se do naší národní legislativy implementují evropské předpisy a normy. Nejinak je tomu i u zákona, který se vztahuje k nakládání s odpady.

Platná norma WEEE dává návod k systematickému dělení elektrošrotu a nastavuje mantinely (minimální ukazatele), kterých musí být při jeho zpracování dosaženo. Mezi nejdůležitější znaky evropské direktivy patří to, že veškeré náklady za sběr a nakládání s použitými elektrickými a elektronickými zařízeními nese jejich výrobce. Tyto náklady může hradit individuálně nebo se připojí ke kolektivnímu systému financování. Rovněž musí při uvádění nového zařízení na trh poskytnout finanční záruku zpětného odběru a zpracování použitého výrobku. Může tak učinit účastí v některém systému financování, pojištěním na recyklaci nebo vkladem na blokovaný bankovní účet a zajistit, aby co největší část zařízení byla recyklovatelná. Členský stát vytvoří systém zpětného odběru použitých elektrických a elektronických zařízení (do 13.8.2005) a zajistí, aby do konce roku 2008 připadaly na jednoho občana alespoň 4 kilogramy tohoto vytříděného odpadu. Výrobce bude na štítcích informo! vat spotřebitele, že příslušné zařízení má být vráceno na sběrné místo odděleně od ostatního odpadu a spotřebitel může vrátit použitá zařízení na sběrná místa zdarma.

Ve hře bude i konečný spotřebitel

V rámci kolektivního či individuálního systému sběru je záměrem Kovohutí Příbram, a.s. získat až jednu čtvrtinu výskytu zájmového elektrošrotu v ČR a ty zpracovávat na technologické lince (na bázi drtičů, dopravníků a různých separátorů), jejíž kapacita by měla být 10 500 tun za rok. Vstupem je v podstatě veškerý elektrošrot: malé domácí spotřebiče (mixéry, toastery, kávovary), hnědá technika (hifi věže, videa, DVD, audiopřehrávače, televize bez obrazovkového skla), IT vybavení - počítače, tiskárny, faxy, klávesnice, monitory bez obrazovkového skla), telekomunikace (stacionární i mobilní telefony, ústředny), ruční nářadí (vrtačky, zahradní nářadí), hračky - tzn. v podstatě vše kromě velké bílé domácí techniky (chladniček, mrazniček a jejich kombinací, myček, praček, el. troub, velkých kopírovacích strojů) a zářivek (svítidel s obsahem Hg).

Technologický postup

Ve světě pracují různé linky na zpracování a recyklaci elektronického odpadu, obvykle na principu ruční demontáže a několikastupňového drcení, granulování a separace. Celý proces lze rozdělit do několika stupňů:

ruční demontáž: separace nebezpečných komponent, jako jsou baterie, PCB kondenzátory, součástky s obsahem Hg, případně dalších součástí - motorů, velkých hliníkových či železných částí

hrubé zpracování: upravený šrot bývá podáván do drtícího zařízení a nadrcen a na pásu jsou pak ručně vytřiďovány případné další nebezpečné složky a větší kovové součásti

konečné zpracování: v tomto stupni probíhá většinou další drcení materiálu a následná granulace, například v kladivovém drtiči. Síta následně roztřídí granulát na různé velikosti. Magneticky jsou zachycovány hrubší železné kousky. V následném separátoru (např. separátor vzduchový, elektromagnetický...) neželezných kovů jsou nejdříve oddělovány plasty a směs neželezných kovů, které mohou být následně ještě roztříděny na těžké a lehké kovy.

Výstupy bývají v závislosti na použité technologii různé kvality. Vždy se ovšem jedná o směs železných kovů, dále o směs plastů, koncentráty mědi (jemná frakce ještě navíc obsahuje drahé kovy), hliníku. Závisí již jen na tržních možnostech, do jakého finálního výstupu je třeba technologický postup směřovat. Zda je dostačující směs hliníku s mědí a je pro ni odbyt, nebo zda je z důvodu trhu nutno tuto směs dále separovat na kvalitativně čistší koncentráty mědi a koncentrát hliníku.

Ve chvíli, kdy všechna vyrobená zařízení a přístroje končí svůj životní cyklus a stávají se odpadem, mohou vzbuzovat obavy především z hlediska životního prostředí, nebo být obrovským materiálovým potenciálem, který nyní nenávratně mizí na skládkách a ve spalovnách.

Vize do budoucna

\"Naším záměrem je rozšíření hlavní ekologické služby podniku - recyklace olověných odpadů i o zpracování vyřazených elektrických a elektronických zařízení, jež se zvláště po vstupu ČR do EU dostává do centra pozornosti. Recyklace je služba hrazená výrobci. K realizaci záměru lze uvažovat i o využití podpory ze strukturálních fondů EU,\" říká Ing. Petr Janda, manažer projektu.

AUTOR: Jan Matoušek
Zdroj:Technik
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů