Čtvrtek, 28. března 2024

Velrybáři dali ohroženým kytovcům šanci na přežití

Velrybáři dali ohroženým kytovcům šanci na přežití
I po čtyřdenním zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) italském Sorrentu, které skončilo ve čtvrtek, se nynější situace pro velké mořské kytovce příliš nezmění. Dál platí dosavadní moratorium.
Intenzívní, místy bouřlivá diskuse přinesla jen málo konkrétních výsledků, které by stoupenci či naopak odpůrci lovu velryb mohli označit za jednoznačné vítězství v jejich urputném více než desetiletém sporu o moratoriu na komerční lov z roku 1986.
Země, které vystupují proti pronásledování a zabíjení kytovců (USA, Austrálie, Nový Zéland, Evropská unie), mohl tedy uspokojit fakt, že Japonsko, jedna z velrybářských velmocí, neuspělo ve snaze prosadit lov 2914 plejtváků malých - minků ročně ve chráněných antarktických vodách jako první krok k naviklání moratoria. \"Skutečnost, že status quo nedoznal podstatných úprav, zvýší naději velryb na přežití,\" shrnul italský list Il Messaggero.

Japonský háček

Pro japonský podnět by musela hlasovat dvoutřetinová většina z 56 členských zemí - výsledek však skončil v poměru 30:19 v neprospěch Tokia. Také v roce 1994 zřízené ochranné pásmo kolem Antarktidy, jež největším mořským savcům nabízí ideální životní podmínky, zůstane zachováno přinejmenším do roku 2014. Má to však jeden háček: japonská vláda bude moci už v listopadu - jako každý rok - vyslat flotilu s kursem jižní moře, aby pod pláštíkem vědeckého výzkumu ulovila 440 velryb, které skončí na talířích japonských restaurací jako delikatesy.
Závěry ze Sorrenta ale aspoň nařizují, aby japonští, norští a islandští velrybáři dodali přesné údaje o technice lovu. Nový Zéland totiž prosadil výzvu k hledání humánnějších metod. Současné lovecké techniky ochránci označují za kruté. \"Nezaručují smrt bez bolesti, stresu a utrpení. Když už velryby musejí umírat, ať se tak děje milosrdněji,\" řekl novozélandský delegát Chris Carter. Trojice zemí, které velryby loví, používají harpuny s výbušnou hlavicí. Po zásahu nálož ve střele pronikne dovnitř těla kytovce a tam exploduje. Podle japonských údajů dochází ke smrti ulovené velryby do 157 sekund, Norové udávají dokonce jen 141 sekundu. Téměř tři minuty agónie jsou však podle ochranářů mnoho a některé kusy údajně s rozervanou ránou v těle žijí ještě až dvě hodiny. Rezoluce proto vyzývá členské země IWC, aby na příštím jednání v roce 2005 přijaly nové, méně kruté a rychlejší metody usmrcování velryb. Tradiční způsoby lovu obyčejnou harpunou jsou ale mnohem drastičtější, na druhé straně jsou praktikovány jen u mizivého počtu povolených úlovků pro přírodní komunity mizejících národů zejména na pobřeží severního Pacifiku. Pádly poháněné dlouhé lodě pronásledují velryby na oceán, kde je domorodí lovci doslova ubodají harpunami. Jde o rituál, jenž má kořeny v tradici udržované po generace. Takto lovený kytovec samozřejmě umírá dlouho, prakticky několik hodin. Ve srovnání s komerčním či tzv. vědeckým lovem jde však o nepatrný počet případů.

Greenpeace: Tokio si koupí další členy

Japonsko však nesložilo ruce do klína. Mezinárodní ekologická organizace Greenpeace uvádí, že odměnou za vstup novým zemím, jako jsou například v Sorrentu přijatí Kiribati a Tuvalu, bývá štědrý proud peněz z japonské rozvojové pomoci. V roce 2002 vstoupila do IWC například středoamerická republika Belize. Její japonský generální konzul, jeden z nejbohatších obyvatel země, patří mezi nadšené stoupence lovu kytovců.
Stoupající počet Japonsku nakloněných zemí v IWC může být korunován příští rok na zasedání v Jižní Koreji. \"Japonci dokáží být vytrvalí a neúnavní. Chystají záplavu nových členů, které si koupí,\" upozornil Expert Greenpeace Thilo Maack.

***

Velrybí rekordmani

Nejdéle žije: plejtvák myšok druhé největší zvíře na světě se může dožít až sta let
Největší je: plejtvák obrovský
Hmotnost největšího živočicha na naší planetě dosahuje 90 až 120 tun
Nejlepší potápěč: vorvaň ponoří se až do hloubky dvou kilometrů
Neúnavný poutník: plejtvákovec šedý při cestě od amerického tichomořského pobřeží do Beringova moře zdolá 20 tisíc kilometrů
Zdroj:Právo
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů