Chemických látek je sedmdesát tisíc
Rokycany - Svobodní demokraté Rokycany uspořádali s nadací Heinricha Bölla
druhou besedu. Tentokrát věnovanou rodině, vzdělávání a péči o životní prostředí
v Evropské unii.
S občany besedovali Eva Tylová, bývalá náměstkyně ministra životního prostředí,
i Miroslav Šuta, specialista na chemické látky. Mluvili o chemické politice EU a
geneticky modifikovaných organismech. Marcela Neradová, zastupitelka Strašic, se
zabývala péčí o rodinu a učitel Petr Hlávka seznámil přítomné se školskými
projekty unie. V úvodu části o nebezpečných chemických látkách Šuta vzpomněl
Spolanu Neratovice, kdy jediná Tylová vyslechla jeho připomínky a nařídila
vedení firmy vybudovat protipovodňovou zeď. Ta při povodni v roce 2002 zabránila
splachu chemikálií do Labe. Velkým problémem jsou chemické látky, jichž se
vyrábí a prodává asi 70 tisíc druhů. Z toho je asi jedno procento testováno. O
zbývajících látkách nevíme, zda a jak škodí životnímu prostředí. Silné kontaktní
alergeny, které byly objeveny v dětské kosmetice, dále ftaláty, které jsou v
kobercích, v linoleu, atd. V poslední době objevenými škodlivými látkami jsou
\"bromované zpomalovače hoření\" které se přidávají do polyetylénové izolace
vodičů a jsou v každém počítači. Novinkou je zavedení testování látek, omezení
výroby nebezpečných chemických látek na určitou dobu a podpora vývoje bezpečných
látek. Problémem je však silný tlak lobbistů chemického průmyslu v Bruselu,
jichž je zhruba tisíc, oproti asi osmi lobbistům ekologických organizací.
Chemické firmy hlavně straší poklesem počtu pracovních míst. Přitom povinné
testování by stálo za 30 let asi tři miliardy euro oproti přepokládaným úsporám
asi 280 miliard euro za zlepšené zdraví obyvatel Evropy. Podobně provádí nátlak
na EU vláda USA, kde se vyrábějí chemické látky za 20 mld ročně. Pozitivním
příkladem jde Švédsko, kde zakázali výrobu 300 nebezpečných látek. Podobně v
Dánsku nevyrábějí freony, polystyren
[https://www.kamsnim.cz/categories/polystyrenDrobny] ani bromované zpomalovače
hoření. Je v zájmu naší republiky a tudíž úkolem vlády i zvolených poslanců v
evropském parlamentu podpořit novou chemickou politiku. Pozitivem našeho vstupu
do EU je i získání silné pozice proti globální antiekologické politice, jak ji
provádějí USA.
Rokycany - Svobodní demokraté Rokycany uspořádali s nadací Heinricha Bölla druhou besedu. Tentokrát věnovanou rodině, vzdělávání a péči o životní prostředí v Evropské unii.
S občany besedovali Eva Tylová, bývalá náměstkyně ministra životního prostředí, i Miroslav Šuta, specialista na chemické látky. Mluvili o chemické politice EU a geneticky modifikovaných organismech. Marcela Neradová, zastupitelka Strašic, se zabývala péčí o rodinu a učitel Petr Hlávka seznámil přítomné se školskými projekty unie. V úvodu části o nebezpečných chemických látkách Šuta vzpomněl Spolanu Neratovice, kdy jediná Tylová vyslechla jeho připomínky a nařídila vedení firmy vybudovat protipovodňovou zeď. Ta při povodni v roce 2002 zabránila splachu chemikálií do Labe. Velkým problémem jsou chemické látky, jichž se vyrábí a prodává asi 70 tisíc druhů. Z toho je asi jedno procento testováno. O zbývajících látkách nevíme, zda a jak škodí životnímu prostředí. Silné kontaktní alergeny, které byly objeveny v dětské kosmetice, dále ftaláty, které jsou v kobercích, v linoleu, atd. V poslední době objevenými škodlivými látkami jsou \"bromované zpomalovače hoření\" které se přidávají do polyetylénové izolace vodičů a jsou v každém počítači. Novinkou je zavedení testování látek, omezení výroby nebezpečných chemických látek na určitou dobu a podpora vývoje bezpečných látek. Problémem je však silný tlak lobbistů chemického průmyslu v Bruselu, jichž je zhruba tisíc, oproti asi osmi lobbistům ekologických organizací.
Chemické firmy hlavně straší poklesem počtu pracovních míst. Přitom povinné testování by stálo za 30 let asi tři miliardy euro oproti přepokládaným úsporám asi 280 miliard euro za zlepšené zdraví obyvatel Evropy. Podobně provádí nátlak na EU vláda USA, kde se vyrábějí chemické látky za 20 mld ročně. Pozitivním příkladem jde Švédsko, kde zakázali výrobu 300 nebezpečných látek. Podobně v Dánsku nevyrábějí freony, polystyren ani bromované zpomalovače hoření. Je v zájmu naší republiky a tudíž úkolem vlády i zvolených poslanců v evropském parlamentu podpořit novou chemickou politiku. Pozitivem našeho vstupu do EU je i získání silné pozice proti globální antiekologické politice, jak ji provádějí USA.
S občany besedovali Eva Tylová, bývalá náměstkyně ministra životního prostředí, i Miroslav Šuta, specialista na chemické látky. Mluvili o chemické politice EU a geneticky modifikovaných organismech. Marcela Neradová, zastupitelka Strašic, se zabývala péčí o rodinu a učitel Petr Hlávka seznámil přítomné se školskými projekty unie. V úvodu části o nebezpečných chemických látkách Šuta vzpomněl Spolanu Neratovice, kdy jediná Tylová vyslechla jeho připomínky a nařídila vedení firmy vybudovat protipovodňovou zeď. Ta při povodni v roce 2002 zabránila splachu chemikálií do Labe. Velkým problémem jsou chemické látky, jichž se vyrábí a prodává asi 70 tisíc druhů. Z toho je asi jedno procento testováno. O zbývajících látkách nevíme, zda a jak škodí životnímu prostředí. Silné kontaktní alergeny, které byly objeveny v dětské kosmetice, dále ftaláty, které jsou v kobercích, v linoleu, atd. V poslední době objevenými škodlivými látkami jsou \"bromované zpomalovače hoření\" které se přidávají do polyetylénové izolace vodičů a jsou v každém počítači. Novinkou je zavedení testování látek, omezení výroby nebezpečných chemických látek na určitou dobu a podpora vývoje bezpečných látek. Problémem je však silný tlak lobbistů chemického průmyslu v Bruselu, jichž je zhruba tisíc, oproti asi osmi lobbistům ekologických organizací.
Chemické firmy hlavně straší poklesem počtu pracovních míst. Přitom povinné testování by stálo za 30 let asi tři miliardy euro oproti přepokládaným úsporám asi 280 miliard euro za zlepšené zdraví obyvatel Evropy. Podobně provádí nátlak na EU vláda USA, kde se vyrábějí chemické látky za 20 mld ročně. Pozitivním příkladem jde Švédsko, kde zakázali výrobu 300 nebezpečných látek. Podobně v Dánsku nevyrábějí freony, polystyren ani bromované zpomalovače hoření. Je v zájmu naší republiky a tudíž úkolem vlády i zvolených poslanců v evropském parlamentu podpořit novou chemickou politiku. Pozitivem našeho vstupu do EU je i získání silné pozice proti globální antiekologické politice, jak ji provádějí USA.
Sdílet článek na sociálních sítích