Hostýnské lesy: obrat k lepšímu
Než se podaří dosáhnout rovnoměrného zastoupení jehličnanů a listnáčů, uplyne
sto let. Lesáci se přesvědčili, že smrkové monokultury obtížněji odolávají
rozmarům přírody. Skladba lesů v Hostýnských vrších se proto postupně začíná
měnit.
Než se podaří dosáhnout rovnoměrného zastoupení jehličnanů a listnáčů, uplyne sto let. Lesáci se přesvědčili, že smrkové monokultury obtížněji odolávají rozmarům přírody. Skladba lesů v Hostýnských vrších se proto postupně začíná měnit.
HOSTÝNSKÉ VRCHY - Na Kroměřížsku jsou odedávna vyhledávány dvě hlavní rekreační oblasti: Hostýmské vrchy a Chřiby. Zatímco Chřibská pahorkatina skýtá malebný a pestrý pohled na smíšené lesy, v Hostýnských vrších je to horší. Převládají tam smrkové monokultury, což je nejen fádní pro oko, ale i nepřirozené a nezdravé pro přírodu. V posledních letech se však situace přece jen mění k lepšímu. Obrat nastal, bude však trvat zřejmě století, než se podaří docílit rovnoměrné struktury.
Kdysi bývaly lesy v Chřibech a Hostýnských vrších svou smíšenou skladbou podobné. Od čtyřicátých let minulého století však začínají převládat v podhostýnské oblasti smrky. Souvisí to s rozvojem dřevozpracujícího průmyslu. Na smrkové monokultury bylo pod Hostýnem zaděláno dokonce mnohem dřív - už za Rakouska-Uherska. Smrk je totiž velmi \"praktická\" dřevina. Rychle roste a zájem o něj byl tehdy a je i nyní.
Tato praktičnost má však stinnou stránku. Smrkové monokultury nejsou kvůli svému kořenovému systému odolné proti vichřicím, jsou náchylné k polomům i kůrovcovým kalamitám a špatně udržují v půdě vodu. V tom je naopak díky svému kulovitému kořenu \"přeborníkem\" jedle, jeden z původních hostýnských druhů. Jedle však v posledních desetiletích prakticky vymizela, aniž kdo ví, proč. \"Je to tak trochu záhada,\" připouští správce Lesů České republiky v Bystřici pod Hostýnem Jiří Vašík, který však tvrdí, že lesníci jedle do lesů nyní vysazují znovu.
A nejen jedle, ale hlavně listnáče, zejména buky. A také javory a další listnaté stromy, v některých oblastech dokonce ovocné, jako hrušně, jabloně a třešně. Jednak jako přilepšení zvěři, ale i pro zachování genofondu. \"Smrk sice v Hostýnských vrších zůstane, ale skladba lesa se postupně zcela změní,\" slibuje správce.
Podle Pavly Zlámalové, která má na radnici v Bystřici pod Hostýnem na starosti životní prostředí, to nejsou plané sliby. \"Je to pravda. Změny už jsou patrné, s Lesy České republiky spolupracujeme. Stanovujeme podmínky, které jsou akceptovány. Smrk sice zůstane, ale jen jako doplňková dřevina,\" tvrdí Pavla Zlámalová.
Až donedávna dohlížel na tuto problematiku Okresní úřad v Kroměříži. Zprvu to bylo obtížné, lesáci se smrku nechtěli vzdát. \"Ale později se situace zlepšila, listnáčů začalo přibývat, skladba lesů se skutečně mění. Problém je jen v tom, že listnaté stromy rostou hodně pomalu, takže obnova bude trvat nejméně století,\" míní kroměřížská ekoložka Božena Ševčíková.
HOSTÝNSKÉ VRCHY - Na Kroměřížsku jsou odedávna vyhledávány dvě hlavní rekreační oblasti: Hostýmské vrchy a Chřiby. Zatímco Chřibská pahorkatina skýtá malebný a pestrý pohled na smíšené lesy, v Hostýnských vrších je to horší. Převládají tam smrkové monokultury, což je nejen fádní pro oko, ale i nepřirozené a nezdravé pro přírodu. V posledních letech se však situace přece jen mění k lepšímu. Obrat nastal, bude však trvat zřejmě století, než se podaří docílit rovnoměrné struktury.
Kdysi bývaly lesy v Chřibech a Hostýnských vrších svou smíšenou skladbou podobné. Od čtyřicátých let minulého století však začínají převládat v podhostýnské oblasti smrky. Souvisí to s rozvojem dřevozpracujícího průmyslu. Na smrkové monokultury bylo pod Hostýnem zaděláno dokonce mnohem dřív - už za Rakouska-Uherska. Smrk je totiž velmi \"praktická\" dřevina. Rychle roste a zájem o něj byl tehdy a je i nyní.
Tato praktičnost má však stinnou stránku. Smrkové monokultury nejsou kvůli svému kořenovému systému odolné proti vichřicím, jsou náchylné k polomům i kůrovcovým kalamitám a špatně udržují v půdě vodu. V tom je naopak díky svému kulovitému kořenu \"přeborníkem\" jedle, jeden z původních hostýnských druhů. Jedle však v posledních desetiletích prakticky vymizela, aniž kdo ví, proč. \"Je to tak trochu záhada,\" připouští správce Lesů České republiky v Bystřici pod Hostýnem Jiří Vašík, který však tvrdí, že lesníci jedle do lesů nyní vysazují znovu.
A nejen jedle, ale hlavně listnáče, zejména buky. A také javory a další listnaté stromy, v některých oblastech dokonce ovocné, jako hrušně, jabloně a třešně. Jednak jako přilepšení zvěři, ale i pro zachování genofondu. \"Smrk sice v Hostýnských vrších zůstane, ale skladba lesa se postupně zcela změní,\" slibuje správce.
Podle Pavly Zlámalové, která má na radnici v Bystřici pod Hostýnem na starosti životní prostředí, to nejsou plané sliby. \"Je to pravda. Změny už jsou patrné, s Lesy České republiky spolupracujeme. Stanovujeme podmínky, které jsou akceptovány. Smrk sice zůstane, ale jen jako doplňková dřevina,\" tvrdí Pavla Zlámalová.
Až donedávna dohlížel na tuto problematiku Okresní úřad v Kroměříži. Zprvu to bylo obtížné, lesáci se smrku nechtěli vzdát. \"Ale později se situace zlepšila, listnáčů začalo přibývat, skladba lesů se skutečně mění. Problém je jen v tom, že listnaté stromy rostou hodně pomalu, takže obnova bude trvat nejméně století,\" míní kroměřížská ekoložka Božena Ševčíková.
Zdroj:Zlínské noviny
Sdílet článek na sociálních sítích