Centrem postižení je podhůří Beskyd
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ (ca) - Nikoliv v horském masivu Beskyd, ale paradoxně
především na Opavsku a Ostravsku jsou kůrovcem napadeny dřeviny smrků v
Moravskoslezském kraji (MSK).Podle informací poskytnutých Haló novinám
pracovníky oddělení ochrany přírody a lesního hospodářství Krajského úřadu MSK
si lze tento fakt vysvětlit tím, že v horských oblastech Beskyd má smrk
výhodnější ekologické podmínky. Má více srážek a menší tam bývá poškození
zejména parazitickou houbou václavkou. Odumírání smrkových porostů je v
současnosti nejvíce patrné v lokalitách Lesních správ Vítkov, Opava a Šenov, kde
je situace nejhorší. Problémy teď zřejmě začínají být i na Jablunkovsku.Celkově
lesy v MSK nyní náležejí v ČR k nejpostiženějším. Loni tak muselo být ve všech
lesích na severní Moravě a ve Slezsku, tedy i v soukromých a obecních,
zpracováno více než 300 000 metrů krychlových kůrovcového dříví. Prognóza na
tento rok optimističtější není, spíše naopak, protože kůrovcové kalamity trvají
několik let, a právě letos se předpokládá, že by situace mohla být pravděpodobně
nejhorší. Jedním z důvodů jsou předcházející, v regionu sušší, na dešťové srážky
ne tak vydatné roky. K \"pachatelům\" škod na smrkových porostech v MSK patří
přemnožený podkorní hmyz, a to zejména kůrovec smrkový, lýkožrout smrkový a
lýkožrout severský.Podle odborníků je boj s kůrovcem v podstatě nekonečný.
Preventivním opatřením jsou rovněž v lesích na území MSK instalované lapače.
Nejdůležitější ovšem je vyhledávání a včasné zpracování napadených stromů. Což
znamená ve stadiu, kdy brouk prochází vývojem, postižený strom skácet a kůru
oškrábat. Vytěžené kůrovcové dříví není samo o sobě poškozené na kvalitě, pokud
je zpracované včas. Ovšem i v MSK nejsou výjimkou případy, že především soukromí
majitelé lesa, když vidí, že mají kůrovce, tak sice stromy pokácejí, odvezou do
dědiny, ale nechají je neodkorněné ležet za chalupou. Jestliže pak je od ní
třeba několik desítek metrů vzdálený \"čistý les\", pak do něho kůrovcový brouk
určitě doletí.Na předcházení kůrovcové kalamity je rovněž v MSK trvale a zejména
v letním období zaměřena kontrolní a dozorová činnost orgánů státní správy.
Podílejí se na ní pracovníci ministerstev zemědělství a životního prostředí,
krajského úřadu, pověřených obecních úřadů s rozšířenou působností a samozřejmě
i České inspekce životního prostředí. V jejich kompetenci je i možnost
sankcionovat majitele lesa, který kůrovcem napadené stromy včas nezpracovává. V
tomto roce doposud na krajském úřadě MSK nezaznamenali ani jedno odvolání proti
uloženým opatřením.
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ (ca) - Nikoliv v horském masivu Beskyd, ale paradoxně především na Opavsku a Ostravsku jsou kůrovcem napadeny dřeviny smrků v Moravskoslezském kraji (MSK).Podle informací poskytnutých Haló novinám pracovníky oddělení ochrany přírody a lesního hospodářství Krajského úřadu MSK si lze tento fakt vysvětlit tím, že v horských oblastech Beskyd má smrk výhodnější ekologické podmínky. Má více srážek a menší tam bývá poškození zejména parazitickou houbou václavkou. Odumírání smrkových porostů je v současnosti nejvíce patrné v lokalitách Lesních správ Vítkov, Opava a Šenov, kde je situace nejhorší. Problémy teď zřejmě začínají být i na Jablunkovsku.Celkově lesy v MSK nyní náležejí v ČR k nejpostiženějším. Loni tak muselo být ve všech lesích na severní Moravě a ve Slezsku, tedy i v soukromých a obecních, zpracováno více než 300 000 metrů krychlových kůrovcového dříví. Prognóza na tento rok optimističtější není, spíše naopak, protože kůrovcové kalamity trvají několik let, a právě letos se předpokládá, že by situace mohla být pravděpodobně nejhorší. Jedním z důvodů jsou předcházející, v regionu sušší, na dešťové srážky ne tak vydatné roky. K \"pachatelům\" škod na smrkových porostech v MSK patří přemnožený podkorní hmyz, a to zejména kůrovec smrkový, lýkožrout smrkový a lýkožrout severský.Podle odborníků je boj s kůrovcem v podstatě nekonečný. Preventivním opatřením jsou rovněž v lesích na území MSK instalované lapače. Nejdůležitější ovšem je vyhledávání a včasné zpracování napadených stromů. Což znamená ve stadiu, kdy brouk prochází vývojem, postižený strom skácet a kůru oškrábat. Vytěžené kůrovcové dříví není samo o sobě poškozené na kvalitě, pokud je zpracované včas. Ovšem i v MSK nejsou výjimkou případy, že především soukromí majitelé lesa, když vidí, že mají kůrovce, tak sice stromy pokácejí, odvezou do dědiny, ale nechají je neodkorněné ležet za chalupou. Jestliže pak je od ní třeba několik desítek metrů vzdálený \"čistý les\", pak do něho kůrovcový brouk určitě doletí.Na předcházení kůrovcové kalamity je rovněž v MSK trvale a zejména v letním období zaměřena kontrolní a dozorová činnost orgánů státní správy. Podílejí se na ní pracovníci ministerstev zemědělství a životního prostředí, krajského úřadu, pověřených obecních úřadů s rozšířenou působností a samozřejmě i České inspekce životního prostředí. V jejich kompetenci je i možnost sankcionovat majitele lesa, který kůrovcem napadené stromy včas nezpracovává. V tomto roce doposud na krajském úřadě MSK nezaznamenali ani jedno odvolání proti uloženým opatřením.
Zdroj:Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích