O miliardách z fondu rozhoduje jediný člověk - ministr

Státním fondem životního prostředí loni proteklo pětapadesátkrát méně peněz než Ministerstvem práce a sociálních věcí. Jenže zatímco více než 96 procent z 278 miliard ministerstva sociálních věcí mělo přesně stanoveného adresáta, s bezmála pěti miliardami Státního fondu životního prostředí mohl ekologický ministr nakládat do značné míry podle vlastního uvážení.
\"Ministr životního prostředí má nadstandardně vysoké pravomoci,\" konstatoval i Nejvyšší kontrolní úřad. Podle zákona o Státním fondu životního prostředí sice pomáhá ministrovi při rozdělování peněz rada fondu, jejímiž členy jsou například poslanci, konečné slovo má ovšem ministr.
\"O poskytování prostředků z fondu rozhoduje ministr,\" uvádí se v zákonu, který v roce 1991 přijala Česká národní rada. Ministři životního prostředí své pravomoci bohatě využívají.
Od roku 1992 přitom fond rozdělil buď jako dotace, nebo jako půjčku více než čtyřicet miliard korun. Hlavními zdroji fondu jsou poplatky a pokuty za vypouštění škodlivin do ovzduší či do vody. Úřad podporuje například stavbu čistíren odpadních vod nebo obnovitelných zdrojů energie.

MEZITITULEK: Dvě stě výjimek
Ministr Libor Ambrozek (KDU-ČSL) loni vydal 206 výjimek, které svému poradnímu orgánu - Radě fondu - předložil na vědomí až dodatečně. Celkem loni Ambrozek podepsal 2383 povolení na finanční podporu z ekologického fondu.
Poslanec Radko Martínek z ČSSD však říká, že by ministr měl výjimkami šetřit. \"Je jich příliš mnoho,\" uvádí Martínek, který je předsedou sněmovního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí.
Mluvčí fondu Lucie Králová uvedla, že žádostí o výjimku přichází několikanásobně více, než kolik jich pak ministr schválí.
\"Výjimky jsou občas potřeba,\" tvrdí Ambrozek. Nejvíce výjimek, bezmála padesát, se týkalo obcí, které před dvěma lety postihla katastrofální povodeň. Další výjimečná podpora směřovala do obcí v národních parcích.
Ambrozek uvedl, že výjimek je několik typů. Například když podpora musí být poskytnuta co nejrychleji a několikaměsíčním čekáním na projednání v Radě fondu by hrozily ekologické škody.
Ministr rovněž může rozhodnout o mimořádně vysoké podpoře, když obec nemá dostatek peněz a stavba je pro životní prostředí přínosná.

MEZITITULEK: Plyn v každé kapličce
Ještě než se Ambrozek po volbách v roce 2002 stal ministrem, kritizoval svého předchůdce Miloše Kužvarta z ČSSD, že zbytečně utrácí peníze z fondu.
\"Nekritizoval jsem Miloše Kužvarta za výjimky jako instituci, ale za jejich objem,\" vysvětluje Ambrozek, který byl v té době členem rady fondu. Ambrozkovi vadilo, že Kužvart údajně využil peníze jako \"lákadlo\" na voliče ve středních Čechách, kde v roce 2002 kandidoval do sněmovny.
\"Od února do května podepsal Kužvart rozhodnutí za 5,5 miliardy korun, což jsem nestihl za celý loňský rok,\" dodává Ambrozek. Loňské výdaje Státního fondu životního prostředí byly 4,76 miliardy korun.
Kužvart argumenty svého následovníka v ministerském křesle několikrát odmítl. Uvedl, že podporoval například obce v chráněných krajinných oblastech a vsi, které by nesehnaly půjčku na svou ekologickou stavbu.
Kužvart ještě poznamenal, že na jižní Moravě, odkud Ambrozek pochází a kde před volbami kandidoval do sněmovny, už je plyn v každé kapličce.
Poté, co po volbách přenechala sociální demokracie Ministerstvo životního prostředí lidovcům, kritizoval Kužvart vedení ČSSD, že pustilo resort, kde se rozdělují nemalé peníze pro regiony. V nově formované vládě přitom nejspíš zůstane ministerstvo pod vedením lidovce Ambrozka.

MEZITITULEK: NKÚ objevil chyby
Nejvyšší kontrolní úřad loni zjistil, že Státní fond životního prostředí v letech 2000 a 2001, kdy resort vedl právě Kužvart, platil i aktivity, které měly být hrazeny výhradně z rozpočtu Ministerstva životního prostředí.
Kontrolní úřad rovněž kritizoval to, že některé projekty, které ekologický fond platil, neměly úplnou dokumentaci.

MEZITITULEK: Pravomoci se zmenší
Poslanec ČSSD Radko Martínek i jeho kolega z výboru pro životní prostředí Václav Mencl z ODS jsou přesvědčeni o tom, že by se pravomoci ministra životního prostředí při rozdělování peněz z ekologického fondu měly omezit.
\"Nikdo nechce možnost udělit výjimku úplně zrušit, ale fungování fondu bude potřeba přizpůsobit obvyklým standardům,\" domnívá se Martínek.
Například rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, z něhož se například platí stavby nových silnic a železnic, schvalují vláda a sněmovna. Takový režim se však na Státní fond životního prostředí podle zákona nevztahuje.
Ministr Libor Ambrozek uvedl, že se to už brzy změní. Podle vládního návrhu zákona o rozpočtových pravidlech, který obsahuje i drobné novely zákonů o jednotlivých fondech, budou od příštího roku i rozpočet ekologického fondu schvalovat kabinet a sněmovna.
\"Je to součást reformy veřejných financí, má hlavně zabránit zadlužování všech fondů,\" vysvětluje Ambrozek.
Státní fond životního prostředí už si jednu půjčku vzal. Vláda loni v červnu souhlasila s využitím prostředků ze zdrojů Housing Guaranty Programu až do výše 500 miliónů korun. Loni fond využil 335 miliónů a na úrocích zaplatil necelých 104 tisíce korun.
Fond si vzal půjčku také proto, aby měl peníze na stavbu čistíren odpadních vod. Česká republika se totiž zavázala Bruselu, že do roku 2010 budou podle evropských norem čištěny odpadní vody i v malých obcích. Stavba vyhovujících čistíren odpadních vod si vyžádá podle odhadů zhruba sedmdesát miliard korun.

MEZITITULEK: Lidé plyn nechtějí
Fondu hrozí jiná finanční ztráta. Některé obce, které od fondu dostaly peníze na plynofikaci, zatím nedokázaly splnit stanovené podmínky a fond po nich nejspíš bude chtít peníze nazpátek.
Kvůli zdražování plynu se totiž mnozí občané odmítají připojit k plynovému potrubí a topí raději levnějším uhlím. Problémem je, že radnice už mnohdy peníze z dotací utratily.
Ivana Sklenářová, předsedkyně Sdružení pro plynofikaci Labského údolí, přiznala, že necelý rok po dokončení plynofikace v patnácti obcích je výsledek tristní. Nejenže se nedopracovali k původní podmínce státu - devadesát procent využitých přípojek ale dosud nesplňuje ani zmírněný požadavek, aby se k plynu připojila aspoň polovina lidí. Z patnácti set přípojek jich je zatím využito sotva pět set. A to velká část obcí z Labského údolí lidem poskytovala nenávratnou dotaci deset tisíc korun, když se připojí.
Mluvčí Státního fondu životního prostředí Lucie Králová uvedla, že právní odbor zatím začne vymáhat dotace od sedmi obcí.
Jindřich Kvapil, starosta Koberova na Jablonecku, si už může oddechnout, že po něm ekologický fond nebude peníze vymáhat nazpátek.
\"Zvládli jsme to, sice těsně, ale přece,\" říká Kvapil. Z 250 vybudovaných přípojek je využito 130. Plyn navíc přilákal jednoho investora, který v nové sklárně zaměstnal dvacet lidí.
Fond podpořil stovkami miliónů korun plynofikaci ve stovkách obcí v severozápadních Čechách a dalších regionech. Od letošního roku přitom fond už nové žádosti na plynofikaci nepřijímá. Jedním z důvodů je právě to, že se mnozí lidé odmítají k potrubí připojit.
\"Plynofikace ale rozhodně splnila svůj účel,\" říká mluvčí fondu Králová. Díky ohromným investicím se oproti roku 1992 vypouští o stovky tisíc tun méně síry, dusíku a dalších škodlivin.

Kdo dostal v loňském roce nejvíce peněz ze státního Fondu životního prostředí

[*] Praha
Obnova čistírny odpadních vod a kanalizace. Dotace 127,7 miliónu.

[*] Firma Termizo
Závod na termické využití odpadu. Dotace 120 miliónů.

[*] Rýmařov
Splašková kanalizace. Dotace 57,4 miliónu.

[*] Městská část Praha 22
Rekultivace skládky Jezera. Dotace 48,1 miliónu.
Splašková kanalizace. Dotace 41,9 miliónu.

[*] Sedlčany
Rekonstrukce čistírny odpadních vod. Půjčka 12,6 miliónu a dotace 34,1 miliónu.

[*] Jindřichovice pod Smrkem
Větrná farma. Půjčka 24,8 miliónu a dotace 15,8 miliónu.

[*] Firma Setuza
Přístavba a intenzifikace čistírny odpadních vod. Půjčka 39,8 miliónu.

[*] Klobouky u Brna
Kanalizace a čistírna odpadních vod. Půjčka 9,6 miliónu. Dotace 28,8 miliónu.

[*] Slaný
Rekultivace skládky. Půjčka 9,9 miliónu a dotace 26,6 miliónu.