Krátce - různé

Evropská komise bojuje proti Německu a Rakousku ohledem směrnice o ekologické likvidaci automobilů (end-of-life vehicles directive). V případě Německa komise uvažuje o zaslání zdůvodněného stanoviska kvůli špatné implementaci této směrnice. V obou případech je implementace směrnice příliš benevolentní, především co se týče povinnosti zpětného odběru.

Alternativní palivo na bázi emulze vody v naftě zkouší pražský Dopravní podnik. Na experimentální palivo jezdí dvacet autobusů městské hromadné dopravy, jejichž rok výroby je staršího data. Palivo by mělo být šetrnější k přírodě a mělo by snížit emise znečišťujících látek, jako jsou například oxidy dusíku, uhlovodíky a oxid uhelnatý. Experiment prošel již druhou etapou a bude pokračovat fází třetí, která by měla zkoumat provozní aspekty paliva v zimních měsících. \"Experiment sice přináší náklady, je to ale ekologické řešení,\" řekl Právu pražský primátor Pavel Bém (ODS). Podle primátora chce jít město vzorem. \"Musí se ještě zkalkulovat náklady, ale do budoucnosti to za to stojí. Dopravní podnik je výrazný znečišťovatel životního prostředí,\" sdělil Bém.
Pokud by se nové palivo osvědčilo, musely by se podle primátora na vozovém parku městské hromadné dopravy udělat určité technické úpravy.

Biomasa se do povědomí většiny lidí zapsala jako obnovitelný zdroj energie. Podle předsedy pražské organizace Strany pro otevřenou společnost Václava Procházky tak tomu ale není.
\"Pálení biomasy není trvale udržitelným způsobem získávání energie, protože významným způsobem ovlivňuje cyklus dusíku,\" nastínil Procházka. Ten přitom souhlasí s tím, že spalování biomasy, kterou tvoří zejména kůra a dřevní odpady z pilařských závodů a řepková sláma, má své nesporné výhody. Třeba v tom, že nezatěžuje životní prostředí nadměrnou produkcí oxidu uhličitého. Popel vznikající při spalování biomasy se totiž dá využít jako vysoce kvalitní hnojivo.
\"Jiná je ale situace v případě oxidů dusíku,\" upozorňuje Václav Procházka.
\"Další produkce oxidů dusíku zesiluje vedle lokálního znečištění ovzduší také nežádoucími jevy jako globální oteplování a narušení ozónové vrstvy,\" upřesnil předseda pražské organizace Strany pro otevřenou společnost.

Koryčany Náročným procesem rekultivace prošla v uplynulých letech několik desetiletí stará skládka komunálního odpadu u Koryčan. Obsahovala totiž nebezpečné látky, které byly do země ukládány podle dobových norem. Z pohledu těch současných tedy nebyl tento odpad dostatečně zajištěn. \"Skládka, označená za ekologickou zátěž, hrozila propouštěním škodlivých látek do prameniště pitné vody,\"uvedl starosta Koryčan Miroslav Máčel. V současné době je podle jeho slov rekultivace v podstatě dokončena. \"Máme ještě povinnost bývalou skládku ozelenit. Původně mělo být vše hotovo do konce srpna. Letní měsíce však nejsou příliš vhodné pro výsadbu nových stromků, požádali jsme proto o prodloužení termínu do konce října,\"vysvětlil starosta. Rekultivace staré skládky si vyžádala téměř třicet milionů korun. Z větší části přispěl Koryčanům formou dotací stát, dvacet procent šlo z městské pokladny. Další pětinu potřebných financí pokryla půjčka z ministerstva životního prostředí.

Národní přírodní rezervace Karlštejn má v těchto dnech šanci obhájit držení Diplomu Rady Evropy, který získala před pěti lety. Tehdy to znamenalo velké uznání pracovníkům Správy Chráněné krajinné oblasti Český kras. \"Komise, která zkoumala, v jakém stavu je příroda v okolí Karlštejna, neshledala žádné závady. Pro nás udělení diplomu znamenalo pochvalu naší práce. Samozřejmě, že jsme měli radost,\" uvedl vedoucí Správy CHKO Český kras se sídlem v Karlštejně Michael Pondělíček. \"Uplynulo pět let a příští rok má být na evropské úrovni projednáno prodloužení Diplomu Rady Evropy. Proto naše chráněné území navštíví dnes vyslaný emisar direktorátu pro kulturu, mládež a kulturní dědictví Evropské komise. Je to generální ředitel Belgického ústavu ochrany přírody Eckhart Kuijken,\" řekl Michael Pondělíček. Emisar Rady Evropy se v regionu zdrží do 12. srpna. Jako osoba zmocněná prověřením kvalit Národní přírodní rezervace Karlštejn a okolí projevil zájem o setkání se zástupci obcí, podnikatelů a médií. K tomu účelu vybrali hostitelé Ekocentrum v srbském kulturním domě. Eckhart Kuijken zde chce diskutovat o zásadních otázkách fungování rezervace.

NA LABI NÍZKÝ STAV VODY BRÁNÍ PLAVBĚ
Nízký vodní stav letos podruhé zastavil plavbu na dolním toku Labe. Zboží vykládají rejdaři v děčínském přístavu. Některé lodě končí již na německém území. Ztráty dopravci odhadují na miliony korun. Hladina Labe je dnes podle vodočtu na střekovském zdymadle v Ústí na 140 centimetrech a v následujících dnech zřejmě ještě klesne. Meteorologové sice na středu předpovídají bouřky, ale podle dispečera Povodí Labe by muselo vytrvale pršet alespoň týden, aby se hladina zvedla na přijatelný stav pro rejdaře, což je asi 180 centimetrů. Měsíční ztráty se podle dopravců pohybují v řádu milionů korun. Společnost Evropské vodní cesty (EVD) přestala pro nákladní dopravu využívat dolní Labe již na začátku července. Firma zaměstnává okolo 80 lidí, kteří nyní pracují na údržbě 25 plavidel.

PODLE ČEZ SE ENERGIE SLUNCE A VĚTRU NEVYPLATÍ
Z obnovitelných zdrojů vyrábí ČEZ jen necelá tři procenta energie. Za první polovinu letošního roku to už ale bylo více než za celý loňský rok - celkem 811 GWh proti 616 GWh. Opět totiž začaly fungovat některé vodní elektrárny. Celkově je ale podíl energie ze slunce a větru zanedbatelný. Řadu vodních elektráren ČEZ před dvěma lety poničily povodně, a proto zařízení zůstala mimo provoz po celý loňský rok. Energie z vody je nejvýznamnější ze všech ostatních typů obnovitelných zdrojů. V Česku se z ní vyrobí až 88 procent alternativní elektřiny a vystačilo by s ní asi týden. Druhým významným alternativním zdrojem je biomasa, její podíl je zbývajících dvanáct procent, ale podle společnosti ČEZ se dá čekat, že v následujících letech se radikálně zvýší.