zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ztrojnásobil se výskyt mozkových chorob

18.08.2004
Obecné
Ztrojnásobil se výskyt mozkových chorob

Procento osob, které trpí mozkovými chorobami, včetně Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby a motoricko-neuronové choroby se za posledních dvacet let podstatně zvýšil, zjistili vědci. Vyšlo najevo, že se procenta případů demence u mužů ztrojnásobila. Vědci se obávají, že to je spojeno s růstem míry pesticidů, průmyslových škodlivin, domácího odpadu, zplodin z automobilových výfuků a dalších znečišťujících látek, napsal časopis Public Health.

Koncem sedmdesátých let umíralo na tyto choroby v Anglii a ve Walesu přibližně 3000 osob ročně. Koncem devadesátých let už to bylo 10 000 osob ročně. \"Opravdu mě to zděsilo,\" konstatoval profesor Colin Pritchard z Bournemouth University, jeden z autorů zprávy publikované v časopise Public Health. \"Jsou to zlé nemoci: víc lidí jim propadá a dostávají je dříve. Budeme se muset podívat na životní prostředí a zeptat se sami sebe, co to děláme.\" Analýza se zabývala výskytem mozkových chorob v Británii, ve Spojených státech, v Japonsku, v Austrálii, v Kanadě, ve Francii, v Německu, v Itálii, v Holandsku a ve Španělsku v letech 1979 - 1997. Vědci srovnávali výskyt těchto chorob v prvních a v posledních třech letech sledovaného období a zjistili, že demence - hlavně Alzheimerova choroba, ale i další formy senility - se u mužů v Anglii a ve Walesu více než ztrojnásobila a u žen stoupla skoro o 90 procent. Postiženy byly také ostatní země. U jiných nemocí, jako je Parkinsonova choroba a motoricky-neuronová choroba zjistili vědci, že stoupl výskyt těchto onemocnění ve všech zemích kromě Japonska u mužů i žen asi o 50 procent. Vzrůst procent úmrtí na neurologické choroby je v západních zemích obdobný jako vzrůst procent úmrtí na rakovinu. Vědci zdůrazňují, že jejich data berou v úvahu skutečnost, že lidé žijí déle a také to, že se zlepšila diagnóza těchto chorob. Srovnávají procenta, nikoliv absolutní čísla. Pritchard vylučuje genetické důvody, protože jakékoliv změny v DNA by se projevily až za stovky let. \"Musí to být způsobeno životním prostředím,\" uvedl. Nejpravděpodobněji způsobují vzrůst chemické látky, od zplodin z automobilů až po pesticidy na zemědělských plodinách, a průmyslové chemické látky, jichž se dnes užívá skoro ve všech aspektech moderního života. Vážným znepokojením jsou také potraviny, protože ty nejpravděpodobněji vysvětlují, proč nebylo těmito trendy většinou postiženo Japonsko. Míra nemocí u Japonců stoupá teprve, když se Japonci přestěhují do jiných zemí.
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí