Povolenky omezují modernizaci

Klára Sutlovičová a Petr Holub odsoudili ve společném dopise s titulkem Cenové hrozby jsou nesmyslné (HN 4. srpna) představitele průmyslu za kritický pohled na návrh způsobu, jakým mají být snižovány emise CO2. Ve svých komentářích prý představitelé Svazu průmyslu a dopravy, ČEZ a Appian Group nenabídli žádné řešení. Není to pravda. Například skupina Appian Group v článku otištěném v HN 9. července poukázala na potřebu vytvořit vhodné prostředí pro dlouhodobé investice do obnovy uhelných elektráren.. Tato zásadní modernizace má být založena na účinnějších technologiích, které jsou šetrné k životnímu prostředí.
Národní alokační plán (NAP), který určuje, jak a kolik rozdělit povolenek na vypouštění emisí, a to na základě historických dat o emisích jednotlivých provozovatelů zařízení, ve své první podobě však nedává záruky, že nově postavená moderní elektrárna nebude muset nakupovat povolenky na vypouštění emisí CO2. Tím bude znevýhodněna oproti jiným i méně účinným elektrárnám. NAP rozdělil méně, než kolik odpovídá současným emisím, již tak hluboko sníženým pod úroveň, ke které nás zavazuje Kjótský protokol. Tím se sice vytváří tlak na další snižování emisí, avšak výhradně cestou snižování výroby v současných zdrojích. V žádném případě nejsou investoři motivováni k investicím do nových technologií. Hrozí tak nebezpečí, že v Česku budou i nadále produkovat emise stávající nepříliš účinné uhelné elektrárny.
Nesystémový tlak na snižování emisí CO2 paradoxně konzervuje technologii výroby elektřiny z uhlí na úrovni sedmdesátých let 20. století. Odhaduji, že v celé EU příslušná legislativa, včetně očekávaného vlivu systému obchodování s povolenkami, brzdí investory v obnově elektráren o výkonu až 200 000 MW, tedy pro srovnání asi v třináctinásobném rozsahu oproti výkonu všech elektráren v Česku.
AUTOR: Radek Stavěl, Appian Group, a. s.