Hádání o deltu Dunaje
Rumunsko a Ukrajina zápasí o zisky z dopravy po Dunaji. Do sporu o nový plavební
kanál vstoupili ekologové.
Rumunsko a Ukrajina zápasí o zisky z dopravy po Dunaji. Do sporu o nový plavební kanál vstoupili ekologové.
Po 12. květnu, kdy Ukrajina zahájila výstavbu kanálu Dunaj- Černé moře, dokázal Kyjev porušit jedenáct mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí, o příhraniční spolupráci a spolupráci v oblasti vodního hospodářství, tvrdí různé ekologické organizace v čele se Světovým fondem ochrany přírody (WWF). Jedna skupina přidala varování před bombami a minami, které zůstaly v Dunaji od druhé světové války. Rumunsko, Spojené státy a EU požadují po Ukrajině okamžité ukončení prací, ale kyjevská vláda stejně paličatě bojuje za ukončení dopravního monopolu Rumunska v ústí Dunaje do Černého moře a ve stavbě kanálu pokračuje. Rumunský premiér Adrian Nastase politoval, že má málo \" příležitostí k oboustranným konzultacím\" s ukrajinským protějškem Viktorem Janukovičem. První lodě proplují rozšířeným korytem jednoho z východních ramen delty Bystroje už prvního září, ale kanál bude dokončen až napřesrok. Bude mít plavební hloubku deseti metrů, široký bude sto až pět set metrů a dlouhý bude 16 kilometrů. Trasa však vede chráněným územím patřícím na seznam přírodních rezervací UNESCO. Podle WWF tam žije na devadesát druhů ryb a tři sta druhů z velké části ohrožených ptáků. Rumunsko mnohokrát upozorňovalo, že stavba kanálu může vést k ekologickým katastrofám v regionu. Kyjev je obviňován z toho, že zvolil nejnebezpečnější, ale zároveň nejlevnější ze tří původních projektů. Naopak Kyjev je přesvědčen, že za požadavky Rumunska stojí přání Bukurešti uchovat si v ústí Dunaje monopol. Rumunsko má tři plavební dráhy, Ukrajina žádnou. Ukrajinskými přístavy v regionu může ročně projít asi dvacet milionů tun nákladu, zatímco nyní překládají jen čtyři až pět milionů tun ročně. Ukrajinské lodě musejí ročně za proplutí rumunskými kanály zaplatit zhruba dva miliony dolarů. V Kyjevě spočítali, že nový kanál zajistí přesměrování až šedesáti procent přepravovaných nákladů z Dunaje do Černého moře z rumunské na ukrajinskou stranu. Zájem o novou trasu už projevily ruské A kazašské dopravní společnosti. Kromě toho může kanál oživit dunajské přístavy Ukrajiny nacházející se na hraně bankrotu. Stavbu řídí hamburská společnost Josef Möbius Bau- AG. Během nedávné návštěvy Rumunska označil kancléř Gerhard Schröder postup Ukrajiny za nezodpovědný, ale zdůraznil, že vláda nemůže zakázat německé firmě účast na projektu. Kyjev však svůj přístup za nezodpovědný nepokládá a obratem připomíná, že rumunské chemičky každoročně pouštějí do Dunaje statisíce tun jedovatých látek. Pro demonstraci ochoty zabývat se ekologií Dunaje nabídla Ukrajina Rumunsku uzavřít smlouvu o kompenzaci škod z hospodářské činnosti. Rumunská strana se podobně zavázat odmítla. Podle odborníků je ovšem ve hře ještě jeden aspekT: ve vodách dunajské delty se tuší naleziště ropy.
Natallia Sudlianková
Po 12. květnu, kdy Ukrajina zahájila výstavbu kanálu Dunaj- Černé moře, dokázal Kyjev porušit jedenáct mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí, o příhraniční spolupráci a spolupráci v oblasti vodního hospodářství, tvrdí různé ekologické organizace v čele se Světovým fondem ochrany přírody (WWF). Jedna skupina přidala varování před bombami a minami, které zůstaly v Dunaji od druhé světové války. Rumunsko, Spojené státy a EU požadují po Ukrajině okamžité ukončení prací, ale kyjevská vláda stejně paličatě bojuje za ukončení dopravního monopolu Rumunska v ústí Dunaje do Černého moře a ve stavbě kanálu pokračuje. Rumunský premiér Adrian Nastase politoval, že má málo \" příležitostí k oboustranným konzultacím\" s ukrajinským protějškem Viktorem Janukovičem. První lodě proplují rozšířeným korytem jednoho z východních ramen delty Bystroje už prvního září, ale kanál bude dokončen až napřesrok. Bude mít plavební hloubku deseti metrů, široký bude sto až pět set metrů a dlouhý bude 16 kilometrů. Trasa však vede chráněným územím patřícím na seznam přírodních rezervací UNESCO. Podle WWF tam žije na devadesát druhů ryb a tři sta druhů z velké části ohrožených ptáků. Rumunsko mnohokrát upozorňovalo, že stavba kanálu může vést k ekologickým katastrofám v regionu. Kyjev je obviňován z toho, že zvolil nejnebezpečnější, ale zároveň nejlevnější ze tří původních projektů. Naopak Kyjev je přesvědčen, že za požadavky Rumunska stojí přání Bukurešti uchovat si v ústí Dunaje monopol. Rumunsko má tři plavební dráhy, Ukrajina žádnou. Ukrajinskými přístavy v regionu může ročně projít asi dvacet milionů tun nákladu, zatímco nyní překládají jen čtyři až pět milionů tun ročně. Ukrajinské lodě musejí ročně za proplutí rumunskými kanály zaplatit zhruba dva miliony dolarů. V Kyjevě spočítali, že nový kanál zajistí přesměrování až šedesáti procent přepravovaných nákladů z Dunaje do Černého moře z rumunské na ukrajinskou stranu. Zájem o novou trasu už projevily ruské A kazašské dopravní společnosti. Kromě toho může kanál oživit dunajské přístavy Ukrajiny nacházející se na hraně bankrotu. Stavbu řídí hamburská společnost Josef Möbius Bau- AG. Během nedávné návštěvy Rumunska označil kancléř Gerhard Schröder postup Ukrajiny za nezodpovědný, ale zdůraznil, že vláda nemůže zakázat německé firmě účast na projektu. Kyjev však svůj přístup za nezodpovědný nepokládá a obratem připomíná, že rumunské chemičky každoročně pouštějí do Dunaje statisíce tun jedovatých látek. Pro demonstraci ochoty zabývat se ekologií Dunaje nabídla Ukrajina Rumunsku uzavřít smlouvu o kompenzaci škod z hospodářské činnosti. Rumunská strana se podobně zavázat odmítla. Podle odborníků je ovšem ve hře ještě jeden aspekT: ve vodách dunajské delty se tuší naleziště ropy.
Natallia Sudlianková
Sdílet článek na sociálních sítích
