Výrobu lodí ohrožuje nesplavné Labe

Výroba nákladních lodí v Česku stojí před postupným zánikem. Za posledních deset let se v tuzemsku neprodala jediná nová loď a export, jenž loděnice živí, dlouhodobě klesá.
Ze tří velkých výrobců lodí zůstali dnes jen dva - České loděnice a společnost Veramar, která si před třemi lety pronajala areál zkrachovalých loděnic v Chvaleticích. Veramar ale zápasí s finančními problémy.
\"Nebude dlouho trvat a zkrachujeme,\" předpovídá majitel Veramaru Vladimír Podlena. Svoji budoucnost vidí černě, přestože podle vlastních slov má dostatek zakázek až do poloviny příštího roku.
Příští týden má odevzdat nově vyrobenou loď německému zákazníkovi, avšak doprava na Labi od června stojí kvůli nízké hladině vody a nikdo nevěří, že do podzimu zaprší natolik, aby lodě vyjely.
\"Hrozí mi penále a nakonec i ztráta důvěry odběratelů,\" tvrdí Podlena. Již loni, kdy Labe nebylo po osm měsíců splavné, mu zákazník zrušil kontrakt a tržby měl poloviční ve srovnání s předchozím rokem, kdy inkasoval kolem 200 miliónů korun.
Podobné problémy mají i České loděnice, které jsou o něco větší než Veramar a vyrábějí v Ústí nad Labem a v Děčíně. Jejich majitel Jindřich Brettl však nechtěl uvést výsledky svého hospodaření.
Třetí velký stavitel lodí v Česku, Loděnice Mělník, ukončil toto podnikání před dvěma lety, když jej poškodily katastrofální povodně. Majitel, Petr Křenek, dnes svůj mělnický areál již jen pronajímá.

Projekty již loděnice jen přebírají z ciziny
Z kdysi prosperujícího odvětví utíkají kvalifikovaní odborníci. \"Asi devadesát procent dělníků je nyní z Ukrajiny,\" odhaduje Křenek. V Chvaleticích zaměstnává 180 lidí. České loděnice mají asi 240 zaměstnanců. Rozpadly se i konstrukční týmy a naprostou většinu projektové dokumentace výrobci lodí přebírají z ciziny a od svých zákazníků.
V Česku již dnes také nejde o náročnou výrobu, jako tomu bylo před rokem 1989, kdy průmysl uměl postavit loď kompletní se všemi přístroji a dalším vybavením. Během období úpadku zmizel celý loďařský elektroprůmysl i výroba motorů. Například České loděnice měly před rokem 1990 na 2500 dodavatelů.
Dnes se v Česku vyrábějí jen trupy lodí a konečnou montáž motorů i přístrojů dělají nizozemské či německé firmy. \"Přidaná hodnota českých výrobců je proto nízká. Je to škoda, protože marže finálních výrobců jsou vysoké a dosahují až 40 procent,\" říká Křenek z mělnických loděnic.
Všechny nově vyrobené lodi se exportují. Chvaletice vyrobí osm trupů ročně, České loděnice loni dodaly deset lodí. Hlavním odběratelem je Nizozemsko, kde se ročně prodá na dvě stovky středně velkých plavidel. Významným odběratelem bylo v minulých letech i Norsko. \"V západní Evropě se poslední dobou zvedá poptávka,\" řekl Podlena. Podle něj je šance ve výrobě atypických lodí na zakázku často rodinných firem.
Sílí ale konkurence. Kromě Číny jsou to hlavně výrobci z Rumunska, kde nizozemské firmy již některé loděnice koupily. Na vyšší technologické úrovni jsou polští stavitelé a tradici mají loděnice v slovenském Komárnu.

Sporné jezy by mohly pomoci
Loděnice vidí šance ve stavbě jezů na dolním úseku Labe, které by měly zajistit splavnost řeky, a tím i včasné dodávky. Odborníci z Ministerstva životního prostředí však poukazují na to, že šesti- až osmimiliardové investice státu do jezů by měly rizikovou návratnost. Ani Ministerstvo dopravy nevěří, že se jezy dostatečně vyplatí. O jejich stavbě se tak stále vedou diskuse.
Útlum odvětví vodní dopravy by mohl znamenat zánik 700 pracovních míst. Naopak při postavení jezů se předpokládá tvorba 323 nových míst. Kdyby se však tyto peníze daly do jiných oborů, přinesly by mnohem více užitku. Sami podnikatelé odhadují, že by v případě dobré splavnosti Labe zvýšili svoje výkony o třetinu až polovinu. To však je stále málo.
Vodní doprava se nyní podílí na objemu celkové přepravy v České republice pouze 0,3 procenta. Od roku 1995 klesla lodní doprava z 2,7 miliónu tun nákladu ročně na 0,7 miliónu tun.