V čem vězí problém s jezy?

Jezy na Labi zachrání skomírající lodní dopravu, říkají jedni. Nezachrání a ještě zničí posledních pár kilometrů přirozeného toku řeky, oponují druzí. Není těžké rozpoznat, že první pohled na věc reprezentují zejména rejdaři. Ten druhý zase nejrůznější ekologická a občanská sdružení. Každopádně spor o dva jezy v Malém Březně a Prostředním Žlebu na dolním Labi se vede s různou intenzitou už dvanáct let. Až dosud víceméně nerozhodně. Momentálně ovšem získávají navrch lodní dopravci. Do programového prohlášení nové vlády premiéra Grosse totiž pronikla velezajímavá věta: \"Vláda urychlí přípravu akce Zlepšení plavebních podmínek na dolním Labi.\" Všeobecně se tahle větička překládá jako podpora kabinetu jezy postavit, jiné alternativy v podstatě neexistují. A to i přes odpor ministerstva životního prostředí. Jeho argumentace se vedle ekologických škod opírá především o čísla: za jezy stát zaplatí zhruba sedm miliard korun a jejich ekonomická návratnost je více než nejistá. Rejdaři hovoří o čtyřicetikilometrovém úseku dolního Labe od Střekova po státní hranici jako o hrdlu lahve. Pokud by se uvolnilo, slibují si rostoucí zisky. Pravdou je, že doprava po vodě se často na dlouhé měsíce kvůli nízké hladině úplně zastaví a lodě rezivějí v přístavech. Jezy by totiž zajistily pro lodě ponor 140 centimetrů minimálně 345 dnů v roce a 220 centimetrů po 180 dnů v roce. Převážet zboží loděmi s nižším ponorem se nevyplatí. Rozhodnutí, zda stavět či nestavět, se nyní točí na právnických kudrlinkách. Pokud současné územní řízení stavbu nepovolí, může ministerstvo dopravy projekt obléknout do jiného kabátu a spustit nové. A při něm použít zákon, který platí od letoška. Ten dává vládě právo posoudit, zda je větší prioritou ochrana přírody anebo splavnost řeky. Pokud by spor dospěl až sem, je velmi pravděpodobné, že ochrana přírody by šla stranou. Zvlášť, když jezy vehementně prosazuje i vlivný náměstek ústeckého hejtmana Jaroslav Foldyna (ČSSD). Proti jezům ovšem stojí fakt, že německá strana podle zpráv ze zdejšího ministerstva životního prostředí koryto řeky prohlubovat nehodlá. A nové kolečko posuzování a případná výstavba by stejně trvaly několik let. Kdo ví, jestli by prodělečné rejdařské společnosti vůbec dokázaly tak dlouho přežít.

OBI

Zdroj: Instinkt