zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

CHKO Litovelské Pomoraví

06.09.2004
Příroda
CHKO Litovelské Pomoraví
V dnešním putování za chráněnými krajinnými oblastmi České republiky zavítáme do území, které se rozkládá mezi Mohelnicí a Olomoucí a je protknuto řekou Moravou, do Litovelského Pomoraví. CHKO Litovelské Pomoraví vznikla vyhláškou Ministerstva životního prostředí České republiky 29. 10. 1990 a v současné době má rozlohu 96 km 2 a zahrnuje 26 maloplošných zvláště chráněných území s celkovou rozlohou 1100 hektarů. Nejvyšším místem oblasti je s nadmořskou výškou 345 m masiv Doubravy a nejnižším místem s nadmořskou výškou 210 m řeka Morava. Tato chráněná oblast představuje komplex lužních lesů a mokřadních luk s tůněmi podél horní Moravy v úseku mezi městy Mohelnice a Olomouc a zasahuje do okresů Olomouc a Šumperk. Z geologického hlediska je CHKO tvořena téměř výhradně kvartérními (čtvrtohorními) sedimenty, především říčními sedimenty Moravy a jejích přítoků překryté spraší a sprašovými hlínami. Do území CHKO zasahuje i vrch Třesín, severovýchodní výběžek Drahanské vysočiny, budovaný spodnokarbonskými břidlicemi a drobami a zejména pak silně zkrasovělými devonskými vápenci. Vedle bohatých zdrojů pitné vody je Třesín významný především veřejnosti zpřístupněnými Mladečskými jeskyněmi s bohatými paleontologickými nálezy. Litovelské Pomoraví je jednou z mála oblastí s vodními a mokřadními biotopy a zachovalými lužními lesy. Osa území je tvořena silně a zajímavě meandrujícím a větvícím se korytem řeky Moravy s mnoha rameny a periodicky zaplavovanými tůněmi. V jižním cípu oblasti jsou soustředěny větší vodní plochy obklopené mokřadními loukami. Od obce Horky n. M. se táhne sz. směrem komplex lužních lesů a luk, od Litovle pak pokračuje další souvislý pás lužních porostů. V nejvlhčích partiích to jsou tzv. měkké luhy s topoly, vrbami a olšemi pokračující do sušších poloh jako tzv. luhy tvrdé, s kvalitními jasany, duby a olšemi. Ještě dále od toku jsou jilmové doubravy s olší nebo s lípou a habrové a bukové doubravy, poslední dochované v ČR, které jsou velmi cenným genofondem místní populace dřevin. Lesní i mokřadní vegetace je velmi bohatá. Ve větším množství se zde vyskytuje bledule jarní, mnoho druhů ostřic, úpolín evropský a četné druhy vstavačovitých. Bohatá je i květena vodních ploch a toků. Na zkrasovělém území v okolí Mladečských jeskyní jsou drobné stepi s teplomilnými druhy. Bohatství a rozmanitost nepřináší oblasti pouze flora, ale i fauna. Řeka Morava patří do parmového pásma, a proto se zde vyskytují kromě běžných druhů ryb i ryby vzácnější jako jelec proudník i tloušť, hrouzek, štika či úhoř. Žije zde také většina našich obojživelníků. Bohatá je i avifauna. Vzhledem k tomu, že Litovelské Pomoraví leží na důležité tahové linii, protahuje tady pravidelně až 170 druhů tažných ptáků a téměř 100 druhů zde pravidelně hnízdí. Kromě lovné zvěře se zde vyskytuje i reintrodukovaný a v současné době expandující bobr říční. Velké druhové bohatství měkkýšů a dalších bezobratlých se vyskytuje hlavně v trvale i periodicky zaplavovaných tůních (žábronožky, listonozi aj.).
Zdroj: Haló noviny

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
24
8. 2017
24-26.8.2017 - Veletrh, výstava
Japonsko
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
5
10. 2017
5.10.2017 - Seminář, školení
Kobra Údlice, s.r.o. Přečaply 100, Údlice - Přečaply
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
10
10. 2017
10.10.2017 - Seminář, školení
Brno
ZERA - Zemědělská a ekologická regionální agentura, o.s.
12
10. 2017
12.10.2017 - Seminář, školení
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí