zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

V Kroměříži využívají domovní odpad

06.09.2004
Odpady
V Kroměříži využívají domovní odpad
V kroměřížských Vážanech v 80. letech část vytěženého prostoru hliniště cihelny zavezli domovním odpadem. Důsledky pro životní prostředí byly téměř katastrofální.
Vážanská skládka v době svého uzavření obsahovala téměř sto tisíc tun převážně organického odpadu. Ten se však stal zdrojem tepla a energie.

Když se v roce 1995 město zapojilo do mezinárodního projektu Zdravé město, likvidace ekologické zátěže byla jedním z prvních úkolů, které si radnice stanovila. Plán rekultivace skládky zahrnoval i jímání a další využití bioplynu. Nejbližší kotelna na zemní plyn byla adaptována tak, aby mohla využívat i bioplyn. Později tam instalovali kogenerační jednotku, která pomocí bioplynu vyrábí elektrickou energii.

"Abychom vůbec mohli kotelnu postavit, bylo nejprve třeba těleso skládky přetěžit do vypouklého tvaru a povrch zaizolovat vrstvou nepropustného hutněného jílu tak, aby sem neprosakovala dešťová voda. Tvorbu bioplynu jsme uměle podpořili provlhčováním. Skládka byla vybavena několika vrty v takové vzdálenosti, aby se jimi mohl bioplyn čerpat v celém tělese skládky," přibližuje počáteční úpravy skládky nutné k vybudování kotelny Ing. Petr Vodák z odboru životního prostředí Městského úřadu v Kroměříži.

Pro vývoj bioplynu je kromě dostatku organické hmoty a nepřítomnosti kyslíku ve skládkovém tělese důležitá také voda. Proto byla u každého vrtu vybudována zavlažovací studna, do které se čerpá výluhová voda. Tím je koloběh vnitřních vod skládky bezpečně uzavřen a riziko dalšího znečišťování okolí je minimální. Z vrtů se plyn odčerpává do kotelny, kde jsou v současné době dva kotle na zemní plyn, třetí je upraven na spalování bioplynu. Zatímco v topném období je třeba při výrobě tepla a teplé užitkové vody vypomáhat i zemním plynem, v létě díky dobrému uvolňování bioplynu žádná podpora není nutná. Jak uvedl vedoucí tepelného hospodářství Zdeněk Řezáč ze Správy majetku města Kroměříže, povinné měření emisí v kotelně probíhá jednou za čtyři roky. Naměřené hodnoty jsou dlouhodobě hluboko pod povoleným limitem.

První etapa realizace projektu, tj. pořízení technologie a odplynění Vážan, si vyžádala investici 10,5 mil. Kč. Druhá fáze - rozšíření technologie na další skládku - vyšla na 1,5 mil. Kč. Projekt finančně podpořil Státní fond životního prostředí (SFŽP), který městu poskytnul 100% dotaci na projektovou dokumentaci, 40% dotaci na realizaci stavby a bezúročnou půjčku v hodnotě 40 % celkových nákladů projektu s dobou splatnosti 7 let. Podle Zdeňka Řezáče se již všechny počáteční investice vrátily.

I když výkon kotle na bioplyn je závislý na procentickém obsahu bioplynu, takže kolísá, oproti kotelnám, ve kterých se využívá výhradně zemní plyn, je provoz na bioplyn úspornější. V současné době ohřívá bioplyn v Kroměříži užitkovou vodu pro Dům s pečovatelskou službou a 131 domácností ze sídliště Zachar. Podle Ing. Petra Vodáka je ale kapacita kotle ještě vyšší a v budoucnu by mohl teplem zásobovat až 600 domácností.

Ukázalo se, že postup, který byl použit při odplynění skládky v místní části Vážany, lze uplatnit v rozdílných podmínkách. "Vážanský" systém čerpání bioplynu nyní funguje také na Zacharské skládce domovního odpadu, která se nachází na opačném konci těžebního prostoru. Oproti staré skládce, kde bylo třeba vývoj bioplynu vyprovokovat zavlhčováním, Zacharská skládka (izolovaná s řízeným provozem) vyvíjela plyn okamžitě a lépe. Než se vyčerpá kapacita staré skládky a zůstane připojen pouze nový zdroj, čerpá se bioplyn souběžně z obou skládek.

Za největší úspěch při využívání bioplynu však Zdeněk Řezáč považuje zprovoznění kogenerační jednotky PK5 na výrobu elektrické energie v roce 2002. Finanční náklady ve výši 580 tisíc korun byly plně pokryty z reinvestic. Kogenerační jednotka v blízkosti Zacharské skládky je energeticky samozásobitelná. "Elektřina vzniklá z bioplynu pokrývá nejen energetické potřeby kogenerační jednotky a kotelny, ale jako jedna z mála organizací si můžeme dovolit přebytky prodávat do rozvodné sítě.. Roční přínos z prodeje je 100 tisíc Kč," dodává Zdeněk Řezáč.

AUTOR: Markéta Židlická




Kontakt pro dotazy o projektu

Zdeněk Řezáč, vedoucí tepelného hospodářství, Správa majetku města Kroměříže, Malý Val 1552, 767 01 Kroměříž, tel.: 573 339 304.

Finanční podporu na podobné projekty mohou dnes obce žádat u SFŽP, například v programu Investiční podpora výstavby zařízení pro společnou výrobu tepla a elektrické energie z biomasy a z bioplynu. Fond poskytuje nepodnikatelským subjektům podporu ve výši až 70 % nákladů, přitom 40 % činí dotace a 30 % bezúročná půjčka s max. dobou splatnosti 12 let. Informace o dalších možnostech podpory SFŽP jsou na www.sfzp.cz v rubrice Národní programy SFŽP (kapitola Směrnice a přílohy, přílohy 2. 2004).
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat