Jsou čeští zelení za křižovatkou? Snad

Na víkendovém sjezdu Strany zelených v Olomouci šlo o každý hlas - sešly se zde dvě téměř stejně početné skupiny příznivců a odpůrců dosavadního vedení, v jehož čele stojí půldruhého roku bývalý ředitel Hnutí Duha a známý odpůrce jaderné energetiky Jan Beránek. Proti němu kandidoval na předsedu strany šéf občanského sdružení Oživení a bývalý kandidát na pražského primátora Petr Štěpánek a v tandemu s ním na funkci v předsednictví i exministr životního prostředí z Tošovského vlády Martin Bursík.

Plichta druhého dne

Po prvním dnu sjezdu se zdálo, že prohráli. Beránek získal v přímém souboji sto jedna hlasů oproti Štěpánkovým dvaadevadesáti. Nebylo to však všechno, protože ve hře bylo další pět míst v sedmičlenném předsednictvu. Dvoudenní úmorná hlasovací bitva obou táborů protkaná projevy laděnými víc emotivně než definitivně a věcně přinesla své výsledky až na konci druhého dne, v neděli večer.
První místopředsedkyní strany se stala Dana Kuchtová, známá svou aktivitou ze sdružení Jihočeské matky, Petr Štěpánek získal významný post místopředsedy pro zahraniční vztahy. Právě ty byly v posledních měsících, zejména s evropskými Zelenými, vážně narušeny. Obavy části straníků z nástupu Martina Bursíka a snaha odsunout jej mimo střed dění byly konfrontovány s vůlí delegátů, kteří se vyslovili v jeho prospěch. Stal se tak významnou posilou týmu, jenž stranu povede. Jeho cílem je prosadit téma životního prostředí jako téma politické.
Tito lidé, ale i další, méně známí členové předsednictva deklarovali vůli po dohodě a spolupráci.
Zelení ji budou potřebovat, protože jejich stranická kasa je po zaplacení dluhů, jež z minulosti zdědili, téměř na dně. Chtějí české politické prostředí oslovit konzistentní politikou, která má dva hlavní nosníky: starost o kvalitu životního prostředí a o lidská práva.

Na parlament!

Štěpánek s Bursíkem oslovili sjezd podobným sloganem jako kdysi Zeman sociální demokracii: za dva roky vstoupíme do parlamentu hlavním vchodem. K tomu ovšem musí současná Strana zelených udělat spoustu kroků. Zelení nechtějí kopírovat cestu Unie svobody; akcentují rozšiřování členské základny a plošné dobudování sítě stranických organizací. Jsou ve výhodě, protože velká část aktivistů, včetně členů předsednictva, začínala v neziskových organizacích či v nich paralelně funguje. Strana zelených se o ně chce nadále opírat, podporovat je, a současně z nich čerpat jak podporu, tak "lidské zdroje".
Zelení přicházejí s požadavky na ekologizaci dopravy (např. rozšiřování integrované dopravy do krajů, omezení kamionové dopravy), ale chtějí nastolit například i témata spotřebitelská, jakými jsou výše poplatků v bankách, předražené internetové připojení či cena telefonních služeb. V neposlední řadě chtějí přiškrtit korupci, a to podobným stylem, jakým to dělal Petr Štěpánek v dresu Oživení na pražské radnici. K tomu by mělo přispět i rozšiřování etických kodexů zastupitelů či úřadů.
Samostatným a velmi vážným tématem je i záměr prosazovat ve větší míře stavbu hospiců.
Se zajímavým nápadem přišel před senátními volbami novinář Jaromír Štětina, který bude za Stranu zelených kandidovat v jednom z pražských obvodů. Vychází z toho, že Česko nemůže k boji proti terorismu přispět významně vojensky, může tak však učinit pomocí operativní diplomacie. Štětina, který poznal v řadě případů vedoucí aktéry obou bojujících stran, hodlá v případě svého vítězství na půdě Senátu iniciovat vznik malé skupinky, která by hasila konflikty pokud možno ještě předtím, než se nenapravitelně rozhoří. Je zřejmé, že by případný úspěch takové aktivity prospěl pověsti neoblíbené parlamentní komory mnohem více než součet většiny dosavadních cest ctihodného sboru.

Zkouška ohněm

Poslední desítky minut víkendového sjezdu zelených byly poznamenány poznáním, k němuž většina předtím rozhádaných delegátů došla: neobejdeme se jeden bez druhého. Musíme spolupracovat, ne pracovat proti sobě. Nezbývá než se rozloučit s emocemi a extrémy, být věcní, nicméně úporní ve smyslu dosažení cílů.
Nikdo z nich nečekal zázrak. Zákopy byly hluboké, sekery příliš ostré. Malý se ale přece stal, postavily se mosty, ostří se otupila. Většina odjížděla s ostražitým optimismem. Uvidíme, zda jim v příštích měsících vydrží. Zkouška ohněm se blíží a jejich soupeři rozhodně nestojí o to, aby se s nimi museli dělit.