zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Na tepelná čerpadla radnice slyší

16.09.2004
Obecné
Na tepelná čerpadla radnice slyší
Není tajemstvím, že z energetických alternativ se u zastupitelstev obcí těší rostoucímu zájmu zejména tepelná čerpadla. Na námitky části ekologů, že "o až tak ekologické vytápění nejde", na radnicích však obvykle příliš nedají..
Že čerpadla k provozu potřebují elektřinu a topit touto nejušlechtilejší formou energie je hříšné? A že vzhledem k účinnosti výroby elektřiny v tepelných elektrárnách i faktu, že čerpadla vyrobí "jen" třikrát až čtyřikrát víc tepelné energie, než spotřebují elektřiny, postrádá jejich užití vlastně ekologický smysl? Obce však při využití tepelných čerpadel láká spíše čisté ovzduší bez starostí o palivo, stejně jako komfort daný minimální obsluhou... A tak se mezi stovkami instalací, které u nás ročně přibývají (Asociace pro využití tepelných čerpadel loni jejich počet odhadovala na zhruba 1500), už objevuje více těch, které mají zajistit na komunální úrovni vytápění - a chcete-li i energetické úspory, u budov v péči obce či města.

V Borové Ladě na Prachaticku si tak vytápějí radnici, mateřskou školu a čtyři bytovky a dokazují využitelnost této technologie i v extrémních zimních podmínkách. Ve Štěchovicích u Prahy přes úder povodně přece jen na tepelná čerpadla napojili základní a mateřskou školu i Dům s pečovatelskou službou. Ve Skutči se tímto způsobem postarali o domov důchodců a ohřívají vodu v bazénu pro veřejnost. Také Bystřice u Benešova zvolila tepelná čerpadla pro vytápění školy, v Litoměřicích pro vyhřívání bazénu a v plánu tam mají i netradiční využití historických studní na náměstí pro vytápění radnice. Na Státním fondu životního prostředí by mohli vyprávět o řadě dalších žadatelů z minulosti i žhavé přítomnosti.

Spíše než pátrání po přesnějších počtech komunálně využitých čerpadel je však pro případné zájemce jistě podnětnější zamyslet se nad Státním fondem životního prostředí snižovanou výší podpor i nad názorem z kuloárů Ministerstva životního prostředí, že koneckonců resort měl za cíl tuto alternativu pouze nastartovat, a nikoli ji stále podporovat.

A prostá rada všem, kdo by opravdu bez otálení chtěli s čerpadly začít? Zevrubně prostudujte ekonomickou i energetickou efektivnost některého z uskutečněných projektů, kde se dlouhodoběji sledují přesná data (například právě v Borové Ladě - viz tabulka). Seznamte se pro inspiraci i zpřesnění svých požadavků alespoň letmo se zmíněnými projekty a raději se širší paletou našich i třeba zahraničních instalací (na 40 jich kupříkladu slovem, obrázky i videoexkurzemi představuje CD s názvem "Tepelná čerpadla - energetický hit doby!?" občanského sdružení Liga ekologických alternativ, www.lea.ecn.cz). Poté zadejte poctivý energetický audit, a ukáže-li se efektivnost investice, pusťte se do (většinou obludně zdlouhavé a ubíjející) byrokratické dotační mašinérie, která však nakonec přece jen stojí za to.

Neveklovská čerpadla - unikát "natřetí"

Velký školní areál v Neveklově na Benešovsku je nový, postavený před pěti lety a celý jej vytápějí čtyři tepelná čerpadla značky Ochsner. "Jde u nás o unikát nejen rozsahem instalace," říká Ing. Karel Kodiš ze společnosti Geoterm, která je dodala. Jedno vytápí základní, druhé střední školu, třetí internát a čtvrté tělocvičnu a jídelnu.

Jako záložní zdroj tam používají propan-butan. Čerpadla jsou v provozu po dobu během školního roku, kdy slouží i k ohřevu teplé vody. Využívá se výhodný tarif platný 20 hodin denně, ve špičkách se čerpadla vypínají. Výroba 1 GJ tam v roce 2003 i s plynem stála pouze 150 Kč (jen z čerpadel by vyšla na 90 Kč).

Největší je tepelné čerpadlo o výkonu 160 až 170 kW pro základní školu se čtyřmi stovkami žáků. Teplo se odebírá z 28 vrtů 150 metrů hlubokých. Zatímco ostatní čerpadla pracovala od počátku bez problémů, toto zprvu občas stálo, což při topení propan-butanem přišlo na dost peněz. Po výměně vadných těsnění však čerpadlo už běží bez problémů. Školník, který má čerpadla na starosti, by prý zpočátku uvítal podrobnější vyškolení v jeho obsluze. Inženýr Kodiš však namítá: "Školení byla. Čerpadlo však musí fungovat bez lidského zásahu." Ovšem jinak si topič libuje: "Proti kotelně na hnědé uhlí, kde jsem pracoval dříve, je tohle malý zázrak!"

Za další karambol už čerpadlo nemohlo. Při vichřici rozvodné závody neustále zapínaly a vypínaly dodávky elektrického proudu. Čerpadlo proto stále startovalo, až mu shořel elektromotor.

Další čerpadlo o výkonu 130 kW zásobuje teplem a teplou vodou tělocvičnu a jídelnu. Pracuje při provozní teplotě 55 °C. Do přibližně minus 6 °C vytápí budovy samo. Pak i zde musí s dotápěním pomoci kotel na propan-butan. V tělocvičně a jídelně osazovali čerpadlo o rok později než ve škole, z potíží se poučili a vše se obešlo bez závad, stejně jako u zbylých dvou.

Celý projekt vyšel na částku kolem 20 miliónů korun. Z toho 6,5 miliónu stály vrty (je jich 65), zbytek vlastní agregáty s příslušenstvím. Instalace je ojedinělá i tím, že na ni vůbec nepřispíval Státní fond životního prostředí (akci hradilo Ministerstvo školství s německými partnery) a do třetice také tím, že škola leží přímo na rozhraní středočeského plutonu, a tak se vrty musely dělat ve zcela odlišných horninách - část v granitech, část v břidlicích.

Energetické efekty vytápění tepelnými čerpadly v Borové Ladě

Objekt Původní Předpokládaná Skutečně Skutečná

spotřeba energie spotřeba podle auditu naměřená spotřeba úspora energie

Obecní úřad 72 MVh 30,1 MWh 22,5 MWh 69 %

Mateřská škola 185 MWh 35,8 MWh neměřeno 81 %

Bytové domy 483 MWh 80,1 MWh 78,4 MWh 84 %
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí