Hnojiva ohrožují štít Země
Pavel Jégl
Praha Ozonová vrstva, která chrání Zemi před ultrafialovým zářením vyvolávajícím
rakovinu kůže i záněty očí, je v ohrožení. Vyrostl jí nový nepřítel -
metylbromid. Z této látky k výrobě hnojiv se uvolňuje bromin. A ten požírá
ozonovou vrstvu šedesátkrát rychleji než freony používané do ledniček,
klimatizace a sprejů, které až donedávna byly hlavní příčinou oslabování
ochranného štítu planety. Vědci před brominem varovali v předvečer 17. výročí
podpisu Montrealského protokolu, který připadá na dnešek. Protokol omezuje
výrobu chemikálií poškozujících ozonovou vrstvu. Experti na ovzduší upozornili,
že některé země, mezi nimi Spojené státy, Francie, Británie a Japonsko, tlačí na
zmírnění kvót pro použití metylbromidu. " Je to poprvé, co někdo žádá zastavení
snižování a naopak chce zvýšit výrobu látek, které mají být podle dřívějších
dohod vyloučeny," řekl britské stanici BBC David Doniger z amerického Výboru na
ochranu přírodních zdrojů. Tlak na uvolnění Montrealského protokolu se objevuje
v době, kdy se zastavil růst ozonové díry, tedy oblasti, kde je ozon nebezpečně
rozředěn. Díra přitom dosáhla obludných rozměrů. Loni nad Antarktidou zabírala
plochu celých 24 milionů kilometrů čtverečních, to je dvojnásobek rozlohy Číny.
Nedostatek ozonu v horních vrstvách zemské atmosféry však nesužuje jen jižní
polokouli, ale i oblast na sever od rovníku. Také nad Evropou je ozon povážlivě
rozředěn. " Ozonová vrstva se v zimě ztenčuje tak, že by sotva zvládla sopečný
výbuch," varoval v rozhovoru pro agenturu Reuters výzkumník Greenpeace Jeremy
Leggett. Sopečné výbuchy ozon poškozují. Erupce Etny by proto ozonovou slupku
oslabenou chemikáliemi roztrhala. Vědci odhadli, že odbourávání freonů matce
přírodě zabere pět až sedm desítek let. Pak by ozonové díry měly patřit
minulosti. Pokud však Američané a jejich spojenci prosadí svou, bude vše jinak.
Pavel Jégl
Praha Ozonová vrstva, která chrání Zemi před ultrafialovým zářením vyvolávajícím rakovinu kůže i záněty očí, je v ohrožení. Vyrostl jí nový nepřítel - metylbromid. Z této látky k výrobě hnojiv se uvolňuje bromin. A ten požírá ozonovou vrstvu šedesátkrát rychleji než freony používané do ledniček, klimatizace a sprejů, které až donedávna byly hlavní příčinou oslabování ochranného štítu planety. Vědci před brominem varovali v předvečer 17. výročí podpisu Montrealského protokolu, který připadá na dnešek. Protokol omezuje výrobu chemikálií poškozujících ozonovou vrstvu. Experti na ovzduší upozornili, že některé země, mezi nimi Spojené státy, Francie, Británie a Japonsko, tlačí na zmírnění kvót pro použití metylbromidu. " Je to poprvé, co někdo žádá zastavení snižování a naopak chce zvýšit výrobu látek, které mají být podle dřívějších dohod vyloučeny," řekl britské stanici BBC David Doniger z amerického Výboru na ochranu přírodních zdrojů. Tlak na uvolnění Montrealského protokolu se objevuje v době, kdy se zastavil růst ozonové díry, tedy oblasti, kde je ozon nebezpečně rozředěn. Díra přitom dosáhla obludných rozměrů. Loni nad Antarktidou zabírala plochu celých 24 milionů kilometrů čtverečních, to je dvojnásobek rozlohy Číny. Nedostatek ozonu v horních vrstvách zemské atmosféry však nesužuje jen jižní polokouli, ale i oblast na sever od rovníku. Také nad Evropou je ozon povážlivě rozředěn. " Ozonová vrstva se v zimě ztenčuje tak, že by sotva zvládla sopečný výbuch," varoval v rozhovoru pro agenturu Reuters výzkumník Greenpeace Jeremy Leggett. Sopečné výbuchy ozon poškozují. Erupce Etny by proto ozonovou slupku oslabenou chemikáliemi roztrhala. Vědci odhadli, že odbourávání freonů matce přírodě zabere pět až sedm desítek let. Pak by ozonové díry měly patřit minulosti. Pokud však Američané a jejich spojenci prosadí svou, bude vše jinak.
Praha Ozonová vrstva, která chrání Zemi před ultrafialovým zářením vyvolávajícím rakovinu kůže i záněty očí, je v ohrožení. Vyrostl jí nový nepřítel - metylbromid. Z této látky k výrobě hnojiv se uvolňuje bromin. A ten požírá ozonovou vrstvu šedesátkrát rychleji než freony používané do ledniček, klimatizace a sprejů, které až donedávna byly hlavní příčinou oslabování ochranného štítu planety. Vědci před brominem varovali v předvečer 17. výročí podpisu Montrealského protokolu, který připadá na dnešek. Protokol omezuje výrobu chemikálií poškozujících ozonovou vrstvu. Experti na ovzduší upozornili, že některé země, mezi nimi Spojené státy, Francie, Británie a Japonsko, tlačí na zmírnění kvót pro použití metylbromidu. " Je to poprvé, co někdo žádá zastavení snižování a naopak chce zvýšit výrobu látek, které mají být podle dřívějších dohod vyloučeny," řekl britské stanici BBC David Doniger z amerického Výboru na ochranu přírodních zdrojů. Tlak na uvolnění Montrealského protokolu se objevuje v době, kdy se zastavil růst ozonové díry, tedy oblasti, kde je ozon nebezpečně rozředěn. Díra přitom dosáhla obludných rozměrů. Loni nad Antarktidou zabírala plochu celých 24 milionů kilometrů čtverečních, to je dvojnásobek rozlohy Číny. Nedostatek ozonu v horních vrstvách zemské atmosféry však nesužuje jen jižní polokouli, ale i oblast na sever od rovníku. Také nad Evropou je ozon povážlivě rozředěn. " Ozonová vrstva se v zimě ztenčuje tak, že by sotva zvládla sopečný výbuch," varoval v rozhovoru pro agenturu Reuters výzkumník Greenpeace Jeremy Leggett. Sopečné výbuchy ozon poškozují. Erupce Etny by proto ozonovou slupku oslabenou chemikáliemi roztrhala. Vědci odhadli, že odbourávání freonů matce přírodě zabere pět až sedm desítek let. Pak by ozonové díry měly patřit minulosti. Pokud však Američané a jejich spojenci prosadí svou, bude vše jinak.
Sdílet článek na sociálních sítích
