Krátce - různé

K perspektivním oborům v Německu patří technika a technologie na ochranu životního prostředí, obnovitelné zdroje energie, čističky odpadních vod.
Německý trh strojírenské techniky a technologie pro tuto oblast představuje zhruba 3 mld. eur ročně. V roce 2003 činil podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě primárních zdrojů 3,1, přičemž strategickým cílem spolkové vlády je tento podíl do roku 2010 zdvojnásobit.
V průběhu příštích let se navíc počítá s rozsáhlými investicemi do životního prostředí a využívání obnovitelných zdrojů energie.

ÚSTÍ NAD LABEM - O vodohospodářských projektech za 918 miliónů korun jednala pracovní skupina pro výběr projektů ke kofinancování z Fondu soudržnosti a Strukturálních fondů i dotačních programů Evropské unie. Jednání vedl předseda pracovní skupiny, náměstek hejtmana Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna (ČSSD).
"Například finanční náročnost záměru projektu Dolní Labe, který předkládá Severočeská vodárenská společnost, se pohybuje kolem 800 miliónů korun," uvedl Foldyna.
"Jedná se také o vybudování kanalizace v obcích Černoušek, Ctiněves, Ledčice a dále o výstavbu kanalizace a čistírny odpadních vod pro Hořany, Zbrašín a Senkov, včetně vybudování skupinového vodovodu v těchto obcích," upřesnil náměstek. Náklady jsou vyčísleny na 128 miliónů korun, přičemž evropská dotace představuje 93 milióny.
"Tyto vodohospodářské projekty představují, vedle projektů na Šluknovsku v hodnotě téměř jedné miliardy korun, další finanční prostředky, které zlepší v Ústeckém kraji životní prostředí a navíc dají šanci získat práci stovkám lidí," konstatoval Foldyna.

Rybniště (mko) - Mělo jít o laciné ekologické vytápění, ale přišel opak - jeho ceny se zvyšují o šestinu. O tolik více zaplatí v následující topné sezoně lidé v Rybništi na Šluknovsku, kteří jsou napojeni na obecní kotelnu, v níž se topí biomasou. "Musíme zdražit ze současných 240 korun za gigajoule na 280 korun. Obec již více doplácet na ztráty kotelny nemůže," vysvětluje starosta Bohumil Dvořáček. Kotelnu na biomasu postavila obec před dvěma lety. Na projekt za 22,6 milionu korun dostala 18 milionů od Státního fondu životního prostředí. Kotelna vytápí tři desítky domů, mezi nimi školu, pečovatelský dům, obchod a restauraci. U toho ale asi skončí. Starosta Dvořáček přiznává, že několik domů se v poslední době od kotelny odpojilo. "Jde o čtyři domy, doufám, že jich nebude více," říká Dvořáček. Každý z domů má ve sklepě i kotel na kombinovaná paliva a přejít na uhlí či dřevo tak pro jejich obyvatele není problémem. Jinou volbu lidé v Rybništi nemají, protože plyn obec nemá zavedený. Kolik letos doplatí na provoz kotelny, spalující piliny z nedaleké pily, si Dvořáček netroufá odhadnout. Na předběžný účet se radnice chystá na počátku října. Podle informací MF DNES se částka bude zřejmě pohybovat mezi sto až dvěma sty tisíci korun.

POKUD NEBUDE SKLAD V TEMELÍNĚ, VYHOŘELÉ PALIVO SKONČÍ NA ŽĎÁRSKU
Společnost ČEZ chystá stavbu meziskladu na vyhořelé jaderné palivo v Jaderné elektrárně Temelín. Pokud by nezískala potřebná povolení, palivo se bude zřejmě ukládat ve štole Skalka na Žďársku. "Vliv plánovaného meziskladu v Temelíně na životní prostředí se nyní posuzuje na mezinárodní úrovni. Teprve pak se investor může ucházet o stavební povolení," řekl včera mluvčí ČEZ Petr Spilka. "Je skutečně zapotřebí, aby v příštím roce bylo víceméně rozhodnuto, kde se bude stavět," řekl premiér Stanislav Gross, který si přijel prohlédnout jediný mezisklad u jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku. Jak dopadne projednávání projektu v Temelíně, nechtěl předjímat. "Doufám, že tam žádná skutečná rizika nejsou a nebude důvod investici bránit," řekl.

Akciová společnost PSP Engineering, která převzala výrobu po zkrachovalých Přerovských strojírnách, uzavřela v těchto dnech kontrakt na rekonstrukci pecní linky ve slovenské firmě Považská cementáreň Ladce. Práce na zařízení cementárny, jejichž cílem je rozšířit palivovou základnu o alternativní zdroje energie, dokončí společnost do března 2005. Mluvčí firmy Luděk Fešar však nesdělil hodnotu zakázky. "Je to jeden z větších kontraktů," uvedl jen.

František Špaček z Výzkumného ústavu pro hnědé uhlí uvádí (Polopravdy o emisích, HN 16. září) nekorektní srovnání příspěvku zemí ke globálním změnám podnebí. Pokud jde o ČR, nejpodrobnějším propočtem pro uváděný rok 2001 je národní emisní inventura Českého hydrometeorologického ústavu. V tabulkách zjistíme, že jsme tehdy způsobovali 12,45 tuny emisí oxidu uhličitého na obyvatele. Data za stejný rok pro další země obsahuje zpráva Evropské agentury pro životní prostředí: Estonsko 12,31 tuny, Finsko 12,04 tuny, Belgie 12,39 tuny, Lucembursko 12,31 tuny, Irsko 11,56 tuny. Tyto země tedy způsobují menší znečištění než my, ne stejné či větší. Debata, zda za rekordmana označit toho, kdo se umístil první, nebo zda titul svorně zaslouží několik zemí, je slovíčkaření. Vláda musí začít se snižováním exhalací.
AUTOR: Vojtěch Kotecký, Hnutí DUHA

O stavbě dálnice přes Vizovické vrchy
Víme, že tato propojka mezi regionem a Slovenskem je nutná. Myslíme si ale, že je nezbytné vše řešit koncepčně. I Slováci mají o tom jiné představy. Řešení by podle nás mělo být náročnější. Silnice totiž prochází mimořádným hodnotným přírodním prostorem. Přejezd hřebenem Vizovických vrchů je asi racionálnější, ale ekologičtější by bylo více tunelů. Například ve Švýcarsku s tím mají bohaté zkušenosti. Jsme přesvědčeni, že cesta by měla být i daleko více zapuštěna do terénu. Výstavba silnice je totiž právě v oblasti, o kterou by se měl vést daleko větší boj. Ekologie by zde měla mít prioritu.