Haiti napočítalo přes tisíc obětí, hurikán teď míří na Floridu

Hurikánem postižené Haiti napočítalo do včerejška už přes tisíc mrtvých. Vědci se přou: může za podobné katastrofy globální oteplování, nebo jsou na vině přirozené klimatické vlivy? Ať už si odpovídají jakkoli, v předpovědi se shodují. Hurikánů se lidstvo v příštích několika letech nezbaví, spíše naopak.
Na Haiti se stále pohřešuje asi tisíc lidí. Z toho je zřejmé, že počet obětí smršti Jeanne ještě vzroste. Ti, kteří přežili, živoří většinou bez pitné vody, potravin a elektřiny. "Pijeme jen vodu, v níž předtím umírali lidé," řekl britskému listu Scotsman jeden z postižených.
Hurikán Jeanne navíc znovu sbírá sílu a již v neděli může podle meteorologů zasáhnout Floridu a Bahamy. Obyvatelé USA se včera začali připravovat na další evakuaci. Na Floridě letos řádily již tři velké hurikány, což se naposledy stalo před čtyřiceti lety..
"Jak se svět otepluje, očekáváme více tropických hurikánů a cyklónů, s ještě větší intenzitou," řekl agentuře Inter Press Service profesor biologické oceánografie James McCarthy z Harvardovy univerzity v USA. "Voda ve velkých částech světových oceánů se blíží sedmadvaceti stupňům Celsia, a riziko velkých bouří tak roste."
Když totiž voda dosáhne vyšší teploty, více se jí odpařuje a tvoří tropické cyklóny, tvrdí McCarthy. S tím souhlasí i další vědci.
"Globální oteplování vytváří podmínky, které nahrávají stále silnějším hurikánům," uvedl Kevin Trenberth z Národního centra pro atmosférický výzkum v Coloradu.
S teorií populární v médiích ale nesouhlasí zdaleka všichni. Jiní vědci tvrdí, že vlna hurikánů vznikla především vlivem dlouhodobých cyklů ovlivňujících oceán i atmosféru. Atlantik se nyní nachází uprostřed dlouhé fáze příznivé vzniku hurikánů. To, že v minulých letech nebyly škody tak vysoké, je podle nich pouze šťastná náhoda. "Nepochybně uvidíme v příštích dvaceti letech více škod než v těch uplynulých," řekl časopisu Christian Science Monitor meteorolog Gerald Bell.
Síla hurikánů navíc podle amerických vědců v posledních padesáti letech poměrně výrazně poklesla. To ale neznamená, že by způsobovaly menší škody.
I když klimatologové dokáží hurikány předvídat mnohem lépe než v minulosti, představují stále větší nebezpečí. Pobřežní oblasti se totiž čím dál více zalidňují. Žije tam dvojnásobný počet obyvatel než před třiceti lety a škody v porovnání s minulostí vzrostly až pětinásobně.
Hurikány Ivan a Frances, které zasáhly na začátku září některé americké státy, stály podle pojišťovacích společností tři až šest miliard dolarů. Srpnový hurikán Charley způsobil škody asi za 6,5 miliardy dolarů. Negativně se odrazily na cenách ropy, "dusily" trh s komoditami a zvedly ceny zajištění.
Na Haiti ještě nebyly škody přesně vyčísleny. Pro nejchudší zemi na západní polokouli ale každopádně bude mnohem těžší vyrovnat se s následky než pro USA. Již před hurikánem zde totiž žilo 80 procent lidí pod hranicí absolutní chudoby.
Evropská unie v úterý oznámila, že Haiti pošle 1,8 miliónu dolarů okamžité pomoci, pomoc nabídlo i americké velvyslanectví.