zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Petice “Budoucnost bez jedů” v České Lípě

30.09.2004
Chemické látky
Petice “Budoucnost bez jedů” v České Lípě

ČESKÁ LÍPA – Informační stánek sdružení Arnika, na kterém bude možné podpořit petici “Budoucnost bez jedů – II”, se objeví po dva dny v České Lípě. 29. a 30. září jej v centru města od 11,30 do 16,30 zřídí dobrovolníci děčínské pobočky sdružení Arnika.

Petice “Budoucnost bez jedů – II” si klade za cíl prosazení nové účinné chemické legislativy v rámci Evropské unie (REACH), svobodný přístup veřejnosti k informacím o toxických látkách, náhradu nebezpečných materiálů a stop únikům toxických látek. Do dnešního dne ji podepsalo přes 2500 lidí včetně několika známých osobností. Svůj podpis připojila například senátorka za Přerov RNDr. Jitka Seitlová, brněnský hudebník Petr Váša, duo Sester Steinových či vysokoškolský pedagog doc. Dr. JUDr. Jan Hejda z FM VŠE v Jindřichově Hradci. Petici podporují také starostové a zastupitelé některých obcí.

Naplnění požadavků celostátní petice Arniky Budoucnost bez jedů pomůže řešit zatížení toxickými látkami i v Libereckém kraji a v českolipském okrese. “Na nedostatečně zabezpečených skládkách v kraji totiž skončila část popílku s vysokým obsahem dioxinů (1) z liberecké spalovny komunálních odpadů. Spalovna Termizo Liberec nyní směs popílku a strusky nabízí jako materiál ke stavbě cyklostezek, což lze označit za hazardování se životním prostředím. V Libereckém kraji jsou stále také ještě přítomny transformátory anebo kondenzátory obsahující polychlorované bifenyly (PCB)(2),” přiblížil vztah petice k Libereckému kraji RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů.

“V Liberci byly z látek, kterým je věnována naše petici i Stockholmská úmluva, opakovaně zjištěny v ovzduší dioxiny a polychlorované bifenyly. Sdružení Arnika pak také v roce 2002 zveřejnilo výsledky měření dioxinů a PCB v pstruhovi z Lužické Nisy a ve vzorku půdy z Liberce. Přestože nešlo o nejvyšší hodnoty zjištěné v České republice, byly to dostatečně vysoké koncentrace,” doplnil Petrlík.

Zbavovat Zemi toxického znečištění pomáhají například mezinárodní úmluvy, které omezují anebo dokonce zakazují použití určitých toxických látek (například Stockholmská úmluva) (3). Na trh jsou však uváděny stále další látky, které jsou pro životní prostředí hrozbou srovnatelnou s dnes již zakázanými PCB. Arnika prostřednictvím výstavy navrhuje jako řešení tohoto problému přijetí dostatečně přísných požadavků na testování chemických látek před jejich uvedením na trh. To by mohla zavést nová chemická politika Evropské unie nazývaná zkratkou REACH.

Poznámky:

(1)     Dioxiny jsou vysoce toxické látky nebezpečné již ve stopových koncentracích. Kumulují se v živočišných tukových tkáních. Jejich koncentraci v životním prostředí zvyšují i drobné prachové částice. Dlouhodobé působení dioxinů a PCB vede k poškození imunitního a nervového systému, dále ke změnám endokrinního systému (zejména štítné žlázy) a reprodukčních funkcí. Některé studie prokázaly také jejich vliv na snížení inteligence, snížení schopnosti soustředění a vliv na chování (hyperaktivita u dětí). Jsou to látky, které se dlouhodobě kumulují v těle. (zdroj: webové stránky Státního zdravotního ústavu – www.chpr.szu.cz - “Dioxiny v potravinách”)

(2)     Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Jsou to velice stabilní chlororganické látky. Nerozpouštějí se ve vodě, zato se vážou na tuky. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Dokonce i do rtěnek. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtějšími látkami v odpadech. V již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přicházeli pravidelně do styku s vysokými koncentracemi PCB onemocněli tzv. chlorakné, dysfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.

Stockholmská úmluva – mezinárodní dohoda, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Úmluva vstoupila v platnost dne 17. května 2004.  K 28. 9. 2004 ji ratifikovalo již 77 států. ČR tuto mezinárodní dohodu ratifikovala dne 6. srpna 2002. Jakých problémů se týká konkrétně v České republice lze nalézt například v článku na webových stránkách Arniky: www.arnika.org Český překlad tiskové zprávy UNEPu ke vstupu úmluvy v platnost najdete na této internetové adrese: www.arnika.org
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
28
11. 2017
28.11.2017 - Seminář, školení
Praha
9
12. 2017
9-10.12.2017 - Seminář, školení
Brno
ABF
8
2. 2018
8-10.2.2018 - Veletrh, výstava
Praha
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí