Úřady vymýšlejí finty, jak tutlat informace
Starosta Domamil na Vysočině Radek Menčík ví, jak vyběhnout s občany, kteří
chtějí vědět příliš o chodu jeho úřadu. Ženě, která chtěla vědět, jaké úkoly
mají úředníci, odmítl odpovědět. A za to, že jí neodpověděl, chtěl ještě
zaplatit. Do nákladů za "vyřízení" žádosti započítal vyhledání informace,
vytisknutí dopisu a poštovné.
Jde o jeden z nejabsurdnějších případů, kdy se úřady snaží lidem znepříjemnit
svobodný přístup k informacím. Nikoliv však o typický, připomínají znalci. I
proto včera domamilskému starostovi cenu za nejméně otevřený úřad neudělili.
Titul v soutěži, kterou pořádá občanské sdružení Otevřená společnost, si
vysloužil stavební odbor pražského magistrátu. "Soustavně dezinterpretuje zákony
a blokuje veřejné informace," vysvětlil včera Oldřich Kužílek ze sdružení
Otevřená společnost.
Magistrátní odbor si zjednodušeně řečeno anticenu vykoledoval tím, že kryl záda
úředníkům na podřízeným městských částech, kteří odmítali zveřejňovat žádané
informace. "Radost z toho, že jsme označeni jako nekomunikativní, nemáme, navíc
když se snažíme lidem co nejvíce vycházet vstříc. Někdy to ovšem není v našich
silách," braní úředníky mluvčí magistrátu Hana Vítková.
Starosta Domamil na Vysočině Radek Menčík ví, jak vyběhnout s občany, kteří chtějí vědět příliš o chodu jeho úřadu. Ženě, která chtěla vědět, jaké úkoly mají úředníci, odmítl odpovědět. A za to, že jí neodpověděl, chtěl ještě zaplatit. Do nákladů za "vyřízení" žádosti započítal vyhledání informace, vytisknutí dopisu a poštovné.
Jde o jeden z nejabsurdnějších případů, kdy se úřady snaží lidem znepříjemnit svobodný přístup k informacím. Nikoliv však o typický, připomínají znalci. I proto včera domamilskému starostovi cenu za nejméně otevřený úřad neudělili. Titul v soutěži, kterou pořádá občanské sdružení Otevřená společnost, si vysloužil stavební odbor pražského magistrátu. "Soustavně dezinterpretuje zákony a blokuje veřejné informace," vysvětlil včera Oldřich Kužílek ze sdružení Otevřená společnost.
Magistrátní odbor si zjednodušeně řečeno anticenu vykoledoval tím, že kryl záda úředníkům na podřízeným městských částech, kteří odmítali zveřejňovat žádané informace. "Radost z toho, že jsme označeni jako nekomunikativní, nemáme, navíc když se snažíme lidem co nejvíce vycházet vstříc. Někdy to ovšem není v našich silách," braní úředníky mluvčí magistrátu Hana Vítková.
Finty a právní kličky
Za čtyři roky, co zákon o svobodném přístupu k informací platí, na sebe úředníci skutečně zveřejňují stále více informací, ale těch bezkonfliktních.
"Když půjdeme po "ceně" informací, tak ty citlivé, z nichž by bylo možné zjistit, že politici či úředníci mají máslo na hlavě, nejsou stále poskytovány," je přesvědčen Kužílek, mimo jiné spoluautor zákona. "Vytvářejí nové rafinované finty, jak je odepírat - ať překrucováním zákona nebo zastrašováním žadatele, který toho poté nechá. Navíc se snaží vše zamlžit a zaplést žadatele do právních složitostí," dodává.
Tajemník rumburského úřadu Miroslav Majzlík, jehož podřízení se umístili na druhém místě, to vidí jinak. "Musíme vyhovět několika zákonům, které se spolu tlučou. Ekologický právní servis po nás chtěl, abychom jim dali informace o tom, kolik si úředníci stavebního odboru vydělali na mimořádných odměnách. My jsme si nebyli jisti, co můžeme zveřejnit, a proto jsme požádali o stanovisko Úřadu na ochranu osobních údajů. Podle jeho stanoviska jsme část informací zveřejnili a část ne," hájí svůj úřad Majzlík.
Poloviční soudní verdikty
Lidé se ale k žádaným informacím zpravidla dostanou. Pokud se ovšem nevzdají a svůj spor dotáhnou až k soudu. Spolek Otevřená společnost eviduje za čtyři roky na šedesát žalob týkajících se zákona o svobodném přístupu k informacím, většinu nesdílné úřady prohrály. Jenže ani soudní rozsudky nejsou bezproblémové. Mnohé pouze zruší rozhodnutí úřadu, zveřejnění dat však už nenařídí. "Soud může pouze říci, že si myslí, že by ta a ta informace měla byt poskytnuta, tím však není dotčený úřad příliš vázán. Já bych navrhoval přímo změnu zákona, podle níž by soud mohl zveřejnění nařídit," říká Kužílek.
Ne všechny státní úřady se však snaží veřejné informace tutlat. Některé dokonce komunikují více, než musí. Například v Přerově zastupitelé schválili etický kodex, který jim zakazuje přidělovat městské zakázky známým. Proto včera získalo hlavní cenu pro nejlépe informující a nejvíce "otevřený" úřad.
Etický kodex přerovských zastupitelů je první svého druhu v Česku. Je protikorupční a korupce bývá hlavní příčinou blokování informací, uvedli členové soutěžní poroty.
Jde o jeden z nejabsurdnějších případů, kdy se úřady snaží lidem znepříjemnit svobodný přístup k informacím. Nikoliv však o typický, připomínají znalci. I proto včera domamilskému starostovi cenu za nejméně otevřený úřad neudělili. Titul v soutěži, kterou pořádá občanské sdružení Otevřená společnost, si vysloužil stavební odbor pražského magistrátu. "Soustavně dezinterpretuje zákony a blokuje veřejné informace," vysvětlil včera Oldřich Kužílek ze sdružení Otevřená společnost.
Magistrátní odbor si zjednodušeně řečeno anticenu vykoledoval tím, že kryl záda úředníkům na podřízeným městských částech, kteří odmítali zveřejňovat žádané informace. "Radost z toho, že jsme označeni jako nekomunikativní, nemáme, navíc když se snažíme lidem co nejvíce vycházet vstříc. Někdy to ovšem není v našich silách," braní úředníky mluvčí magistrátu Hana Vítková.
Finty a právní kličky
Za čtyři roky, co zákon o svobodném přístupu k informací platí, na sebe úředníci skutečně zveřejňují stále více informací, ale těch bezkonfliktních.
"Když půjdeme po "ceně" informací, tak ty citlivé, z nichž by bylo možné zjistit, že politici či úředníci mají máslo na hlavě, nejsou stále poskytovány," je přesvědčen Kužílek, mimo jiné spoluautor zákona. "Vytvářejí nové rafinované finty, jak je odepírat - ať překrucováním zákona nebo zastrašováním žadatele, který toho poté nechá. Navíc se snaží vše zamlžit a zaplést žadatele do právních složitostí," dodává.
Tajemník rumburského úřadu Miroslav Majzlík, jehož podřízení se umístili na druhém místě, to vidí jinak. "Musíme vyhovět několika zákonům, které se spolu tlučou. Ekologický právní servis po nás chtěl, abychom jim dali informace o tom, kolik si úředníci stavebního odboru vydělali na mimořádných odměnách. My jsme si nebyli jisti, co můžeme zveřejnit, a proto jsme požádali o stanovisko Úřadu na ochranu osobních údajů. Podle jeho stanoviska jsme část informací zveřejnili a část ne," hájí svůj úřad Majzlík.
Poloviční soudní verdikty
Lidé se ale k žádaným informacím zpravidla dostanou. Pokud se ovšem nevzdají a svůj spor dotáhnou až k soudu. Spolek Otevřená společnost eviduje za čtyři roky na šedesát žalob týkajících se zákona o svobodném přístupu k informacím, většinu nesdílné úřady prohrály. Jenže ani soudní rozsudky nejsou bezproblémové. Mnohé pouze zruší rozhodnutí úřadu, zveřejnění dat však už nenařídí. "Soud může pouze říci, že si myslí, že by ta a ta informace měla byt poskytnuta, tím však není dotčený úřad příliš vázán. Já bych navrhoval přímo změnu zákona, podle níž by soud mohl zveřejnění nařídit," říká Kužílek.
Ne všechny státní úřady se však snaží veřejné informace tutlat. Některé dokonce komunikují více, než musí. Například v Přerově zastupitelé schválili etický kodex, který jim zakazuje přidělovat městské zakázky známým. Proto včera získalo hlavní cenu pro nejlépe informující a nejvíce "otevřený" úřad.
Etický kodex přerovských zastupitelů je první svého druhu v Česku. Je protikorupční a korupce bývá hlavní příčinou blokování informací, uvedli členové soutěžní poroty.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích