Čína platí za ekonomický růst znečištěním

Obdiv a chválu sklízí v posledních letech Čína za neuvěřitelně rychlý rozvoj hospodářství. Ekonomický růst v posledních dvou desetiletích dosahoval ročně přinejmenším osmi procent. Stamilióny obyvatel se vymanily z chudoby. Odvrácenou stranou čínského hospodářského zázraku je ale jen obtížně představitelné znečištění životního prostředí. Čína sama i okolní svět mají dobré důvody věnovat pozornost rodící se ekologické katastrofě obřích rozměrů.
"Ekologické problémy Číny mají ničivý dopad na zdravotní stav čínského obyvatelstva, v některých oblastech země omezují ekonomickou produktivitu, produkují milióny ekologických uprchlíků a přispívají k sociálním nepokojům," řekla v rozhovoru pro HN expertka americké nevládní Rady pro zahraniční vztahy Elizabeth Economyová.
Není to jen vnitřní čínská záležitost. V Číně žije pětina lidstva a čínská ekonomika má již nyní nezanedbatelnou váhu v celosvětovém měřítku. Proto je znečišťování prostředí v Číně také ekologickou hrozbou pro svět, soudí odborníci.
"Čína významně přispívá prakticky ke každému celosvětovému ekologickému problému: ke globálním klimatickým změnám, ztenčování ozónové vrstvy a ztrátě biodiverzity. To, co Čína dělá na poli životního prostředí, ovlivní navždy ekologickou situaci Země," podotkla Economyová, která minulý týden vypovídala o ekologických potížích Číny v americkém Kongresu.

Mrtvá voda
Vesnicí Šang-pa v severočínské provincii Kuang-tung teče říčka, která na první pohled není v pořádku. Má totiž barvu rzi. Zdání v tomto případě neklame. Úroveň toxických látek ve vodě čtyřiačtyřicetkrát přesahuje povolenou hranici. Místní rolník si novináři z časopisu Economist stěžuje, že po práci ve vodě na rýžovém políčku jej svědí nohy. Jeho žena si musí každý měsíc kupovat novou pánev, protože voda s agresívními látkami způsobuje korozi kovu.
Čtrnáct z jednatřiceti obyvatel, kteří loni ve vesnici Šang-pa přišli o život, zemřeli na rakovinu. Šang-pa si proto vysloužila přezdívku Rakovinová vesnice. Šang-pa je krajní případ, ale se špatnou kvalitou vody se potýká většina obyvatel Číny.
"Přibližně 700 miliónů osob tam denně pije kontaminovanou vodu," řekla Economyová. Jak je to možné? Odpovědní úředníci na venkově za prioritu považují vytváření pracovních míst a zvyšování státních příjmů z odváděných daní. Proto chrání továrny, které již léta znečisťují prostředí, napsal deník The New York Times.

Špinavý vzduch
Ani se vzduchem na tom Čína není lépe. Jeho kvalita patří k nejhorším na světě. Šestnáct z 20 měst s nejznečištěnějším ovzduším na světě leží v Číně, sdělila v roce 2001 Světová banka. Žít v takovém čínském městě je pro lidské plíce horší než vykouřit dvě krabičky cigaret denně, varovala čínská agentura pro životní prostředí.
Do značné míry za to může uhlí. Jeho spalováním Čína kryje až tři čtvrtiny svých energetických potřeb. Při spalování uhlí vzniká oxid siričitý a není překvapením, že jeho emise v Číně jsou největší na světě. To vede k tomu, že kyselé deště sužují čtvrtinu země, včetně třetiny vší zemědělské půdy.
Nadějí pro budoucnost je prozíravé ekonomické myšlení. "Nebude-li Čína své ekologické problémy řešit, utrpí hospodářsky. Na svém zdraví a životní úrovni to pocítí i její obyvatelé," uvedla Economyová. Čínské vedení si podle ní začíná uvědomovat, že znečišťování má hluboce negativní vliv na ekonomiku.
Světová banka odhadla, že škody způsobené znečištěním životního prostředí dosahují osmi až dvanácti procent hrubého národního produktu. Jde o ztracené pracovní dny, kontaminovanou úrodu, uzavírání podniků kvůli nedostatku vody způsobenému znečišťováním, odlesňováním a rozšiřováním pouště. Možná i proto prezident Chu Ťin-tchao a premiér Wen Ťia-pao kladou nyní důraz na vyvážený rozvoj a ne pouze ekonomický růst.
Okolní svět má proč sledovat další vývoj. "Když v Číně nenastene obrat, svět zaplatí cenu v globální změně klimatu a ztenčování ozónové vrstvy," zdůraznila americká expertka.