Putinův kjótský obchod
Rusko se rozhodlo, že nepotopí sedm let starou mezinárodní smlouvu o omezení
skleníkových plynů, tzv. Kjótský protokol. Výměnou za jeho ratifikaci a tím i
uvedení smlouvy v život ale Moskva očekává přijetí do Světové obchodní
organizace a širší spolupráci s Evropskou unií.
V době, kdy prezident Putin čelí mezinárodní kritice za posilování pravomocí
centra a omezování demokracie, je schválení Kjótského protokolu ruskou vládou
obratný tah. Kreml už dost dlouho otálel a dopřával sluchu ruským ekonomům a
vědcům, kteří varují, že snížení emisí přinese i omezení ekonomického růstu. Z
nevýhody státu, jehož ekonomika se vzpamatovává z dlouhodobé recese a finančního
šoku v roce 1998, zatím Putin a jeho vláda vytěžili maximum - a nejen proto, že
šance na přijetí Ruska do Světové obchodní organizace dramaticky vzrostly.
Moskva objevila, že vedle poměřování počtů vojáků či jaderných hlavic je možné
se do první ligy světové politiky vrátit pomocí na první pohled odtažitého
tématu ochrany životního prostředí.
Na druhé straně ovšem stojí varování, jako je "Dopis sta", v němž přední
američtí a evropští veřejní činitelé tváří v tvář posilování autoritářských
tendencí Kremlu požadují přehodnocení dosavadní evropské politiky vůči Moskvě.
Evropští politici jsou ve svízelné situaci: V době rostoucích cen ropy je
partnerství mezi ropným a plynovým gigantem Ruskem a unií příliš křehké na to,
aby si evropští vůdci dovolili svému ruskému partnerovi něco zásadnějšího
vytýkat. Patnáctka starých zemí unie dováží z Ruska jedenáct procent své
spotřeby ropy a dvacet procent spotřeby plynu. Dokladem budiž včerejší více než
vřelá reakce Evropské komise na rozhodnutí ruské vlády.
Rusko a hlavně prezident Putin, zdá se, nabídl skvělý obchod, který zastínil v
poslední době stále početnější kritické hlasy o omezování demokracie.
Rusko se rozhodlo, že nepotopí sedm let starou mezinárodní smlouvu o omezení skleníkových plynů, tzv. Kjótský protokol. Výměnou za jeho ratifikaci a tím i uvedení smlouvy v život ale Moskva očekává přijetí do Světové obchodní organizace a širší spolupráci s Evropskou unií.
V době, kdy prezident Putin čelí mezinárodní kritice za posilování pravomocí centra a omezování demokracie, je schválení Kjótského protokolu ruskou vládou obratný tah. Kreml už dost dlouho otálel a dopřával sluchu ruským ekonomům a vědcům, kteří varují, že snížení emisí přinese i omezení ekonomického růstu. Z nevýhody státu, jehož ekonomika se vzpamatovává z dlouhodobé recese a finančního šoku v roce 1998, zatím Putin a jeho vláda vytěžili maximum - a nejen proto, že šance na přijetí Ruska do Světové obchodní organizace dramaticky vzrostly. Moskva objevila, že vedle poměřování počtů vojáků či jaderných hlavic je možné se do první ligy světové politiky vrátit pomocí na první pohled odtažitého tématu ochrany životního prostředí.
Na druhé straně ovšem stojí varování, jako je "Dopis sta", v němž přední američtí a evropští veřejní činitelé tváří v tvář posilování autoritářských tendencí Kremlu požadují přehodnocení dosavadní evropské politiky vůči Moskvě. Evropští politici jsou ve svízelné situaci: V době rostoucích cen ropy je partnerství mezi ropným a plynovým gigantem Ruskem a unií příliš křehké na to, aby si evropští vůdci dovolili svému ruskému partnerovi něco zásadnějšího vytýkat. Patnáctka starých zemí unie dováží z Ruska jedenáct procent své spotřeby ropy a dvacet procent spotřeby plynu. Dokladem budiž včerejší více než vřelá reakce Evropské komise na rozhodnutí ruské vlády.
Rusko a hlavně prezident Putin, zdá se, nabídl skvělý obchod, který zastínil v poslední době stále početnější kritické hlasy o omezování demokracie.
AUTOR: martin.ehl@economia.cz
V době, kdy prezident Putin čelí mezinárodní kritice za posilování pravomocí centra a omezování demokracie, je schválení Kjótského protokolu ruskou vládou obratný tah. Kreml už dost dlouho otálel a dopřával sluchu ruským ekonomům a vědcům, kteří varují, že snížení emisí přinese i omezení ekonomického růstu. Z nevýhody státu, jehož ekonomika se vzpamatovává z dlouhodobé recese a finančního šoku v roce 1998, zatím Putin a jeho vláda vytěžili maximum - a nejen proto, že šance na přijetí Ruska do Světové obchodní organizace dramaticky vzrostly. Moskva objevila, že vedle poměřování počtů vojáků či jaderných hlavic je možné se do první ligy světové politiky vrátit pomocí na první pohled odtažitého tématu ochrany životního prostředí.
Na druhé straně ovšem stojí varování, jako je "Dopis sta", v němž přední američtí a evropští veřejní činitelé tváří v tvář posilování autoritářských tendencí Kremlu požadují přehodnocení dosavadní evropské politiky vůči Moskvě. Evropští politici jsou ve svízelné situaci: V době rostoucích cen ropy je partnerství mezi ropným a plynovým gigantem Ruskem a unií příliš křehké na to, aby si evropští vůdci dovolili svému ruskému partnerovi něco zásadnějšího vytýkat. Patnáctka starých zemí unie dováží z Ruska jedenáct procent své spotřeby ropy a dvacet procent spotřeby plynu. Dokladem budiž včerejší více než vřelá reakce Evropské komise na rozhodnutí ruské vlády.
Rusko a hlavně prezident Putin, zdá se, nabídl skvělý obchod, který zastínil v poslední době stále početnější kritické hlasy o omezování demokracie.
AUTOR: martin.ehl@economia.cz
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích