zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Reakce na tiskovou zprávu sdružení Arnika k ptačí oblasti Heřmanský stav

05.10.2004
Příroda
Reakce na tiskovou zprávu sdružení Arnika k ptačí oblasti Heřmanský stav

Předložit návrh na vyhlášení ptačí oblasti Heřmanský stav – Odra – Poolzí ve variantách uložila ministru životního prostředí vláda. Ministerstvo proto vládě předloží dva návrhy – původní návrh MŽP a novou variantu, zpracovanou na základě požadavků ministerstva průmyslu.  Návrhy  se liší především plochou, kterou by měla oblast zaujímat a druhy ptáků, které by se zde měly chránit [1]. Zároveň ale ministři obdrží analýzu popisující rizika, která vyhlášení ptačí oblasti v omezeném rozsahu znamená.

Evropská komise totiž bedlivě sleduje, zda členské státy při vyhlašování lokalit soustavy Natura 2000 postupují v souladu s evropskými směrnicemi v ochraně přírody. Ministerstvo životního prostředí nadále podporuje vyhlášení ptačí oblasti v původním rozsahu, který zabezpečí potřebnou ochranu vzácných druhů ptáků. 

Z analýzy vyplývá, že pokud vláda vyhlásí ptačí oblast v omezeném rozsahu, vystavuje Českou republiku riziku žaloby u Evropského soudního dvora. Podle směrnice musí být soustava Natura 2000 vymezena na základě odborných, nikoli ekonomických kritérií.  Evropský soudní dvůr vynesl už řadu rozsudků [2], které takový postup hodnotí jako rozpor s právem Evropských společenství.

Omezený rozsah ptačí oblasti také znamená, že v České republice nebude dostatečně zabezpečena potřebná ochrana vzácného motáka pochopa a ledňáčka říčního. I tento postup by Evropský soudní dvůr  hodnotil jako porušení práva Evropských společenství [3].        

Poznámky:

[1] Varianta MPO, kterou MŽP předkládá na základě požadavku vlády, znamená zmenšení ptačí oblasti z 5069 ha na 4073 ha, tedy zhruba o pětinu. Ptačí oblast by byla vyhlášena pouze pro bukáčka malého,  ledňáčka říční a slavíka modráčka, nikoli pro motáka pochopa, jak je v původním návrhu. 

[2] Například: 

  • rozsudek Evropského soudního dvoru C- 3/96 Evropská komise vs. Nizozemské království, kdy Nizozemské království neobhájilo svůj postup při vymezování ptačích oblastí.  Z rozsudku vyplývá, že při určování ptačích oblastí a vymezování jejich hranic se nesmí brát v úvahu ekonomické požadavky, o kterých se zmiňuje článek 2 směrnice.
  • rozsudek Evropského soudního dvoru C-44/95 Royal Society for the Protection of Birds („Lappel Bank“). V souvislosti s tímto případem jsou důležité především odpovědi Evropského soudního dvora na předběžné otázky, jež mu byly položeny. Soud došel k závěru, že na základě čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice nejsou členské státy oprávněny při určování hranic ptačí oblasti zohledňovat ekonomické zájmy uvedené v čl. 2 téže směrnice.
  • rozsudek Evropského soudního dvoru C-355/90 Evropská komise vs. Španělské království, kdy Španělsko neobhájilo svůj postup při vymezování ptačích oblastí. ESD v rozsudku konstatoval, že Španělsko porušilo směrnici tím, že území, které bylo vhodné z ornitologického hlediska pro vyhlášení ptačí oblasti, ponechalo bez ochrany. Argument, že ochranná opatření mají být podmíněna rovnováhou s ekonomickými nebo společenskými zájmy, soud nepřijal.
  • rozsudek Evropského soudního dvoru C-57/89 Komise vs. Spolková republika Německo („Leybucht“) kdy Spolková republika Německo neobhájila svůj postup při vymezování ptačích oblastí. Soud konstatoval, že zásah do chráněných území (jednalo se o zmenšení ptačí oblasti) by byl možný pouze za výjimečných okolností. Ty pak musí odpovídat obecným zájmům, jež převáží obecný zájem chráněný směrnicí – ochrana životního prostředí. Podle soudu těmito zájmy nejsou zájmy uvedené v čl. 2 směrnice, tj. zájmy ekonomické, rekreace atd., které netvoří samostatnou výjimku ze směrnice (viz též C-247/85, C-262/85).

[3] Například:

  • rozsudek Evropského soudního dvoru C- 3/96 Evropská komise vs. Nizozemské království, kdy Nizozemské království neobhájilo svůj postup při vymezování ptačích oblastí. Z rozsudku vyplynulo především, že členské státy jsou povinny klasifikovat jako ptačí oblasti všechna místa, která se při použití ornitologických kritérií ukazují jako nejvhodnější pro ochranu dotčeného druhu.
  • rozsudek Evropského soudního dvoru C-44/95 Royal Society for the Protection of Birds („Lappel Bank“). V souvislosti s tímto případem jsou důležité především odpovědi Evropského soudního dvora na předběžné otázky, jež mu byly položeny. Soud došel k závěru, při stanovování chráněných území ve smyslu směrnice jsou relevantní pouze kritéria čl. 4 odst. 1 a 2, tj. kritéria ornitologická.
  • rozsudek Evropského soudního dvoru C-355/90 Evropská komise vs. Španělské království, kdy Španělsko neobhájilo svůj postup při vymezování ptačích oblastí... ESD v rozsudku konstatovalo, že Španělsko porušilo směrnici tím, že území, které bylo vhodné z ornitologického hlediska pro vyhlášení ptačí oblasti, ponechalo bez ochrany a realizovalo na něm stavbu silnice, měly se stavět průmyslové závody atd.. Soud rovněž odmítl domněnku, že vnitrostátní orgány mají uvážení ohledně výběru a určení rozsahu chráněného území. Uvážení je totiž svázáno určitými ornitologickými kritérii, ručenými směrnicí.
Evropská komise dala v letošním roce žalobu k Evropskému soudnímu dvoru proti Rakousku, a to z toho důvodu, že ptačí oblast Lauteracher Ried byla vyhlášena s hranicemi, které z hlediska vědeckého nejsou správně vytýčeny. Důvodem zde byla snaha usnadnit výstavbu nové silnice.
Zdroj: MŽP

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
26
8. 2017
26.8-2.9.2017 - Seminář, školení
Živá škola Bílé Karpaty
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
INISOFT s.r.o.
13
9. 2017
13.9.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí