Krátce - různé

Pěstování geneticky modifikovaných plodin v USA, zejména pak obilí, sojových bobů a bavlny nezpomalilo používání pesticidů. Podle nedávné americké studie EPA (ministerstvo životního prostředí) a DOA (ministerstvo zemědělství) došlo v období 1996-2003 ke zvýšení používání pesticidů o téměř 23 tis. tun. V počátečním období (1996-1998) pěstování GMO plodin sice snížilo množství aplikovaných pesticidů o 11 tisíc tun, avšak v období 2001-2003 došlo k výraznému zvýšení aplikace pesticidů o téměř 33 tisíc tun. Hlavní příčinou tohoto vzrůstu byla nutnost intenzivnějšího postřiku herbicidy proti odolnějšímu druhům plevele u těch zemědělských plodin, které jsou vůči herbicidům odolné.

Koncentrace methanu, podobně jako u většiny skleníkových plynů, stoupala v závislosti na zvyšující se světové populaci a na těžbě fosilních paliv a jejich využití. V posledních čtyřech letech se však úroveň methanu ustálila. Toto zjištění je výsledkem studia dvou nezávislých týmů výzkumníků v Austrálie a USA (ve spolupráci s Nizozemskem).
Vědci zjistili časovou shodu mezi rozpadem dřívějšího Sovětského svazu a začátkem výrazně pomalejšího vzrůstu methanu na severní polokouli ve srovnání s jižní polokoulí. Propad ekonomiky v Rusku a změny v její orientaci pravděpodobně snížily produkci a využití fosilních paliv. Dalšími zdroji methanu jsou skládky, přežvýkavci, spalování biomasy a rýžová pole. Přes snížení se neočekává, že současný ustálený stav přetrvá v blízké budoucnosti. Zvýšená spotřeba hovězího v rozvojových zemích a souběh dalších faktorů zvýší emise methanu v těchto regionech a pravděpodobně i globální emise methanu.

Kapacita městské skládky v Benešově vystačí asi na osm let. Do té doby musí radnice vyřešit další způsob likvidace komunálního odpadu. Řešením by podle něj mohla být takzvaná anaerobní digesce, která je založena na likvidaci odpadu za použití vysokých teplot. Většina z odpadu se tepelně zpracuje a vzniklá hmota se použije třeba na zavážky. Zbytek, který nepůjde zpracovat, skončí na skládce, nebo se dále využije (sklo, kovy atd.). Z nynějšího celkového množství by to byla asi třetina, a to by podstatně zvýšilo životnost skládky.
Problémem jsou ale vysoké pořizovací náklady technologie - zhruba 140 milionů Kč. Město již podpořilo zpracování projektové dokumentace, která je potřeba k žádosti o dotaci. Pokud ji ale město nezíská, do stavby se nepustí.

Organizátoři olympijských her v Aténách vyhlásili mezi jinými také cíle pro své odpadové hospodářství: jsou jimi minimalizace obalů a odpadů vznikajících při olympijádě a maximální využití recyklace. Organizační výbor chce každého, kdo se angažuje na hrách, poučit o managementu odpadů a jejich recyklaci. Podle předběžné zprávy se během olympijských her recykluje 108 tun papíru, čímž se ušetří 1836 stromů a množství energie, potřebné pro jeho výrobu, se sníží o 442,800 kW. Celkem by se mělo ušetřit 272,17 krychlových metrů prostoru na skládce.

Skládka komunálního odpadu v Úžíně nedaleko Ústí nad Labem zmizí kvůli výstavbě dálnice D8. Dělníci nyní začali s likvidací zhruba 470 metrů krychlových odpadu. Likvidace skládky, která byla v provozu zhruba před 30 lety, skončí v září. Odpad třídí stavaři podle druhu a stupně nebezpečnosti a rozváží ho na několik míst.
Po odstranění skládky začne dodavatel, Stavby silnic a železnic (SSŽ), s výstavbou povrchového úseku dálnice z Trmic k česko-německé státní hranici, kde raziči loni v září začali hloubit nejdelší tunel v České republice.

Rozšíření ekologické automobilové dopravy na vodík dosud brání kromě jiného také nedostatečná síť čerpacích stanic s vodíkem. K rozvoji zejména vodíkové dálniční přepravy v Kanadě by mělo přispět např. vybudování dostatečného počtu čerpacích stanic na vodík mezi městy Windsorem a Montrealem vzdálenými 900 kilometrů. Velkou podporu rozvoji vodíkové dopravy věnuje také zejména japonská vláda. Podle vládního záměru by v roce 2010 mělo jezdit v Japonsku kolem 50 tisíc aut na vodíkový pohon a v roce 2020 již půl milionu aut. V samotném Tokiu je již dnes v provozu pět čerpacích stanic pro autobusy městské dopravy. Argentina naproti tomu plánuje výrobu vodíku s využitím větrných elektráren, přičemž vodík by byl nejprve využit ve veřejné dopravě. První autobusy na vodík již jezdí od minulého roku v Madridu. Islandská vláda chce využít geotermální energie k výrobě vodíku, a tím podpořit rozvoj vodíkové dopravy. Evropská unie podpoří výzkum a vývoj vodíkové přepravy částkou 1,5 m! iliardy eur.

PLYN JIŽ NENÍ NEJLEVNĚJŠÍ ENERGIÍ
Po posledním zdražení se využívání zemního plynu v domácnostech stalo stejně nákladné jako jiné druhy energie. Náklady na plyn se vyrovnaly elektrickému akumulačnímu vytápění nebo centrálnímu zásobování teplem. Ve všech těchto případech činí průměrná roční platba za energii u čtyřčlenné rodiny v bytě o rozloze 70 čtverečních metrů kolem 20.400 korun. Nejlevnější zůstává uhlí, nejdražší jsou naopak přímotopy. Ještě před čtyřmi roky byl plyn proti akumulačnímu systému levnější téměř o 2400 korun za rok. V porovnání s centrálním vytápěním rodina tehdy ušetřila asi 350 korun. Nejvyšší cenový nárůst plynu ze všech druhů energií v posledních čtyřech letech ale rozdíly vymazal; plyn zdražil o 36 procent, zatímco například uhlí s přímotopy podražilo přibližně o pětinu.

ZISK PŘINESOU JEN AUTA S NÍZKÝMI EMISEMI
Zákazníci dnes neslyší jen na malá auta, ale také na ekologii, tvrdí představitelé automobilek. Toyota proto v Paříži představila koncept "Clean power", naftový motor, jehož emise oxidů dusíku jsou o polovinu, a emise pevných znečišťujících látek o 80 procent pod limitem přísné normy Euro 4. Jde o revoluční zlom v dieselových motorech. Motor využívá know-how Toyoty, podloženým 1622 patenty. Mimo jiné obsahuje čtyřcestný katalyzátor, který jako jediný na světě dokáže současně odbourávat oxidy dusíku i pevné částice. Motor v obsahové kategorii 1,9 až 2,2 litru přitom dává maximální výkon 132 kW, což je nadprůměrné. Ekologickým evergreenem Toyoty je model Prius vybavený hybridním pohonem. Jde o technologii, která se podle studie časopisu Economist ve světě rozšíří do dvaceti let

CHORVATSKO ROZŠÍŘILO CHRÁNĚNOU RYBOLOVNOU ZÓNU NA JADRANU
Chorvatsko rozšířilo takzvanou chráněnou rybolovně-ekologickou zónu v Jaderském moři o zhruba 30.000 čtverečních kilometrů. Příslušný zákon v neděli vstoupil v platnost. Chorvatský ministr dopravy, rozvoje a cestovního ruchu Božidar Kalmeta vyjel za doprovodu novinářů na lodi ze Zadaru na širé moře, aby symbolicky vyjádřil nárok Záhřebu na 60.000 čtverečních kilometrů moře na východním Jadranu. Za kontrolu ochranné zóny je nyní podle Kalmety odpovědno osm chorvatských ministerstev, včetně resortů vnitra a obrany.

V Pardubickém kraji třídí odpad 98 procent obcí a jejich počet, a tím množství separovaných druhotných surovin, stále stoupá. Lidé do kontejnerů nejčastěji odevzdávají plasty, méně již sklo nebo papír, který třídí pouze 36 procent obcí.
"Každý rok se umísťují další kontejnery, budou se sbírat i obaly od mléka a džusů. V současné době je na území kraje instalováno přibližně 5200 kontejnerů na tříděný sběr odpadů," řekl vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Josef Hejduk. Takzvané zvony jsou podle něj téměř v každé obci, ale bohužel chybí v hůře přístupných částech.
Kraj ještě letos hodlá poskytnout zhruba deset milionů korun na budování dvorů na tříděný odpad v jednotlivých obcích. "Některé obce již dvory na separovaný odpad vybudovaly. Naše koncepce zemědělské politiky a rozvoje venkova počítá s tím, že postupně budou ve všech obcích," řekl radní pro ekologii Petr Šilar. Kraj nahradí obcím, které se pustí do budování dvora, padesát procent nákladů. Zbytek musí financovat samy. Množství vytříděného odpadu roste také v krajském městě. "Obyvatelé Pardubic loni odevzdali přes tři tisíce šest set tun separovaného odpadu, což bylo přibližně pětkrát více než v roce 2002," informovala pardubická radnice. V sousedním Hradci Králové podle mluvčí města vytřídili pouze 2760 tun