Čtvrtek, 28. března 2024

MILEŠOVKA- KRÁLOVNA BLESKŮ NAD STŘEDOHOŘÍM

MILEŠOVKA- KRÁLOVNA BLESKŮ NAD STŘEDOHOŘÍM

Hromová hora a královna Českého středohoří. To jsou dvě nejznámější přezdívky 837 metrů vysoké Milešovky, nejvyššího vrcholu Českého středohoří. Z ochozu věže zdejší meteorologické observatoře se otevírá nádherný výhled na kopečky a roztroušené vesničky Středohoří, na auta mizející po dálnici k hlavnímu městu. Jsou odtud údajně vidět i Alpy. „Jenže už čtyřicet let je odsud nikdo neviděl. Ale čtyřikrát pětkrát do měsíce je vidět Šumava a čtyřikrát pětkrát do roka zase Krkonoše,“ říká meteorolog Miroslav Jeník. Nu co. Kouzlo tohoto božského místa nadosah mraků vás stejně prostoupí. Snadno zapomenete na všechny starosti a budete vnímat krásu země, ve které žijeme.

PRESTIŽNÍ CÍL LÁZE“SKÝCH HOSTŮ
Nápad využít vlastností znělcového kužele Milešovky k meteorologickým měřením je starý již více než dvě stě let. Milešovka převyšuje okolní krajinu o 500 m, v jejím okolí není jediný vrchol, který by taková měření mohl svým stínem zkreslovat. Na tento fakt poukázal už německý cestovatel Alexander von Humboldt, který tu na začátku 19. století doprovázel každoročně na vrchol pruského krále Friedricha Wilhelma III. Humboldtovi překrásný výhled z Milešovky učaroval natolik, že ho označil za třetí nejkrásnější v Evropě. Z ješitnosti historiků však bývá častěji citován brazilský cestovatel Dekamera, který prý úchvatnější pohled ve svém životě nezažil. Ať tak, či tak, její popularitu ještě v roce 1820 zvýšil hostinský Anton Weber, jenž na vrcholku otevřel první hospodu a o několik let později se do historie Milešovky zapsal také vybudováním čtyřmetrové vyhlídkové věže. Vyjít po strmé stezce na vrchol dominanty Českého středohoří se stalo jakousi společenskou povinností a otázkou prestiže. Na úpatí hory byli dokonce pro vážené lázeňské hosty z nedalekých Teplic připraveni soumaři s nosítky, aby náročným výstupem neutrpěla jejich důstojnost. Návštěvníci se totiž na vrchol nevydávali jen za krásným výhledem, ale také za hudbou - v sezoně se zde pořádaly pravidelné promenádní koncerty. Mezi slavnými návštěvníky tak lze nalézt jména jako Johann Wolfgang Goethe, Heinrich Kleist, Rainer Maria Rilke či Jaroslav Vrchlický, kterého zde v 70. letech 19. století ještě jako Emila Frídu políbila múza a on, očarován jedinečným dojmem okamžiku, napsal sonet s výstižným názvem Na Milešovce.

METEOROLOGICKÁ OBSERVATOŘ
„Tlak vzduchu na vrcholu se přibližuje hodnotě 850 kPa, což bylo na začátku minulého století považováno za hodnotu příznačnou pro volnou atmosféru,“ říká Jaroslav Fišák z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, pověřený řízením meteorologických observatoří. A protože meteorologie tehdy zažívala bouřlivý boom, rozhodl se v roce 1900 horský spolek v Teplicích z iniciativy továrníka R. Czernacka na Milešovce vybudovat meteorologickou stanici. Přednostou vědeckého výboru pro budování observatoře byl vedoucí katedry pro kosmickou fyziku a geodynamiku na Německé univerzitě v Praze, legendární doktor Rudolf Spitaler, který tu už 1. ledna 1905 v 7 hodin ráno uskutečnil první měření. Spitalera nahradil ve funkci ředitele observatoře v roce 1929 Dr. Leo Wenzel Pollak, předseda Geofyzikálního ústavu Německé univerzity a pozdější ředitel Ústavu pro kosmickou fyziku v Dublinu, který se kromě měření větrné činnosti a tlaku vzduchu soustřeďoval především na sluneční záření a geomagnetismus. Na Milešovce vydržel až do začátku druhé světové války, kdy emigroval a observatoř obsadila civilní, později vojenská letecká služba říšského úřadu. Válka však chod observatoře příliš neovlivnila. Výsledky pozorování sice sloužily wehrmachtu, ale jedinečná kontinuita měření, která činí z Milešovky hned po Klementinu druhou nejvýznamnější meteorologickou stanici na našem území, narušena nebyla.
Po válce stanici převzal Meteorologický ústav Karlovy univerzity, o osm let později Geofyzikální ústav v Praze a v roce 1964 přešla pod správu dnešního majitele, Ústavu fyziky atmosféry.
Tak trochu opuštěnou hůrku překvapivě zařadila Světová meteorologická organizace v roce 1996 jako jedinou českou observatoř do prestižní klimatické sítě severní polokoule. Čeští meteorologové tak výměnou za výsledky pozorování na Milešovce získali přístup k cenným údajům z meteorologických stanic po celém světě. Tak velká událost v historii observatoře se však neobešla bez určitých změn. Ke stařičkým mechanickým přístrojům, které však bezchybně slouží již několik desetiletí, přibylo nákladné automatické elektronické vybavení, ze kterého den co den každou 50. minutu odcházejí údaje do světa. Jeden z pozorovatelů ale také zatím stále musí třikrát denně dojít odečíst a zapsat hodnoty na tzv. „meteorologické políčko“ tj. na plochu zhruba šesti metrů čtverečních, kde je nainstalováno několik základních meteorologických přístrojů standardní výbavy meteorologických stanic po celém světě.

HROMOVÁ A VĚTRNÁ HORA
Milešovka je považována za největrnější místo na našem území. Průměrná rychlost větru tu dosahuje 29 km/h a nárazy o rychlosti nad 150 km/h nejsou výjimkou. Skutečnou podívanou tu ale představují bouřky, kterých je podle statistik až 50 v roce. Milešovka díky své osamocené poloze funguje jako hromosvod, který blesky přímo přitahuje. Konečně její německý název zní Donnersberg, tedy Hromová hora. „Zažít bouřku na Milešovce je fascinující,“ vypráví Miroslav Jeník, „bouřka nám ale přináší i starosti, protože musíme co nejrychleji odpojit všechny přístroje a vypnout počítače. Můžeme mít na budově instalováno hromosvodů, kolik chceme, stejně do nás vždy nějaký blesk uhodí. Není nic výjimečného, když to během jedné bouřky schytáme i pětkrát,“ a ukazuje na rozbité keramické obložení ochozu, které by o zásazích bleskem mohlo vyprávět.
Pro pozorování bouřkové činnosti je Milešovka z vědeckého hlediska ideální stanoviště, ale především představuje i zřejmě nejvhodnější místo pro výzkum mlhy a její spojitosti s dálkovým přenosem imisí. Podle více než devadesátiletých statistik je její vrchol totiž průměrně 224 dní v roce v mlze. „Tímto výzkumem vlastně navazujeme na poválečný výzkum srážek a oblačnosti,“ říká ing. Jaroslav Fišák, který byl iniciátorem tohoto projektu, na nějž observatoř opětovně získala grant. Kromě tohoto dlouhodobého projektu probíhá na Milešovce nepravidelně celá řada dalších vědeckých projektů. Na přelomu letošního roku se zde například měřila seizmická činnost. „Šlo o pozorování záchvěvů s epicentrem v Alpách, Milešovka sama o sobě žádnou seizmickou činnost nevykazuje. Je to příliš stará sopka, než aby ožila.“

CYKLISTÉ - PONĚKUD PROBLÉM
V roce 1997 byla založena obecně prospěšná společnost Milešovka, která si vytkla za cíl obnovit předválečné tradice a zachránit Milešovku od totálního nezájmu veřejnosti. Na vrcholu se vybudovalo občerstvení a posezení pro turisty, vyčistilo se zdevastované a zarostlé okolí observatoře a ve spolupráci s Ústavem fyziky atmosféry AV ČR byla také znovu otevřena vyhlídková věž pro návštěvníky. Po mnoha letech byla navázána plodná spolupráce s Ministerstvem obrany ČR, které je majitelem části pozemků a budov. „Hodně nám také pomohlo dostavění dálnice D8 až do Lovosic. Po dokončení tohoto úseku výrazně stoupl počet návštěvníků ze Středočeského kraje a Prahy,“ vysvětluje Leopold Kukačka, sekretář obecně prospěšné společnosti Milešovka. Podle odhadů Kukačky navštívilo vrchol loni zhruba 8-10 tisíc návštěvníků, tedy téměř stejně jako v první polovině 20. století, kdy Milešovka zažívala turistický boom. Ještě nedávno by měl z této renesance každý upřímnou radost, nebýt toho, že takto obrovský turistický nápor znamená pro samotný vrchol velké nebezpečí.
Po několika letech se začínají objevovat obavy, zda je Milešovka do budoucna vůbec ještě schopna zvládat narůstající množství turistů a sami členové obecně prospěšné společnosti přiznávají, že pro ně již není prioritou větší počet návštěvníků, ale spíše ochrana vrcholu a další zkvalitňování služeb. Přitom to byli paradoxně právě oni, kteří na vrcholu instalovali problematickou turistickou mapu, v níž všechny tři přístupové stezky k vrcholu označili jako cyklotrasy. Na strmých, kamenitých a uzoučkých stezkách se tak v posledních letech objevují cyklisté, kteří si nutně musejí připadat jako oběti nejapného žertu. Co je však mnohem horší, jejich kola pomalu ale jistě narušují křehké podloží nezpevněných stezek, jejichž kvalita se rok od roku zhoršuje.
„Cyklisté tu urychlují zvětšování erozních rýh, které zde kvůli specifickým klimatickým podmínkám probíhá,“ vysvětluje podstatu problému ing. Zdeněk Janda, ředitel CHKO České středohoří. Zdánlivě banální problém, který se zrodil v době úporného propagování Milešovky jako turistického cíle, však v brzké době vyřešen nebude. Na údržbu stezek samozřejmě chybějí peníze. „Z tohoto důvodu cyklisty na vrcholu rádi nevidíme. Jenže dělat s tím nic nemůžeme, protože nejde o porušování zákona. Na druhou stranu je ze zákona nepřípustné vyvíjet takovou činnost, která narušuje přírodní prostředí chráněné krajinné oblasti,“ říká Janda a dotaz, proč ochranáři pod kopec jednoduše neumístí značku zakazující vjezd cyklistům, nechává bez odpovědi.

KRAHUJCI A PARABOLY
Milešovka má přitom v rámci CHKO České středohoří od roku 1951 výjimečné postavení národní přírodní rezervace. Její unikátnost nespočívá ve výskytu jednoho či více vzácných druhů, ale v pestrosti a početnosti druhové skladby. Kromě relativně „běžného“ krahujce, poštolky, výra či sýčka, které lze spatřit na jihozápadní skalní stěně, zvané Výří skály, zde může pozorný návštěvník nalézt celkem 94 druhů obratlovců a řadu významných druhů rostlin. Například kapradinku skalní (Woodsia ilvensis), medvědici léčivou (Arctostaphylos uva-ursi) a kosatec bezlistý (Iris aphylla). Mnohem pravděpodobněji si však všimne relativně nepoškozených dubů a buků na svazích hory, které jsou svědky neblaze proslulé éry devastace severních Čech. „Množství imisí v posledních letech již nestoupá, ba naopak. Právě proto také postupně na Milešovce zjišťujeme druhy rostlin, které dříve téměř vymizely,“ raduje se Zdeněk Janda. „V současnosti ve spolupráci s majiteli lesů postupně vyměňujeme uměle vysázenou smrkovou kulturu na severním svahu hory, která je mimochodem v žalostném stavu, za původní skladbu dřevin.“
Aktivity ochranářů však nejsou přijímány pouze s nadšením. „Někteří lidé si naivně myslí, že význam chráněné krajinné oblasti spočívá v tom, že se do krajiny vůbec nebude zasahovat a že se vše nechá svému osudu,“ zlobí se Janda. Když totiž Správa CHKO před několika lety financovala vykácení náletových dřevin, které na vrcholu stínily vzácné kapradince skalní, jež málem z Milešovky zmizela, akce rozčílila celou řadu lidí.
„Byli zvyklí na status quo a obávali se zásahů ochranářů do svých podnikatelských aktivit,“ komentuje to Janda. „Na vrcholku chtějí postavit větrnou elektrárnu. Mobilní operátoři a další subjekty chtějí zvýšit počet antén a různých vysílacích parabol. Povolili jsme výstavbu jednoho stožáru s tím, že se na něj přemístí i stávající antény z budovy observatoře, aby nebyla tak ošklivá. Abych řekl pravdu, nevím, zda se nám to skutečně podařilo. Možná se na onen stožár namontovaly jen další antény, a z budovy žádná nezmizela,“ krčí Janda rameny a dodává, že i přes kompetence mnohdy pro nedostatek peněz a lidí příliš nezmůže.
S odstupem času je však jisté, že Milešovka a observatoř ve druhé polovině 90. let minulého století překonaly krizi a vstaly z mrtvých. V lednu oslaví observatoř na vrcholu 100. výročí a po letech spolehlivého provozu zmizí do propadliště dějin poslední historické meteorologické přístroje, jejichž provoz je neúměrně drahý. Nemělo by se však automaticky zapomenout na bohatou historii tohoto místa, neboť, jak pravil český spisovatel a scenárista Jan Procházka: „Pohled do minulosti je někdy nejlepším průvodcem do budoucnosti.“

NAPSAL A VYFOTOGRAFOVAL PAVEL KALOUŠ
Magazín Koktejl - září 2004
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů