zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Osečtí řekli ne větrníkům

12.10.2004
Obecné
Osečtí řekli ne větrníkům
Osek - Rada i zastupitelstvo města Osek odmítly na svých zasedáních možnost umístit větrné elektrárny na svém správním území. Zároveň jsou také proti tomu, aby se tento zdroj alternativní energie budoval kdekoliv v Krušných horách.
Radní i zastupitelé Oseka se k problematice vyjadřovali proto, že Krajský úřad Ústeckého kraje chce znát stanovisko k závěrům studie, vypracované pro úřad pod názvem Možnost umístění větných elektráren v Krušných horách z pohledu ochrany krajinného rázu.
"Rada jednomyslně výstavbu větrných elektráren zamítla, a stejné stanovisko doporučila přijnout zastupitelstvu města," konstatuje místostarosta města Jiří Vondra.
Upřesňuje, že podpora myšlenky byla téměř jednotná. Pouze jeden hlas vyzněl proti, a jeden ze zastupitelů se hlasování zdržel. Drtivá většina tedy vyjádřila nesouhlas, a doporučila orgánům kraje přehodnotit dosavadní stanovisko k výstavbě elektráren v Krušných horách.
"Starosta a místostarosta Oseku byli pověřeni iniciovat setkání s okolními obcemi, prodiskutovat situaci a hledat spojence proti uvažované realizaci elektráren mezi všemi subjekty," prohlašuje Vondra a zdůrazňuje, že je nutné, aby Krušné hory byly vnímány jako celek, a byly respektovány zákonem na úseku ochrany přírody a krajiny.
"Rozhodnutím zastupitelstva města Osek o zákazu výstavby větrných elektráren na svém území a následováním měst Krupka a Dubí se stal teplický okres centrem odpůrců z celé republiky," tvrdí předseda občanského sdružení Krušnohorský koprník.
Po premiérovém setkání v Božím Daru a následné schůzce s exministrem Milošem Kužvartem v poslanecké sněmovně se aktivisté připravují na připomínkování plánovaného zákona o obnovitelných zdrojích energie a na návštěvu saského ministerstva životního prostředí.
K tomu, aby východní Krušné hory zůstaly bez stožárů, je podle Pecha zapotřebí přesvědčit také starosty Košťan, Mikulova a Moldavy. "Ačkoli průměrná účinnost větrných elektráren v sousedním Sasku činí 16 procent a energie vyrobené ze slunečního světla 14 procent, v Česku se o fotovoltaických panelech ani nediskutuje. Přitom z vrtulí jednoho větrníku vzniknou při likvidaci minimálně čtyři tuny plastů, o betonových patkách ani nemluvě. Nejmodernější fotovoltaické články jsou přitom plně recyklovatelné. Opakovaně se ptáme, proč vykupujeme energii z větrných elektráren za 2,70 Kč a přitom zhruba za jednu korunu vyvážíme přibližně 30 procent naší energie do zahraničí."
O výstavbě větrníků na svém území uvažuje již delší dobu Moldava a v poslední době také Mikulov, který by rád vystavěl vrtule v blízkosti Vitišky.

Zdroj: 

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí