Všichni uživatelé domácností touží po levném vytápění, přitom komfortním, plně automatickém, které bude maximálně šetrné k životnímu prostředí a současně si vyžádá jen minimální provozní náklady.
Vytápění v rodinných domech
Ve společnosti panuje obecné přesvědčení, že všechny tyto podmínky splňuje plynové vytápění. Velmi nízkých provozních nákladů lze pak také docílit například spalováním dřeva či uhlí, ovšem za cenu zvýšené pracnosti. Naopak elektrické vytápění je sice všeobecně považováno za velmi pohodlné, ale také za drahé.
Jediným způsobem, jak získat skutečný přehled v oblasti vytápění, respektive jeho nákladů, je prozkoumání reálných výdajů konkrétních domácností.
Stavební dispozice a situace
I když vytápění tvoří podstatnou část celkových nákladů na potřebovanou energii v daném objektu, nejedná se o celkové provozní náklady.
Pro srovnání celkových nákladů na energii jsme si vybrali rodinný dům Klasik 125, jenž byl dodáván na trh firmou G servis Třebíč jako typizovaný projekt. Jedná se o rodinný dům, určený pro čtyřčlennou rodinu, zastavěná plocha je asi 153,1 m2. Výběr stavebních materiálů i provedení záleží pochopitelně na investorech, přičemž jsou možné určité dispoziční odchylky v rámci pozměněné projektové dokumentace a individuálních požadavků budoucího majitele. Všechny tyto aspekty, včetně vybavení jednotlivými spotřebiči u každé z domácností, jsou zpracovány v tabulce.
Ze sedmi vybraných rodinných domů, umístěných po celé republice, jsou dva plně elektrifikovány a k vytápění je použit komplexní systém podlahového elektrického vytápění DEVI. U dvou objektů je plynové podlahové vytápění a další dva objekty jsou vytápěny obecně nejpoužívanějším systémem topení, tj. pomocí plynového kotle v kombinaci s radiátory. Poslední dům je navíc vytápěn z podstatné části krbovou vložkou, neboť to dovoluje otevřená vnitřní dispozice.
Provozní náklady
Při pohledu na celkové náklady dochází často k určitému pochybení. Částka za spotřebu elektrické energie u jednotlivých rodinných domků vytápěných plynem se v podstatě příliš neliší. Odráží se v ní jednak počet členů domácnosti a současně používání různého počtu elektrických spotřebičů. Nezohledňuje se v ní ale například skutečnost, že méně než 50 % domů vytápěných plynem nepoužívá k vaření svůj zdroj tepla, tedy plyn, ale elektrická kamna. Plynovou troubu k pečení pak v daných případech žádná žena v domácnosti nepoužívá.
U klasického plynového vytápění jsou výdaje za topení v porovnání s plynovým podlahovým vytápěním evidentně vyšší. To jasně dokumentuje úspornost podlahového vytápění, neboť se jedná o velkoplošný zdroj nízkoteplotního sálavého tepla. Pro dosažení tepelného komfortu, srovnatelným např. s radiátorovým vytápěním, nám postačí výkon topení o 2 až 3 stupně nižší. Navíc podlahovým vytápěním dosahujeme současně vhodnějšího rozložení teploty v místnosti a následně omezení proudění vzduchu.
Výsledky testu
V testu bylo dosaženo až překvapivě nízkých celkových provozních nákladů u plně elektrifikovaných domů, které byly vytápěny podlahovým vytápěním. Na nízkých nákladech se podílí jednak úspornost podlahového vytápění a také absence pravidelných záručních a pozáručních revizí plynových kotlů, které jsou často spojeny s nutnou výměnou radiátorů atp. Elektrické podlahové vytápění oproti tomu pracuje v podstatě bez nároku na údržbu. Díky dokonalé regulaci elektrického zdroje lze s pomocí inteligentních termostatů nastavit jednu požadovanou a konstantní teplotu. Regulátory s vestavěnými mikroprocesory si pak samy určí, kdy mají topný systém sepnout, aby bylo docíleno požadované teploty v nastaveném čase, tedy za nejoptimálnějších a nejekonomičtějších provozních podmínek. Celý systém podlahového vytápění má životnost podlahy, do které byl nainstalován.
Nejnižších provozních nákladů bylo v testu dosaženo při kombinaci plynového radiátorového vytápění a přitápění v krbové vložce. Náklady související se spotřebou dřeva byly vypočítány následujícím způsobem:
Provozní doba krbové vložky během roku činila podle údajů majitele přibližně 1520 hodin, neboť ve volné dny se topí prakticky 14 hodin, zatímco ve všední dny 4,5 hodiny. Spotřebu dřeva jsme dle zkušenosti uvažovali 3 kg za hodinu a pro vyčíslení nákladů bylo počítáno s cenou 0,90 Kč za 1 kg dřeva. Výsledek pak není nikterak překvapivý a potvrdil, že vytápění dřevem vyžaduje velmi nízké provozní náklady. Otázkou zůstává, jakým způsobem vyčíslit zvýšenou pracnost a časovou vytíženost při přípravě takového druhu vytápění.
Pořizovací náklady hrají nemalou roli při volbě konkrétního druhu vytápění. Cena jednotlivých způsobů vytápění uvedených v tabulce potvrdila obecné pravidlo, že elektrické vytápění vychází nejlevněji. Druhým nejlevnějším je tzv. klasické vytápění, tedy vytápění plynem v kombinaci s radiátory. Největší finanční zatížení pro investora naopak představuje podlahové vytápění plynové.
Celkové náklady na energie
Porovnání investičních a provozních nákladů je uvedeno v grafu. Investiční náklady zde tvoří konstantu a provozní náklady jsou vyjádřeny v čase stoupající křivkou. Při porovnání plynového vytápění radiátory s plynovým vytápěním podlahovým je zřejmé, že průsečík obou křivek, tedy vyrovnání nákladů, se nachází přibližně na hodnotě pěti let provozu. To znamená, že vyšší pořizovací investiční náklady u podlahového plynového vytápění budou kompenzovány nižšími provozními náklady v porovnání s plynovým radiátorovým způsobem za pět let jeho používání. V případě elektrického vytápění bylo dosaženo prakticky nejpříznivějších výsledků v obou oblastech, tedy jak v oblasti investiční, tak i provozní. Z uvedeného přehledu a doložení dat si můžeme odvodit, že elektrické podlahové vytápění je plně srovnatelné s vytápěním plynovým, a dokonce při posuzování celkových nákladů na spotřebu energie v daném objektu je v poměru ceny a kvality či komfortu pro konečné uživatele nakonec příznivější než! jiný druh energie.
Elektrifikované domy
Příčinou příznivých výsledků plně elektrifikovaných domů je v první řadě instalace velmi úsporného topného systému s prakticky nejdokonalejší regulací. Dále je to nízká sazba elektrické energie pro provoz ostatních elektrických spotřebičů, která se pohybuje v závislosti na jednotlivých distribučních energetických společnostech kolem 1 Kč za 1 kWh. Při používání plynu jako topného media se cena za 1 kWh pohybuje opětovně dle jednotlivých sazeb energetických společností od 3,40 Kč za 1 kWh. Při spotřebě energie v rozsahu asi 3000 kWh dochází k úspoře 7000 Kč. To je celé tajemství nízkých nákladů domů, které jsou plně elektrifikovány a používají pro vytápění progresivních systémů. Je zde reálný předpoklad, že počet používaných elektrických spotřebičů bude v budoucnu vzrůstat, což přirozeně zapříčiní i nárůst celkového účtu za elektřinu v prvé řadě u těch domácností, které nebudou plně elektrifikovány.
Levné zdroje
Pro maximální objektivitu je potřeba zmínit také zdroje určené pro domky, označené jako nízkoenergetické nebo dokonce pasivní, u kterých se spotřeba energie pohybuje v rozmezí 20 až 50 kWh na 1 m2. Pro tyto objekty jsou charakteristické nízké provozní náklady, spojené s instalací speciálních způsobů využívání tepla (tepelná čerpadla, sluneční záření, rekuperace a podobně). Minimální, tedy lákavé provozní náklady jsou však vykoupeny vysokými pořizovacími náklady, které přinesou reálnou úsporu a začnou se vyplácet až v daleké budoucnosti.
Uvedené částky za jednotlivé typy energií byly získány na základě skutečných faktur jednotlivých uživatelů rodinných domků. Jasně vypovídají o tom, že elektrické podlahové vytápění je rovnocenným partnerem všem ostatním způsobům vytápění při zajištění maximálního komfortu uživatelům.
Rodinný dům Klassik 125
plyn - podlaha DEVI plyn - radiátor plyn - radiátor -dřevo
dům č. 1 dům č. 2 dům č. 3 dům č. 4 dům č. 5 dům č. 6 dům č. 7
lokalita západní Čechy severní Morava střední Čechy severní Morava jižní Morava severní Morava střední Čechy
domácnost - počet členů 3 4 4 3 3 2 3
obvodové zdivo Porotherm 40 Citerm 40 Porotherm 44 Ytong 36,5 panely Unicom Porotherm 40 Porotherm 44
7 cm polystyren 5 cm polystyren Třebíč
tepelný odpor [m2 K.W-1] 2,55 3,8 3,7 3,1 3,1 2,55 2,7
okna-U [W.m-2K-1] 1,3 1,4 1,3 1,1 1,6 1,4 1,3
vytápěná plocha [m2 ] 155,1 157,1 157,1 153,1 153,1 189,1 153,1
druh topení plynové plynové elektrické elektrické plynové plynové plyn.-rad.-krb
-podlahové -podlahové DEVI DEVI -radiátory -radiátory
elektr. domácností standard standard standard standard standard standard standard
plyn. sporák el. kamna el. kamna el. kamna el. kamna el. kamna plyn. sporák
el. trouba el. trouba el. trouba el. trouba el. trouba el. trouba el. trouba
účet za plyn (Kč) 18 929 20 646 0 0 24 297 36 824 11 921
účet za elektřinu (Kč) 11 280 10 535 31 335 28 278 13 661 9 379 11 126
teoret. náklady na dřevo 4104
celkem (Kč) 30 209 31 181 32 142 28 278 37 958 46 203 27 151
Kč na 1 m2 195 198 205 185 248 244 177
investiční náklady (Kč) 165 000 230 000 110 000 128 000 148 000 - 178 500
Energetická náročnost objektu
Vytápění 66 % 13 500 kWh
Ohřev TUV 15 % 3000 kWh
Vaření 6 % 1300 kWh
Ostatní spotřeba 13 % 2700 kWh
Jediným způsobem, jak získat skutečný přehled v oblasti vytápění, respektive jeho nákladů, je prozkoumání reálných výdajů konkrétních domácností.
Stavební dispozice a situace
I když vytápění tvoří podstatnou část celkových nákladů na potřebovanou energii v daném objektu, nejedná se o celkové provozní náklady.
Pro srovnání celkových nákladů na energii jsme si vybrali rodinný dům Klasik 125, jenž byl dodáván na trh firmou G servis Třebíč jako typizovaný projekt. Jedná se o rodinný dům, určený pro čtyřčlennou rodinu, zastavěná plocha je asi 153,1 m2. Výběr stavebních materiálů i provedení záleží pochopitelně na investorech, přičemž jsou možné určité dispoziční odchylky v rámci pozměněné projektové dokumentace a individuálních požadavků budoucího majitele. Všechny tyto aspekty, včetně vybavení jednotlivými spotřebiči u každé z domácností, jsou zpracovány v tabulce.
Ze sedmi vybraných rodinných domů, umístěných po celé republice, jsou dva plně elektrifikovány a k vytápění je použit komplexní systém podlahového elektrického vytápění DEVI. U dvou objektů je plynové podlahové vytápění a další dva objekty jsou vytápěny obecně nejpoužívanějším systémem topení, tj. pomocí plynového kotle v kombinaci s radiátory. Poslední dům je navíc vytápěn z podstatné části krbovou vložkou, neboť to dovoluje otevřená vnitřní dispozice.
Provozní náklady
Při pohledu na celkové náklady dochází často k určitému pochybení. Částka za spotřebu elektrické energie u jednotlivých rodinných domků vytápěných plynem se v podstatě příliš neliší. Odráží se v ní jednak počet členů domácnosti a současně používání různého počtu elektrických spotřebičů. Nezohledňuje se v ní ale například skutečnost, že méně než 50 % domů vytápěných plynem nepoužívá k vaření svůj zdroj tepla, tedy plyn, ale elektrická kamna. Plynovou troubu k pečení pak v daných případech žádná žena v domácnosti nepoužívá.
U klasického plynového vytápění jsou výdaje za topení v porovnání s plynovým podlahovým vytápěním evidentně vyšší. To jasně dokumentuje úspornost podlahového vytápění, neboť se jedná o velkoplošný zdroj nízkoteplotního sálavého tepla. Pro dosažení tepelného komfortu, srovnatelným např. s radiátorovým vytápěním, nám postačí výkon topení o 2 až 3 stupně nižší. Navíc podlahovým vytápěním dosahujeme současně vhodnějšího rozložení teploty v místnosti a následně omezení proudění vzduchu.
Výsledky testu
V testu bylo dosaženo až překvapivě nízkých celkových provozních nákladů u plně elektrifikovaných domů, které byly vytápěny podlahovým vytápěním. Na nízkých nákladech se podílí jednak úspornost podlahového vytápění a také absence pravidelných záručních a pozáručních revizí plynových kotlů, které jsou často spojeny s nutnou výměnou radiátorů atp. Elektrické podlahové vytápění oproti tomu pracuje v podstatě bez nároku na údržbu. Díky dokonalé regulaci elektrického zdroje lze s pomocí inteligentních termostatů nastavit jednu požadovanou a konstantní teplotu. Regulátory s vestavěnými mikroprocesory si pak samy určí, kdy mají topný systém sepnout, aby bylo docíleno požadované teploty v nastaveném čase, tedy za nejoptimálnějších a nejekonomičtějších provozních podmínek. Celý systém podlahového vytápění má životnost podlahy, do které byl nainstalován.
Nejnižších provozních nákladů bylo v testu dosaženo při kombinaci plynového radiátorového vytápění a přitápění v krbové vložce. Náklady související se spotřebou dřeva byly vypočítány následujícím způsobem:
Provozní doba krbové vložky během roku činila podle údajů majitele přibližně 1520 hodin, neboť ve volné dny se topí prakticky 14 hodin, zatímco ve všední dny 4,5 hodiny. Spotřebu dřeva jsme dle zkušenosti uvažovali 3 kg za hodinu a pro vyčíslení nákladů bylo počítáno s cenou 0,90 Kč za 1 kg dřeva. Výsledek pak není nikterak překvapivý a potvrdil, že vytápění dřevem vyžaduje velmi nízké provozní náklady. Otázkou zůstává, jakým způsobem vyčíslit zvýšenou pracnost a časovou vytíženost při přípravě takového druhu vytápění.
Pořizovací náklady hrají nemalou roli při volbě konkrétního druhu vytápění. Cena jednotlivých způsobů vytápění uvedených v tabulce potvrdila obecné pravidlo, že elektrické vytápění vychází nejlevněji. Druhým nejlevnějším je tzv. klasické vytápění, tedy vytápění plynem v kombinaci s radiátory. Největší finanční zatížení pro investora naopak představuje podlahové vytápění plynové.
Celkové náklady na energie
Porovnání investičních a provozních nákladů je uvedeno v grafu. Investiční náklady zde tvoří konstantu a provozní náklady jsou vyjádřeny v čase stoupající křivkou. Při porovnání plynového vytápění radiátory s plynovým vytápěním podlahovým je zřejmé, že průsečík obou křivek, tedy vyrovnání nákladů, se nachází přibližně na hodnotě pěti let provozu. To znamená, že vyšší pořizovací investiční náklady u podlahového plynového vytápění budou kompenzovány nižšími provozními náklady v porovnání s plynovým radiátorovým způsobem za pět let jeho používání. V případě elektrického vytápění bylo dosaženo prakticky nejpříznivějších výsledků v obou oblastech, tedy jak v oblasti investiční, tak i provozní. Z uvedeného přehledu a doložení dat si můžeme odvodit, že elektrické podlahové vytápění je plně srovnatelné s vytápěním plynovým, a dokonce při posuzování celkových nákladů na spotřebu energie v daném objektu je v poměru ceny a kvality či komfortu pro konečné uživatele nakonec příznivější než! jiný druh energie.
Elektrifikované domy
Příčinou příznivých výsledků plně elektrifikovaných domů je v první řadě instalace velmi úsporného topného systému s prakticky nejdokonalejší regulací. Dále je to nízká sazba elektrické energie pro provoz ostatních elektrických spotřebičů, která se pohybuje v závislosti na jednotlivých distribučních energetických společnostech kolem 1 Kč za 1 kWh. Při používání plynu jako topného media se cena za 1 kWh pohybuje opětovně dle jednotlivých sazeb energetických společností od 3,40 Kč za 1 kWh. Při spotřebě energie v rozsahu asi 3000 kWh dochází k úspoře 7000 Kč. To je celé tajemství nízkých nákladů domů, které jsou plně elektrifikovány a používají pro vytápění progresivních systémů. Je zde reálný předpoklad, že počet používaných elektrických spotřebičů bude v budoucnu vzrůstat, což přirozeně zapříčiní i nárůst celkového účtu za elektřinu v prvé řadě u těch domácností, které nebudou plně elektrifikovány.
Levné zdroje
Pro maximální objektivitu je potřeba zmínit také zdroje určené pro domky, označené jako nízkoenergetické nebo dokonce pasivní, u kterých se spotřeba energie pohybuje v rozmezí 20 až 50 kWh na 1 m2. Pro tyto objekty jsou charakteristické nízké provozní náklady, spojené s instalací speciálních způsobů využívání tepla (tepelná čerpadla, sluneční záření, rekuperace a podobně). Minimální, tedy lákavé provozní náklady jsou však vykoupeny vysokými pořizovacími náklady, které přinesou reálnou úsporu a začnou se vyplácet až v daleké budoucnosti.
Uvedené částky za jednotlivé typy energií byly získány na základě skutečných faktur jednotlivých uživatelů rodinných domků. Jasně vypovídají o tom, že elektrické podlahové vytápění je rovnocenným partnerem všem ostatním způsobům vytápění při zajištění maximálního komfortu uživatelům.
Rodinný dům Klassik 125
plyn - podlaha DEVI plyn - radiátor plyn - radiátor -dřevo
dům č. 1 dům č. 2 dům č. 3 dům č. 4 dům č. 5 dům č. 6 dům č. 7
lokalita západní Čechy severní Morava střední Čechy severní Morava jižní Morava severní Morava střední Čechy
domácnost - počet členů 3 4 4 3 3 2 3
obvodové zdivo Porotherm 40 Citerm 40 Porotherm 44 Ytong 36,5 panely Unicom Porotherm 40 Porotherm 44
7 cm polystyren 5 cm polystyren Třebíč
tepelný odpor [m2 K.W-1] 2,55 3,8 3,7 3,1 3,1 2,55 2,7
okna-U [W.m-2K-1] 1,3 1,4 1,3 1,1 1,6 1,4 1,3
vytápěná plocha [m2 ] 155,1 157,1 157,1 153,1 153,1 189,1 153,1
druh topení plynové plynové elektrické elektrické plynové plynové plyn.-rad.-krb
-podlahové -podlahové DEVI DEVI -radiátory -radiátory
elektr. domácností standard standard standard standard standard standard standard
plyn. sporák el. kamna el. kamna el. kamna el. kamna el. kamna plyn. sporák
el. trouba el. trouba el. trouba el. trouba el. trouba el. trouba el. trouba
účet za plyn (Kč) 18 929 20 646 0 0 24 297 36 824 11 921
účet za elektřinu (Kč) 11 280 10 535 31 335 28 278 13 661 9 379 11 126
teoret. náklady na dřevo 4104
celkem (Kč) 30 209 31 181 32 142 28 278 37 958 46 203 27 151
Kč na 1 m2 195 198 205 185 248 244 177
investiční náklady (Kč) 165 000 230 000 110 000 128 000 148 000 - 178 500
Energetická náročnost objektu
Vytápění 66 % 13 500 kWh
Ohřev TUV 15 % 3000 kWh
Vaření 6 % 1300 kWh
Ostatní spotřeba 13 % 2700 kWh
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
