Přísnější pravidla pro důlní odpad
LUCEMBURK/BRUSEL - Ministři životního prostředí Evropské unie se v Lucemburku
dohodli na nových pravidlech pro nakládání s důlním odpadem, jež mají snížit
riziko znečištění životního prostředí a ekologických katastrof. Každoročně
přibude na haldách kolem 400 milionů tun těžebního odpadu.
LUCEMBURK/BRUSEL - Ministři životního prostředí Evropské unie se v Lucemburku dohodli na nových pravidlech pro nakládání s důlním odpadem, jež mají snížit riziko znečištění životního prostředí a ekologických katastrof. Každoročně přibude na haldách kolem 400 milionů tun těžebního odpadu.
Návrh nové direktivy zpřísňuje pravidla pro povolování provozování a uzavírání odpadových zařízení a následnou péči o důlní odpad, skladovaný ať už na haldách nebo v nádržích. Klasifikuje také odpadová zařízení podle míry možného rizika a obecně také finanční záruky pro nápravu škod."Dohodnutý text pomůže předcházet vážným nehodám, jaké se odehrály ve Španělsku či Rumunsku," ocenila dohodnutý kompromis komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová. Komisařka také připomněla, že se před čtyřmi lety osobně seznámila se zničujícími důsledky úniku roztoku kyanidu ze zlatých dolů v okolí rumunského zlatého dolu Baia Mare, který zamořil řeky Someš, Tisa a Dunaj a zasáhl floru a faunu i v Maďarsku, na Ukrajině a Srbsku. Právě kvůli této katastrofě maďarská delegace bojovala o ještě přísnější pravidla. Ale nakonec prošel kompromisní návrh, který podpořila i česká delegace. "Pro nás to znamená především zmapovat stav starých zátěží z důlních činností," řekl ministr Libor Ambrozek. Možné finanční dopady odhadl na zhruba 100 milionů korun ročně ze státního rozpočtu na monitoring a 400 milionů na rekultivaci hald odpadu z těžby uranu.Směrnice, která v březnu prošla prvním čtením v Evropském parlamentu, by měla být definitivně přijata a vstoupit v platnost v druhé polovině roku 2005. Poté mají mít členské státy dvouleté období na zapracování do své legislativy.
Návrh nové direktivy zpřísňuje pravidla pro povolování provozování a uzavírání odpadových zařízení a následnou péči o důlní odpad, skladovaný ať už na haldách nebo v nádržích. Klasifikuje také odpadová zařízení podle míry možného rizika a obecně také finanční záruky pro nápravu škod."Dohodnutý text pomůže předcházet vážným nehodám, jaké se odehrály ve Španělsku či Rumunsku," ocenila dohodnutý kompromis komisařka pro životní prostředí Margot Wallströmová. Komisařka také připomněla, že se před čtyřmi lety osobně seznámila se zničujícími důsledky úniku roztoku kyanidu ze zlatých dolů v okolí rumunského zlatého dolu Baia Mare, který zamořil řeky Someš, Tisa a Dunaj a zasáhl floru a faunu i v Maďarsku, na Ukrajině a Srbsku. Právě kvůli této katastrofě maďarská delegace bojovala o ještě přísnější pravidla. Ale nakonec prošel kompromisní návrh, který podpořila i česká delegace. "Pro nás to znamená především zmapovat stav starých zátěží z důlních činností," řekl ministr Libor Ambrozek. Možné finanční dopady odhadl na zhruba 100 milionů korun ročně ze státního rozpočtu na monitoring a 400 milionů na rekultivaci hald odpadu z těžby uranu.Směrnice, která v březnu prošla prvním čtením v Evropském parlamentu, by měla být definitivně přijata a vstoupit v platnost v druhé polovině roku 2005. Poté mají mít členské státy dvouleté období na zapracování do své legislativy.
Zdroj:Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích