Recyklace elektroniky lidi neláká

Rozšířenost mobilních telefonů v současnosti dosahuje v Česku bezmála sta procent. Letošek by tak měl být rokem, kdy se začnou staré mobily vyhazovat častěji než předtím. Mobilní operátoři ovšem evidují na svých prodejnách maximálně několik desítek zákazníků, kteří při koupi nového přístroje starý vyhazují. "Většinou končí telefony v zastavárnách nebo v koších. Málokdo má zájem mobil likvidovat ekologicky," tvrdí mluvčí T-Mobilu Jiří Hájek.
Mobilní telefony jako odpad jsou toxické. Ročně se jich v Česku prodá asi 2,2 miliónu kusů. To za několik let bude znamenat více než dvě tuny toxického odpadu. Mobilní operátoři i mnozí nezávislí prodejci telefonů sice ve svých obchodech mají sběrná místa na staré přístroje, ale ta zůstávají prázdná. "V letošním roce odevzdali zákazníci Eurotelu jen několik desítek přístrojů," uvedla mluvčí Eurotelu Diana Dobálová. "Může ale nastat situace, kdy máme ve skladu velké množství telefonů, až desítky tisíc přístrojů, které jsou zastaralé a neprodejné. V takovém případě provedeme jejich likvidaci a následnou recyklaci prostřednictvím našich smluvních partnerů," dodala.

Počítače se nevyhazují
"O ekologickou likvidaci žádá stále velmi málo lidí. Bohužel v zemi není dostatečné uvědomění a lidé raději hází elektroniku do popelnic. Ve firemním sektoru zaměstnavatelé dají raději staré počítače zdarma zaměstnancům, než aby je nechali za deset korun za kus zlikvidovat. Zaměstnanci je stejně dřív nebo později hodí do popelnice," tvrdí Pavel Dohnal, spolumajitel firmy Šiko, která se ekologickou likvidací zabývá. Dohnal nepředpokládá, že by se situace výrazně zlepšila v příštím roce, kdy má v platnost vstoupit zákon, který bude po výrobcích elektroniky vyžadovat ekologickou likvidaci jejich výrobků. "Pokud nebudou chtít sami lidé, nebude zákon nic platný," myslí si Dohnal.
Již v současnosti by měla aspoň výpočetní technika plnit sklady likvidačních firem. Množství počítačů ve firemním sektoru již moc výrazně neroste, přesto prodejci výpočetní techniky stále hlásí rostoucí prodeje. "Obecně lze říci, že podniky obměňují své počítače v cyklech mezi třemi až pěti lety. Některé počítače z podniků jsou dále používány jako domácí PC zaměstnanci nebo poskytnuty například neziskovým organizacím či nabídnuty k odkupu firmám, jež se specializují na prodej použitých PC," uvedl Tomáš Oupický, analytik výzkumné firmy IDC. Dobu obměny v podobných cyklech potvrzují i největší výrobci a dodavatelé počítačů v Česku, firmy Hewlett-Packard, Dell a Autocont. Jejich zástupci také potvrzují, že podniky se mnohdy raději zbaví počítače tím, že jej odprodají či věnují zaměstnancům, než aby je dovezli do sběren.

Poplatky budou v ceně
Podle směrnic EU by měli výrobci započítávat cenu na likvidaci již do prodejní ceny. Paradoxně ovšem může nastat i situace, kdy výrobci počítačů budou platit za něco, co se nikdy neuskuteční. "Podle našich propočtů by se příplatek za likvidaci na prodejní ceně nijak významně projevit neměl. Mnohem větší obavy máme z toho, že by velcí výrobci počítačů měli platit i za likvidaci přístrojů, u kterých není možné zjistit výrobce," uvedla Jana Kučerová, mluvčí českého zastoupení Hewlett-Packard. Podle směrnice EU by se poplatky za zpracování veškerého takzvaného elektrošrotu měly totiž odvíjet od tržního podílu jednotlivých výrobců v dané zemi. Podobně na tom tak budou například výrobci elektronických hraček, ledniček či domácí elektroniky.
Aby se do budoucnosti zabránilo podobnému poškozování velkých výrobců, budou muset být všechny elektronické výrobky od srpna příštího roku označeny datem výroby a odolnou značkou výrobce. Stejný problém ovšem budou tuzemští dodavatelé a výrobci elektroniky řešit i nadále například v případě dovezeného zboží. Dle zákona tak budou muset i nadále velké podniky hradit ekologickou likvidaci neznačkového zboží, které prodávají obchodníci na stovkách českých tržnic.
Recyklace elektroniky a zejména potom výpočetní techniky je nutná. O zátěži, jakou představuje například výroba počítačů pro životní prostředí, informuje i studie Univerzity spojených národů. Podle ní je k vyrobení běžného stolního počítače se sedmnáctipalcovým monitorem zapotřebí 1,8 tuny prvotních surovin včetně 1500 litrů vody a 22 kilogramů chemikálií.
viz. Zákon o elektrošrotu

Co se bude muset ekologicky likvidovat

Velké domácí spotřebiče - ledničky, pračky, myčky, trouby, klimatizace...
Malé domácí spotřebiče - vysavače, žehličky, fény, budíky...
Zařízení informačních technologií, telekomunikační zařízení - počítače, tiskárny, kalkulačky, telefony...
Spotřebitelská zařízení -radiopřijímače, televizory, videa, zesilovače...
Osvětlovací zařízení - zářivky, výbojky...
Elektrické a elektronické nástroje - vrtačky, pily, šicí stroje...
Hračky, vybavení pro volný čas a sporty - elektrické vláčky, videohry...
Lékařské přístroje - neinfikované či implantáty
Přístroje pro monitorování a kontrolu - detektory kouře, termostaty...