Lidé u Temelína se už nebojí, ale cítí neklid

Obyvatelé jižních Čech už nevnímají Temelín jako hrozbu, ale nadále v nich zůstává pocit neklidu.
"Pocit přímého ohrožení zmizel, přetrvává však pocit podvědomého neklidu, který je patrně neustále aktivován tím, že lidé mají stále na očích elektrárnu, nebo alespoň její chladicí věže či vystupující páru," uvádí se ve zprávě Kabinetu antropologie Ústavu ekologie krajiny Akademie věd.
Studie tohoto ústavu je součástí zatím nejrozsáhlejšího výzkumu vlivu Temelína na životní prostředí. Odborníci z Akademie věd, Státního zdravotního ústavu a dalších pracovišť zveřejnili své výsledky před několika dny na konferenci v Českých Budějovicích. Česko se zavázalo sledovat působení elektrárny na své okolí před čtyřmi lety v rakouském Melku.
Dosavadní zjištění nahrávají spíše zastáncům Temelína: závěry zatím neprokázaly výraznější negativní dopad na zdraví lidí, změnu počasí nebo na pěstování zemědělských plodin. Ostatně už výsledek předběžného posouzení elektrárny v roce 2001 zněl, že vliv Temelína na životní prostředí bude nízký, nevýrazný a přijatelný.
"Veřejnost se v průběhu výstavby a uvádění elektrárny do provozu přestala bát, netrpí výraznějšími depresivními stavy, neprojevuje se jako labilnější, neprožívá úzkost, netrpí pocity méněcennosti a nedůvěrou ve vlastní schopnosti," zní jeden z aktuálních závěrů.

Vizuální znečištění
Přesto mnozí Jihočeši nevnímají Temelín jako něco příjemného. Elektrárna negativně poznamenala ráz krajiny, protože je dobře vidět, "vizuálně znečistila" životní prostředí. "Lidi od toho neujedou, je to vidět odevšad; jakmile to lidi vidí, uvědomí si, že je to jaderná elektrárna," řekl pracovníkům Akademie věd jeden jihočeský občan.
Vědci, kteří posuzují vliv Temelína na životní prostředí, se vesměs shodují, že k hodnověrnějším závěrům bude potřeba dlouhodobý výzkum a pozorování. Týká se to například změny klimatu, kde předběžná studie může vzniknout až po deseti letech provozu temelínské elektrárny. Anebo výskytu zhoubných nádorů a počtu úmrtí.
Experti z Ústavu preventivního lékařství Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že v bezprostřední blízkosti elektrárny se u mužů vyskytuje méně nádorů než ve čtyřech vzdálenějších regionech. Také jejich úmrtnost je překvapivě nízká. Naopak v oblasti asi třinácti kilometrů od Temelína trpí například nádory plic či ledvin více mužů, než je celostátní průměr.
"Tento stav je opakem situace, při níž by mohl být předpokládán nepříznivý vliv elektrárny, neboť ve vzdálenějších oblastech je onemocnění více než v bezprostředním okolí," uvádějí autoři.
Naopak ženy tento "předpoklad" plní: v bezprostřední blízkosti Temelína je výskyt nádorů vyšší než v jiných regionech. Rovněž samovolných potratů bylo v letech 1992 až 2000 v blízkém okolí elektrárny více než jinde.
Autoři však varují před zjednodušeným pohledem a tvrdí, že je nutná dlouhodobá analýza, která přihlédne například k tomu, jak se lidé v okolí Temelína stravují, jestli kouří, pijí alkohol nebo pravidelně sportují.

Horní Rakousko nesouhlasí
Přestože zkoumání vlivu Temelína na okolí vychází z česko-rakouské dohody z Melku, vládní zmocněnec Horního Rakouska pro česká jaderná zařízení Radko Pavlovec nepokládá studie za hodnověrné.
"Neberu to vážně. Jsou to sice nezávislé studie, ale stejně nemohou nic prokázat. Ve scénáři zůstaly jen bezzubé záležitosti, neprověřují se například možné následky těžkých havárií," řekl Pavlovec.
Mluvčí Temelína Milan Nebesář je přesvědčen o tom, že nové výzkumy nemohou objevit nic zásadního.
"Je to jako hledání jehly v kupce sena," řekl Nebesář, podle něhož zkušenosti z desítek jaderných elektráren na celém světě neukazují žádný negativní vliv na okolí.

Co zatím odborníci zjistili o vlivu Temelína
Pocit ohrožení vystřídal u obyvatel jižních Čech pocit neklidu.
Lidé netrpí depresemi, úzkostí či strachem.
V blízkém okolí elektrárny je nižší úmrtnost mužů.
V bezprostřední blízkosti elektrárny je u mužů nižší výskyt nádorů. Ve vzdálenějším okolí je naopak výskyt vyšší, než je celostátní průměr.
Ženy žijící v těsné blízkosti elektrárny mají nádory častěji než v jiných oblastech.
Častější výskyt spontánních potratů v okolí elektrárny.
Nebyla zjištěna přítomnost radionuklidů v odpadních vodách.
Hodnoty tritia z odpadních vod elektrárny ve Vltavě byly vloni na úrovni 3,4 procenta imisního limitu.
Oteplené odpadní vody z elektrárny přispívají ke vzniku sinic v nádrži Orlík.
Neprokázán žádný vliv elektrárny na polní plodiny a pícniny.
Zdroj: Sborník z konference o hodnocení vlivu Temelína na životní prostředí