Firmy hledají také za hranicemi

Tuzemské firmy se v zahraničních zakázkách financovaných ze zdrojů Evropské unie prosazují zejména ve stavebnictví. Jde zejména o velké dopravní projekty, jakými jsou železniční koridory, nebo o výstavbu čističek odpadních vod. A to především na Slovensku a v Polsku.
Aby vyhověly unijním podmínkám, musí firmy uspět v mezinárodních výběrových řízeních. Některým se to už podařilo. Například ostravská stavební firma Tchas staví čistírny odpadních vod v polském městě Rybnik, na Slovensku pak buduje čistírny v Michalovcích nebo Popradu. Podílí se rovněž na modernizaci traťového úseku Šenkvice - Cífer.
Všechny tyto akce jsou hrazeny z fondu Evropské unie ISPA. "Na Slovensku a v Polsku se nabízí řada možností, které jsou pro naši společnost přitažlivé," řekla mluvčí ostravské společnosti Tchas Jana Šafaříková, podle které jsou pro firmu zajímavé infrastrukturní projekty, vodárenské a ekologické stavby.

Zakázky za miliardy
Tchas není jediná tuzemská společnost, která na Slovensku nebo v Polsku při výběrových řízeních uspěla. Například brněnská společnost Královopolská Ria získala zakázku na rekonstrukci čistírny odpadních vod v Nitře, její hodnota je 140 miliónů korun.
ŽS Brno v konsorciu s dalšími firmami uspělo ve dvou výběrových řízeních vypsaných Železnicemi Slovenské republiky. Hodnota zakázek okolo šesti miliard slovenských korun. Při zakázce na elektrifikaci tratě mezi Zvolenem a Banskou Bystricí podniky vedené ŽS Brno porazilo uskupení firem pod vedením další české společnosti EŽ Praha.
Pro tuzemské firmy znamená získání takových zakázek v sousedních zemích jak zvýšení zisků, tak práci pro tisíce lidí. "Práce v zahraničí má největší smysl v tom, že nám pomáhá udržet vysokou konkurenceschopnost, a umožňuje zaměstnávat řádově 1500 lidí," poznamenala Šafaříková. Tchas, firma s českými vlastníky, loni vykázala obrat 4,1 miliardy korun, letos očekává překročení pětimiliardové hranice.
ŽS Brno, které je součástí holdingu ŽPSV Uherský Ostroh, který loni ovládla španělská stavební skupina OHL, v letošním roce plánuje třináctiprocentní růst výkonů na 9,5 miliardy.
Na Slovensku nebo v Polsku se připravují také další velké stavební zakázky. Už letos chtějí slovenské železnice vypsat další výběrové řízení, a to na modernizaci tratě Piešťany - Nové Mesto nad Váhom. Nová trať umožní vlakovým soupravám dosahovat rychlosti až 160 kilometrů za hodinu. Odhadované náklady na rekonstrukci trati by se měly pohybovat od čtyř do pěti miliard slovenských korun.

Konkurence se zostřuje
Veřejné výběrové řízení především na dopravní stavby financované z fondů EU ale nelákají jenom české firmy. Dobře si vedou také rakouské firmy, ale například zakázku na technickou přípravu projektů v oblasti vodního hospodářství získalo v Košickém kraji španělské konsorcium.
České firmy se proto ve výběrových řízeních spojují s dalšími slovenskými i zahraničními firmami. ŽS Brno se tak při zakázce za téměř pět miliard slovenských korun na modernizaci železniční tratě v úseku Trnava - Piešťany spojilo se společnostmi Doprastav, Železničné stavebníctvo Bratislava, Železničné stavby Košice a Alpine Mayreder. Stavba by měla být ukončena v roce 2007.
Ucházet se o zakázky v sousedních zemích nutí firmy také konkurence na tuzemském trhu. Tam se totiž do velkých výběrových řízení na stavby financované z části z fondů Evropské unie už hlásí společnosti z celé Evropy a některé už uspěly.
Například na realizaci projektu Čistá Bečva na Vsetínsku, což je výstavba kanalizace a čistíren odpadních vod v patnácti městech a obcích za jednu a půl miliardy korun, bude dohlížet konsorcium rakouské společnosti IC Consuleten a české firmy Jančálek. "Z patnácti zájemců bylo ve dvou kolech vybráno konsorcium, které nejlépe splnilo náročná kritéria a má mnoholeté zkušenosti s projekty podobného charakteru financovanými Evropskou unií," komentoval pro agenturu ČTK výsledky soutěže místostarosta Vsetína Jaromír Kudlík.
Veřejné zakázky představují v zemích EU 11 až 15 procent z celkového HDP. Ve státech unie tak hodnota uzavřených smluv ročně překračuje 500 miliard eur, což je více než 200 tisíc nových veřejných zakázek za jeden rok. Většina zakázek financovaných z evropských peněz se zatím rozdá v patnácti původních státech Evropské unie, největší podíl má Francie, před Německem, Itálií a Velkou Británií.
Mezi novými členy nejvíc "evropských" zakázek zadává Polsko s třiceti šesti procenty zadaných zakázek, pak Maďarsko a Lotyško s jedenácti procenty. Česko má deset procent zakázek, Slovensko ještě o jedno procento méně.