Emise hrozí zadusit planetu

Ani optimistické scénáře vývoje spotřeby energie nesníží emise skleníkových plynů v míře, jakou bychom potřebovali, říká šéf Mezinárodní agentury pro energii Claude Mandil.
hb: Prognózy globální spotřeby energie nepočítaly s jejím prudkým nárůstem v poslední době. Můžete ještě svým prognózám věřit?
Tady nejde o víru či nevíru. Naše organizace vytváří pouze scénáře možného vývoje. Můžeme říci, co se stane, když cena ropy bude dlouhodobě u 25 či 35 dolarů. Toto cenové pásmo považujeme totiž za reálné.
hb: Přesto. Většina analytiků se ve svých odhadech mýlila. Proč?
Dnes jeden Číňan spotřebovává pouze desetinu množství energie obyvatele USA. To se v dlouhodobém horizontu změní. Právě to by nemělo nikoho překvapit. Pokud jde o nepřesnosti. Prostě jsme nepočítali s krátkodobým skokem spotřeby. To souvisí také se špatnými daty, která dostáváme. Nejde jen o Čínu nebo Indii. Nepřesná data chodí i z průmyslových zemí. To se změní. Například s Čínou jsme se už dohodli.
hb: Ve snaze o uklidnění ropných trhů zvažují státy Evropské unie pravidelné zveřejňování stavu komerčních zásob ropy v týdenních intervalech, jak je tomu ve Spojených státech. Je to dobrý nápad?
Jistě, protože by to utlumilo spekulace. Jisté je, že trhy dnes spíše sledují USA než Evropu nebo Japonsko. Jednoduše proto, že z Ameriky přichází více informací. Ovšem vlády zemí unie musí mít na paměti, že přechod do takového režimu zveřejňování dat je velmi komplexní a také nákladný.
hb: Ve vašem výhledu se zmiňujete o optimistickém scénáři vývoje energetiky. Jaké jsou jeho šance?
V zásadě mají všechny státy zájem na tom, aby zvládly nárůst spotřeby energie a zároveň snižovaly emise kysličníku uhličitého, tedy hlavního "skleníkového" plynu. Zda jsou ale také připravené nést náklady s tím spojené, tím si už tak jistý nejsem. Onen optimistický scénář bude mít šanci, podaří-li se prosadit všechna plánovaná opatření na mezinárodní úrovni směřující k efektivnějšímu využívání energie. Problém ale je, že ani tento model nám nepomůže snížit emise skleníkových plynů tak, jak bychom potřebovali.
hb: Sektor energetiky potřebuje miliardové investice. Kdo to zaplatí?
Samozřejmě, že soukromý sektor. Na konci tyto náklady ale stejně ponese zákazník.
hb: Ropný průmysl zatím raději vrací své mimořádné zisky akcionářům, místo aby je investoval...
To je velmi špatný signál pro budoucnost. Akcionáři by měli sami trvat na tom, aby jejich peníze byly investovány dlouhodoběji.