Většina peněz jde na silnice
Česko se spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy dostalo na "černý"
seznam států, které z veřejných rozpočtů podporují automobilovou dopravu na úkor
ekologičtější železnice nebo vodní dopravy.
"Česká vláda musí prosazovat, aby peníze z fondů Evropské unie šly do projektů,
které pomohou zastavit alarmující lavinu tranzitních kamiónů," uvádí ekologické
Hnutí Duha, které se spolu s dalšími nevládními evropskými organizacemi podílelo
na studii Financování dopravy ve střední a východní Evropě.
Ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) ovšem tvrdí, že neexistuje přímá
závislost mezi penězi na dopravu z veřejných rozpočtů a jejich rozvojem.
"Nákladní silniční doprava roste také proto, že je pro nové způsoby podnikání
naprosto ideální," říká Šimonovský. Podniky chtějí co nejvíce snižovat náklady,
a proto své výrobky okamžitě nakládají na auto a vezou k zákazníkům. Sklady
zůstávají prázdné.
Kamióny jsou navíc mnohem flexibilnější, dostanou se i do míst, kam koleje
nevedou. "Příčin, proč přibývá kamiónů, je opravdu hodně," dodává Šimonovský.
Bývalý ministr dopravy a nynější vysokoškolský profesor Petr Moos uvedl, že
rozvoj nákladní silniční dopravy souvisí s ekonomickým rozvojem po rozšíření
Evropské unie.
"Nárůst kamiónové dopravy je určitou známkou ekonomického oživení," tvrdí Moos.
"A roste i efektivita a produktivita práce také v nově vstupujících zemích."
Česko se spolu s dalšími zeměmi střední a východní Evropy dostalo na "černý" seznam států, které z veřejných rozpočtů podporují automobilovou dopravu na úkor ekologičtější železnice nebo vodní dopravy.
"Česká vláda musí prosazovat, aby peníze z fondů Evropské unie šly do projektů, které pomohou zastavit alarmující lavinu tranzitních kamiónů," uvádí ekologické Hnutí Duha, které se spolu s dalšími nevládními evropskými organizacemi podílelo na studii Financování dopravy ve střední a východní Evropě.
Ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) ovšem tvrdí, že neexistuje přímá závislost mezi penězi na dopravu z veřejných rozpočtů a jejich rozvojem. "Nákladní silniční doprava roste také proto, že je pro nové způsoby podnikání naprosto ideální," říká Šimonovský. Podniky chtějí co nejvíce snižovat náklady, a proto své výrobky okamžitě nakládají na auto a vezou k zákazníkům. Sklady zůstávají prázdné.
Kamióny jsou navíc mnohem flexibilnější, dostanou se i do míst, kam koleje nevedou. "Příčin, proč přibývá kamiónů, je opravdu hodně," dodává Šimonovský.
Bývalý ministr dopravy a nynější vysokoškolský profesor Petr Moos uvedl, že rozvoj nákladní silniční dopravy souvisí s ekonomickým rozvojem po rozšíření Evropské unie.
"Nárůst kamiónové dopravy je určitou známkou ekonomického oživení," tvrdí Moos. "A roste i efektivita a produktivita práce také v nově vstupujících zemích."
Fond versus fond
Podle ministra Šimonovského navíc Evropská unie masívně podporuje i železniční dopravu. Z údajů ministerstva dopravy například vyplývá, že z evropského fondu ISPA šlo na železniční projekty o několik desítek miliónů eur více než na silniční stavby. Evropský fond bezmála šedesáti šesti milióny eur podpořil třeba modernizaci tratě mezi Záboří nad Labem a Přeloučí.
Ve studii nevládních organizací o financování dopravy ve střední a východní Evropě se ovšem uvádí, že dotace z evropských fondů uvolní národním vládám prostředky k větší podpoře silniční dopravy z vlastních státních rozpočtů. Například český Státní fond dopravní infrastruktury z letošního rozpočtu 44 miliard korun dá více než polovinu na silnice - přesně 27,5 miliardy. Na ekologičtější železnici jde letos 15 miliard a na vodní dopravu necelá miliarda korun.
Česko rovněž využilo většinu peněz z Evropské investiční banky na silnice. Ze všech "dopravních půjček" v letech 1998 až 2003 šlo na silnice bezmála pětapadesát procent, přičemž průměr deseti zemí střední a východní Evropy, které sledovala studie, byl padesát osm procent.
Potřebujeme další dálnice?
Evropská unie bude v příštím roce rozhodovat, na které konkrétní priority chce utrácet peníze z rozvojových fondů v letech 2007 až 2013. Ekologické organizace varují, že především v zemích uprostřed Evropy, jako je Česko, se kamiónům nelze bránit stavbou dalších tranzitních tras.
"Pokaždé, když se v Evropě objeví kousek volné silnice, je okamžitě obsazen kamióny," tvrdí mezinárodní ekologické hnutí Greenpeace.
Petr Moos z Fakulty dopravy Českého vysokého učení technického v Praze ovšem tvrdí, že Česko má stále příliš řídkou dálniční síť. "Nemůžeme souhlasit s tím, že nebudeme stavět žádné další dálnice," říká Moos, podle něhož by jinak hrozilo, že kamióny budou jezdit po silnicích I. a II. tříd.
"Pokud naši dopravní síť doplníme rozumným způsobem o další dálniční tahy s dobrými ekologickými parametry, projede kamiónová doprava rozumným způsobem přes naše území, nepovleče se krokem a v nevětrané krajině nebudou vznikat velké exhalace," dodává.
Moos ovšem vyčítá české vládě i Evropské unii, že se na současný stav - enormní nárůst kamiónové dopravy - nedokázaly v předstihu připravit, že ještě před rozšířením Evropské unie nepočítaly s řešením dopravních otázek.
"Najednou stojíme před problémem, že nám přes republiku jezdí kamióny. Ale to jsme přece věděli, že tady tento problém bude," dodává Moos.
"Česká vláda musí prosazovat, aby peníze z fondů Evropské unie šly do projektů, které pomohou zastavit alarmující lavinu tranzitních kamiónů," uvádí ekologické Hnutí Duha, které se spolu s dalšími nevládními evropskými organizacemi podílelo na studii Financování dopravy ve střední a východní Evropě.
Ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) ovšem tvrdí, že neexistuje přímá závislost mezi penězi na dopravu z veřejných rozpočtů a jejich rozvojem. "Nákladní silniční doprava roste také proto, že je pro nové způsoby podnikání naprosto ideální," říká Šimonovský. Podniky chtějí co nejvíce snižovat náklady, a proto své výrobky okamžitě nakládají na auto a vezou k zákazníkům. Sklady zůstávají prázdné.
Kamióny jsou navíc mnohem flexibilnější, dostanou se i do míst, kam koleje nevedou. "Příčin, proč přibývá kamiónů, je opravdu hodně," dodává Šimonovský.
Bývalý ministr dopravy a nynější vysokoškolský profesor Petr Moos uvedl, že rozvoj nákladní silniční dopravy souvisí s ekonomickým rozvojem po rozšíření Evropské unie.
"Nárůst kamiónové dopravy je určitou známkou ekonomického oživení," tvrdí Moos. "A roste i efektivita a produktivita práce také v nově vstupujících zemích."
Fond versus fond
Podle ministra Šimonovského navíc Evropská unie masívně podporuje i železniční dopravu. Z údajů ministerstva dopravy například vyplývá, že z evropského fondu ISPA šlo na železniční projekty o několik desítek miliónů eur více než na silniční stavby. Evropský fond bezmála šedesáti šesti milióny eur podpořil třeba modernizaci tratě mezi Záboří nad Labem a Přeloučí.
Ve studii nevládních organizací o financování dopravy ve střední a východní Evropě se ovšem uvádí, že dotace z evropských fondů uvolní národním vládám prostředky k větší podpoře silniční dopravy z vlastních státních rozpočtů. Například český Státní fond dopravní infrastruktury z letošního rozpočtu 44 miliard korun dá více než polovinu na silnice - přesně 27,5 miliardy. Na ekologičtější železnici jde letos 15 miliard a na vodní dopravu necelá miliarda korun.
Česko rovněž využilo většinu peněz z Evropské investiční banky na silnice. Ze všech "dopravních půjček" v letech 1998 až 2003 šlo na silnice bezmála pětapadesát procent, přičemž průměr deseti zemí střední a východní Evropy, které sledovala studie, byl padesát osm procent.
Potřebujeme další dálnice?
Evropská unie bude v příštím roce rozhodovat, na které konkrétní priority chce utrácet peníze z rozvojových fondů v letech 2007 až 2013. Ekologické organizace varují, že především v zemích uprostřed Evropy, jako je Česko, se kamiónům nelze bránit stavbou dalších tranzitních tras.
"Pokaždé, když se v Evropě objeví kousek volné silnice, je okamžitě obsazen kamióny," tvrdí mezinárodní ekologické hnutí Greenpeace.
Petr Moos z Fakulty dopravy Českého vysokého učení technického v Praze ovšem tvrdí, že Česko má stále příliš řídkou dálniční síť. "Nemůžeme souhlasit s tím, že nebudeme stavět žádné další dálnice," říká Moos, podle něhož by jinak hrozilo, že kamióny budou jezdit po silnicích I. a II. tříd.
"Pokud naši dopravní síť doplníme rozumným způsobem o další dálniční tahy s dobrými ekologickými parametry, projede kamiónová doprava rozumným způsobem přes naše území, nepovleče se krokem a v nevětrané krajině nebudou vznikat velké exhalace," dodává.
Moos ovšem vyčítá české vládě i Evropské unii, že se na současný stav - enormní nárůst kamiónové dopravy - nedokázaly v předstihu připravit, že ještě před rozšířením Evropské unie nepočítaly s řešením dopravních otázek.
"Najednou stojíme před problémem, že nám přes republiku jezdí kamióny. Ale to jsme přece věděli, že tady tento problém bude," dodává Moos.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích