Petr Horák: Osobnosti environmentálního myšlení V.

Pokud dluhy pouze odpustíme, můžeme si nadělat více problémů, než máme doposud. Celkové zadlužení rozvojových zemí je totiž 2500 miliard dolarů (zhruba celosvětové výdaje na zbrojení za čtyři roky). Odpuštění 100 miliard znamená náročná diplomatická jednání a napětí mezi dlužníky a věřiteli, komu a kolik má být odpuštěno. Odpuštění bez podmínek tyto tenze jenom zvýší. Navíc není záruka, že nepovede k nezodpovědnému jednání těch, kterým bylo odpuštěno (,příště se to tak vyřeší zase'), i těch, kteří na pomoc čekají (nebudeme splácet nic a přinutíme věřitele, aby nám odpustili").

Jak napovídá citát z jednoho z mnoha článků Pavla Nováčka, zabývá se tento doktor přírodních věd spíše společenskými problémy, jako je globalizace, trvale udržitelný rozvoj nebo zadlužení rozvojových zemí, než konkrétními ekologickými problémy. Na druhou stranu pouhé zběžné nahlédnutí do volebního programu Strany pro otevřenou společnost, které je Pavel Nováček předsedou, a také obor, jenž Pavel Nováček vystudoval, opravňují jeho zařazení mezi osobnosti současného ekologického hnutí.

... Abychom však celý svět mohli považovat za svůj domov, musí být na celém světě vytvořeny důstojné podmínky k životu. K tomu může současný proces globalizace, zejména ekonomické, napomoci. Může však také propastné rozdíly mezi chudými a bohatými prohloubit, bude-li ponechán "neviditelné ruce trhu". Potřebujeme globální řízení a potřebujeme také finanční zdroje pro globální řízení. V rodině je normální, že rodiče "dotují" děti, ve státě ekonomicky výkonnější regiony dotují chudší oblasti. ... Bohatství a peněz je ve světě také dost, vždyť světový ekonomický produkt činí na jednoho obyvatele planety 4000 amerických dolarů (r. 2000 - pozn. P.H.). Chybí však zatím politická vůle ke změnám, která může být nejlépe povzbuzena zájmem a požadavky občanů.

Pavel Nováček se narodil 14. února 1961 ve Velkém Meziříčí. V osmdesátých letech vystudoval obory Ochrany životního prostředí na Přírodovědecké fakultě v Olomouci (zde získal r. 1986 titul RNDr.) a krajinnou ekologii na Ústavu krajinnej ekológie SAV v Bratislavě. Roku 1991 obhájil disertační práci a získal titul kandidáta věd (CSc.). Mezitím se oženil (manželka Helena) a v současné době má tři děti.
Kromě mnoha jiných záležitostí jsou s Nováčkovým jménem spojeny hlavně dva projekty - Strana pro otevřenou společnost a Millenium Project:
Strana pro otevřenou společnost (SOS) vznikla v dubnu roku 1998 a navazuje na Svobodné demokraty. Červenou linií, vinoucí se všemi jejími programy a prohlášeními, je vize trvale udržitelného rozvoje (sustainable development). Ideově je strana velice blízká Straně zelených, což umožňovalo spojení kandidátek pro volby do Evropského parlamentu v červnu roku 2004. K tomu bohužel pro rozkol ve Straně zelených nedošlo. SOS obdržela ve volbách do Evropského parlamentu pouhé 0,23% hlasů.
Millenium Project je rozsáhlý projekt založený roku 1992 pod záštitou Univerzity Spojených národů (United Nations University). Účastní se jej kolem 300 odborníků z několika desítek zemí, kteří se snaží rozeznat nejožehavější celosvětové problémy současnosti a navrhují možné scénáře vývoje. RNDr. Pavel Nováček, CSc. je předsedou Středoevropského výzkumného uzlu.
Pavel Nováček je rovněž autorem celé řady knižních publikací. Jmenujme jen tu nejnovější, jež vyšla v roce 2003 v Olomouci - je jí Mys dobré naděje. Zabývá se zde problematikou, jež je vlastně pro něj charakteristická - globalizací, dluhy rozvojových zemí, reformou zkostnatělé OSN a HDP kontra jiné, pokud možno výstižnější ukazatele vývoje.
V současné době působí Pavel Nováček jako ředitel Centra interdisciplnárních studií na Univerzitě Palackého v Olomouci a přednáší na Přírodovědecké fakultě téže univerzity.

... Vrcholový sport se opravdu stal průmyslem, kde se hraje kvůli penězům. Ale nemyslím, že je tento sport odpovědný za násilí, ješitnost a etnickou a rasovou nesnášenlivost. Je pouze místem, kde se ventiluje pocit vlastní prázdnoty, frustrace a zakomplexovanosti. Ne však hráčů, ale značné části fanoušků. Každý mladý a normální muž chce žít pro ideál. Jak jej ale najít? Rytíři už neexistují a napodobovat Foglarovy Rychlé šípy připadá dnešním dospívajícím drsňákům málo atraktivní. Kde tedy vzít příklady hodné následování?
Mezi politiky? To těžko, alespoň zatím. Mezi vědci? Jejich následování je příliš zdlouhavé a málo akční. A tak nacházejí své vzory mezi umělci (herci, zpěváky), do jejichž rolí se ve snění vžívají, a mezi sportovci. A na sportu samém přece není nic špatného. ... (reakce na článek britského historika a spisovatele Paula Johnsona).

www.politikon.cz