Oteplování Arktidy je jako časovaná puma

Omezený sluneční svit, extrémní teploty, pustá tundra. To je Arktida, jeden z nejdrsnějších a nejzajímavějších přírodních úkazů planety. Téměř tři stovky vědců a zástupců domorodých kultur dnes zveřejní doposud nejpodrobnější zprávu o tom, jak se zapomenutý region potýká se zhoršováním životního prostředí a co čeká Arktidu v budoucnu.
Části zprávy, které do médií pronikly ještě před konferencí na Islandu, hovoří o katastrofě: "Arktida zažívá jednu z nejrychlejších a nejprudších změn klimatu na Zemi. V příštích sto letech se změny ještě urychlí."

MEZITITULEK: Katastrofa už začala
Výrazná proměna fyzických, ekologických a sociálních podmínek za polárním kruhem již dávno začala. Koncem století bude Arktida s největší pravděpodobností v letních obdobích prakticky bez ledu. Roztání arktické ledové špičky podle ekologů způsobí úplně vymizení některých živočišných druhů, například ledních medvědů, tuleňů či polárních ryb.
Proč právě Arktidu má zasáhnout taková katastrofa? Čelí téměř dvakrát rychlejšímu oteplování než zbývající části planety. Osm států, na jejichž území se polární region rozkládá, vypouští do ovzduší více než 30 procent globálních emisí oxidu uhličitého. Arktida je první oblast, která pociťuje důsledky tohoto znečišťování. Otepluje se rychleji, protože při tání ledu země a voda absorbují více sluneční energie. Chladnější vzduch z vyšších vrstev atmosféry se tam také nemísí s teplejším tak rychle jako v nižších zeměpisných šířkách, vysvětlují vědci.
Byli to evropští odborníci, kteří médiím poskytli části zprávy ještě před plánovaným zveřejněním. Původně měla vyjít už v srpnu, avšak podle nespokojených účastníků projektu prezident George Bush záměrně posouval termín až na dobu po volbách, aby studie nesnížila šance na výhru. Jeho administrativa odmítá podepsat Kjótský protokol o změně klimatu, který určuje limity pro emise skleníkových plynů. Američané jich produkují nejvíce.

MEZITITULEK: Po nás potopa?
Tání arktické ledové špičky neohrožuje jen lední medvědy. "Pokud by jednou roztál led v západní Antarktidě a v Grónsku, zvýšená hladina oceánu by zaplavila Floridu, Bangladéš i newyorský Manhattan," řekl agentuře Reuters profesor ekologie z univerzity v Princetonu Michael Oppenheimer.
Studie uvádí, že v příštích sto letech stoupne teplota v Arktidě o čtyři až sedm stupňů. Pokud by pak teplota zůstala stabilní, grónský led by kompletně roztál do tisíce let a zvýšil hladinu světových moří o sem metrů. Ani ne metr nad hladinou moře přitom žije na 17 miliónů lidí.
Bezprostřední dopady už dnes pociťují domorodí Inuité. Eskymáčtí lovci se propadají ledem, africký permafrost měkne, narušují se základy budov a silnic. Ještě v roce 1970 se na Aljašce dalo jezdit nákladními vozy přes zamrzlou tundru dvě stě dnů v roce, nyní už jen sto dnů.
Teplejší Arktida by navíc podle WWF mohla zastavit Golfský proud, který přináší teplé počasí a otepluje oceány v severozápadní Evropě.
"Vzhledem k tomu, že zpráva nemá žádnou právní váhu, nedá se čekat změna americké politiky," napsal deník New York Times. Americká vláda zatím studii odmítla komentovat.
Spolu se sedmi dalšími zeměmi budou USA o Arktidě jednat na zvláštním summitu 24. listopadu. Vlády se ale nedokáží shodnout, co dělat. "Američtí vyjednávači tvrdí, že už mají politiku vůči globálnímu oteplování a žádnou novou zvlášť pro Arktidu dělat nechtějí," řekl nejmenovaný evropský diplomat agentuře Reuters.
Vlády se ale nepřou jen o to, jak snížit škodlivé emise. Spor zřejmě vypukne i kolem toho, jak si rozdělí výhody, které oteplování může přinést - větší možnost zemědělství a rybaření, otevření cesty z Asie do Evropy přes Arktidu pro námořní lodě a dostupnější zásoby ropy a plynu. Pod zmrzlou Arktidu leží obrovské nerostné bohatství.