zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ministři se slavíka nezalekli

09.11.2004
Příroda
Ministři se slavíka nezalekli
Grossův kabinet řešil těžkou volbu: zda chránit klidné hnízdo pro pár přísně chráněných ptáků, nebo dát raději obživu a práci dvěma tisícovkám lidí. Ministři se v minulých dnech rozhodli pro to druhé, jejich verdikt má ovšem několik ale. Česko nejenže zchudne v nenahraditelné přírodní rozmanitosti, ale navíc kvůli tomu půjde i před celoevropský soud s hrozbou vysoké pokuty. A to vše možná zbytečně. Podle ekonomických kritiků totiž akce "lutyňská zóna" nepřinese veřejný užitek. Proč tedy politikové do tak nejistého podniku šli?

Neberte mi dceru

Jen pár metrů za posledními domy Dolní Lutyně protíná krajinu údolí řeky Olše. Rozsáhlý prostor s bujnou vegetací kolem proudící vody, jedno z posledních míst v okolí Ostravy, kam ještě nezasáhla těžba a kde ještě nestojí žádná továrna. Po léta to volné místo mívalo i svůj "ekonomický smysl": rozvodněná řeka a potoky z okolí se zde při oblevách pravidelně vylévají z břehů a brání tak povodním v obydlených částech obce. "Je to sice pěkné a v létě sem lítá spousta ptáků. Jenže podívejte se - dvacet let jsem dělal báňského úředníka a před pár lety mě propustili," říká Josef Tobola, jeden z obyvatel čtyřtisícové obce ležící v bývalém okresu Karviná, který se už po léta řadí k místům s nejvyšší nezaměstnaností. "Naštěstí jsem měl nějaké pozemky po tchánovi, tak jsem začal podnikat v zemědělství. Ale moje dcera odešla za prací do USA a druhá, co právě dokončila vysokou, je na úřadu práce. Já mám dva roky do důchodu a bojím se, že nakonec i druhá dcera odejde a já tady zůstanu sám jak mnoho mých sousedů a budu živořit."
Před pár lety se za zaručený lék na nezaměstnanost považovalo stavění průmyslových zón. CzechInvest ruku v ruce s politiky přesvědčoval občany, že se státní pokladna zaplní penězi nalákaných firem a nezaměstnaní zase najdou práci. Není divu, že na to slyšeli v Dolní Lutyni i v Bohumíně, na který obec navazuje. Starosta Bohumína se obrátil na krajské politiky s nabídkou, že u Dolní Lutyně by bylo ideální místo pro takovou zónu. V té době se pan Tobola dostal díky své otevřené podpoře zóny z nevolitelného místa preferenčními hlasy do místního zastupitelstva a posléze se stal radním pro rozvoj obce. Po ročním působení v místní politice nakoupil radní Tobola pozemky v místech plánované zóny. Jenže to už se psal rok 2003 a časy se změnily: zatímco obec se zónou počítala, kraj v té době začal zjišťovat, že tohle řešení nemá ani zdaleka takový efekt, jak se tvrdilo. Z deseti zón na území Moravskoslezského kraje byly zaplněny pouze čtyři. A tak se krajští vydali jiným směrem. "Dali jsme 107 milionů na podporu malého a středního podnikání, což přineslo práci 1650 lidem," říká náměstek hejtmana Josef Jalůvka (ODS). "Je to efektivnější, než když stát investoval zhruba miliardu do průmyslové zóny v Hranicích, která dává práci víc než tisícovce lidí. Firma má ale stále daňové úlevy a je otázka, za jak dlouho odejde."

To je přeci blbost

Zjištění krajských politiků o neefektivnosti zón potvrdily i nedávné závěry Nejvyššího kontrolního úřadu: podle nich je přínos zón pro státní kasu zásadně nižší, než se předpokládalo; například v letošním roce to je místo slibovaných 37 miliard korun v podstatě nula. Stejně tak NKÚ zpochybnil i dopad na nezaměstnanost. Vláda ale závěry "svého" kontrolního úřadu zpochybnila. "Vychází z nepochopení záměru," prohlásil místopředseda vlády a bývalý šéf CzechInvestu Martin Jahn. Podle něj noví investoři v zónách výstavbou "proinvestovali" kolem 130 miliard korun - "A to je dobrý výsledek," říká Jahn. "Dobrá, ale to tečou státní peníze, kdežto zpátky do pokladny nejde nic. Takže je otázka, zda má smysl investovat do něčeho, co vložené prostředky vůbec nevrací," říká kontrolor NKÚ Josef Pohl. "Navíc v dohledné době teprve nastane boom stěhování firem dál na východ a je otázka, kolik jich tady nakonec zůstane."
Přesto vláda nevyslyšela volání kraje po alternativních způsobech podpory zaměstnanosti. "Z Prahy nám řekli, že podpoří jedině výstavbu zóny v Lutyni. Byli jsme tak postaveni před volbu nedostat žádné peníze, nebo podporovat zónu. A tak jsme zvedli ruku pro Lutyni, abychom dostali alespoň nějaké peníze a voliči nás neroznesli na kopytech," říká hejtmanův náměstek Jalůvka.
Na základě jakých podkladů se vláda rozhodla pro podporu zón před drobným podnikáním? Odpověď je překvapivá: "Žádných," říká náměstek ministra průmyslu Martin Pecina. "Jaké podklady a hodnocení byste chtěla - přece stačí, že je to v průmyslové oblasti, blízko hranic a povede tudy dálnice." Nad zjištěním NKÚ a krajských politiků mává Pecina rukou: "Přece bez nějakých dalších údajů cítíte, že je to blbost, aby zóny byly neefektivní. Vznikla nová místa a zaměstnávají lidi. A pokud nepřinesly tolik zaměstnaných, tak je to jenom tím, že jsme tu dosud nevybudovali tak velkou zónu, jakou teď bude Dolní Lutyně."
Nadšení ze stavby 200hektarové zóny jsou i představitelé obcí v okolí. "Tady jsou tisíce lidí bez práce, a tak je každé pracovní místo dobré," říká starosta Bohumína a zároveň šéf místní ČSSD Petr Vícha, který už v roce 2002 změnil kvůli zóně územní plán. "A závěry NKÚ mě nezajímají. Velká zóna bude něco jiného než ty malé a pomůže regionu."

Ať jdou zpívat jinam

S masivní podporou v kapse musela vláda čelit už jen jediné komplikaci. Na území plánovaném pro zónu se vyskytují vzácní ptáci, kteří se podle nařízení Evropské unie musí chránit. Pokud to však vláda členské země odmítne, čeká ji unijní soud, jak už poznalo například Španělsko pohnané před tribunál za úplně stejnou věc - stavbu zóny v ptačí rezervaci. (Nakonec musel Madrid ustoupit s tím, že ekonomické zájmy nepřevyšují zájmy ochrany přírody.) Česká vláda se ale procesu nebojí. "Ptáci žijí i jinde a není možné, aby hlavní slovo měla ochrana přírody před rozvojem kraje," říká místopředseda vlády Martin Jahn. "Příprava zóny potrvá dva roky a do té doby se případné spory s EU jistě vyřeší. Kdybychom se měli bát každého možného soudního sporu, tak nic neprosadíme."
Na soupisu chráněných území s výskytem vzácných ptáků (v Lutyni je to mimochodem zcela ojedinělý slavík modráček) tady pro evropský systém Natura 2000 pracovaly stovky odborníků po čtyři roky. Cíl je prostý: udržet populace vzácných druhů v Evropě i po příští léta. "My jsme svůj úkol splnili," říká náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko. "Tomu, aby vláda nevyhlásila další námi vytyčená území, ale nemůžeme zabránit. Je pak na kabinetu, aby své zamítavé stanovisko obhájil před Evropskou komisí." Toho se průmyslový náměstek Pecina - stejně jako už citovaný vicepremiér Jahn - vůbec nebojí: "Takovou ochranu na úkor života určitě EU nechce," říká. "Ti, co dělali ten seznam, jsou zmanipulovaní ekologičtí aktivisté. Nevěřím v jejich nezávislost, dokladem toho je fakt, že 16 z 41 navržených chráněných oblastí leží v místech, kde jsou ložiska nerostných surovin. Chtějí nám totiž takto zabránit v další těžbě."
Obec Dolní Lutyně plánuje už v prosinci kvůli zóně změnit územní plán a vláda hodlá vyčlenit na první přípravy 400 milionů korun. Občanská sdružení ale mezitím hodlají na vítězství zóny nad ochranou ptáků upozornit Evropskou unii. Další chráněná rezervace, které hrozí zamítnutí, je areál v Boleticích, protože právě tam plánuje Jihočeský kraj s podporou prezidenta Václava Klause lyžařský areál.

Eliška Bártová
Zdroj: Respekt

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí